Jak? Prostřednictvím peněz z Evropské unie. V rámci takzvaného Fondu spravedlivé transformace (FST) se má do Moravskoslezského kraje dostat necelých 19 miliard korun na realizaci vybraných strategických projektů. Ty už před více než rokem vybrala k financování z FST stálá konference Moravskoslezského kraje. Některé z projektů jsou „megastavby“, o kterých se v regionu hovoří celá léta.

EDEN Karviná. Takto by skleníky simulující různá zemská prostředí mohly vypadat podle předběžné vizualizace.
Obří skleníky - nová šance pro Karvinsko. Nad šachtou Barborou bude vědecký park

Aby ale bylo jasno: očekávaná finanční injekce v objemu téměř 19 miliard korun, není určena pouze pro Karvinsko. Projektů, které by měly být z těchto peněz financovány, je celkem 13 a vybíraly je týmy regionálních i mimoregionálních hodnotitelů, ministerstev, pracovních skupin Regionální stálí konference MSK a Tripartity.

Miliardy pro Karvinou

Každopádně přímo Karviná, včetně svého nejbližší okolí, by nemusela přijít zkrátka. Pokud se zadaří, budou se tady realizovat projekty za několik miliard korun. Největším a také nejnákladnějším z plánovaných projektů zmiňovaných je EDEN Karviná, jakýsi ekokampus Slezské univerzity, jehož centrem mají být velkokapacitní skleníky určené nejen pro vědecké účely, ale i k enviromentální výchově.

„Živá laboratoř má být pojítkem výzkumného, vzdělávacího, kulturního i turistického zaměření,“ říká o projektu EDEN pro Deník Jakub Unucka, náměstek hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region. Ačkoli je projekt z velké části věděcký, má i velký turistický potenciál. A ten by Karvinsko bezesporu zajímal. Náměstek Unucka připomíná, že v Anglii, zemi, kde vznikl, byl EDEN vyhodnocen několik let po sobě jako nejlepší turistická atraktivita Anglie, kterou ročně navštíví třináct milionů turistů.

Ilustrační foto.
Komunální volby na Karvinsku: Méně kandidátek, méně tradičních stran

Primátor Karviné Jan Wolf je přesvědčen, že projekty typu EDEN přinesou lidem práci. „Nejen v rámci daných projektů, ale také v navázaných činnostech a rozvíjejícím se cestovním ruchu,“ říká. Dodává, že to zdaleka nejsou jediné prostředky, které se nabízejí. V rámci dalších výzev si budou moc sáhnout na peníze i podnikatelské subjekty.

Průmysl, věda i turismus

Kromě toho se na Karvinsku počítá také s takzvaným PODOLUparkem, což projekt moderního průmyslového parku, který by měl vzniknout v areálu bývalého Dolu 9. květen ve Stonavě. POHO Park má zase revitalizovat bývalý Důl Gabriela nedaleko „šikmého“ kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, který se díky románům Karin Lednické stal turistickým magnetem.

Čtvrtým ze strategických projektů pro Karvinsko je CEPIS, neboli Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií. Nositelem tohoto projektu je Slezská univerzita v Opavě a Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné. Cílem je vytvořit unikátní prostor a prostředí pro podporu vzdělávání, inovací a podnikání.

Kritici miliardy vítají, nicméně se jim nelíbí zacílení některých projektů. Poté, co bylo oficiálně představeno 13 strategických projektů, které budou doporučeny k financování z Fondu spravedlivé transformace, objevily se hlasy kritizující jak nedostatečnou informovanost mnohdy miliardových projektů, tak i samotné využití peněz.

Primátor Karviné Jan Wolf.
Kdo chce vést obce na Karvinsku? Deník přináší kandidátky pro komunální volby

Například Zuzana Klusová, lídr Pirátů v kraji, tvrdí, že není jasné, čeho se chce prostřednictvím těchto projektů dosáhnout. Podle ní skleníky sociální problémy nevyřeší. „Spravedlivá transformace by přece měla přinést hlavně vyrovnání životní úrovně mezi regiony. Třeba takový projekt EDEN je vizuálně i myšlenkově zajímavý, ale postavit v Karviné skleníky, abych se mohla jít podívat na simulované prostředí pralesa? Tam by peníze na transformaci regionu směřovat neměly!“ je přesvědčená krajská zastupitelka za Piráty.

A není sama. „S názorem Pirátů souhlasí i komunisté v kraji. „Zastupitelé kraje by měli být mnohem více informováni, bohužel zatím jde toto téma zcela mimo ně. Čekal bych, že hejtman a náměstci svolají seminář abychom si o projektech řekli více, včetně dopadů v budoucnosti a toho, jaký efekt investované prostředky budou mít,“ vytýká krajský zastupitel za KSČM Josef Babka.

Posouzení projektů do jara

Toliko fakta. Strategické projekty jsou vybrány a jak Deníku prozradil náměstek hejtmana Jakub Unucka, už na začátku listopadu má být podána výzva, do které bude, nejen ty čtyři karvinské, ale celkem 13 projektů za celý kraj, možné přihlásit. „Projekty by měly být podány do konce roku. Jejich hodnocení připadne ministerstvu životního prostředí. Pokud budou mít některé projekty stejný počet bodů, bude rozhodující, který z nich bude dříve realizován a rychleji vyčerpá peníze. V Bruselu budou projekty hodnosti v prvním kvartálu příštího roku,“ přiblížil náměstek Unucka.

K TÉMATU

ANKETA

Jde podle vás pohornická transformace Karviné, potažmo Karvinska, správným směrem? Neměly by se peníze z EU využít raději na projekty, které zajistí lidem práci, než budovat vědecká pracoviště, byť s turistickým potenciálem?

Jan Wolf, ČSSD:
Využíváme sto procent příležitostí, které máme. V rámci Fondu spravedlivé transformace máme připravených mnoho projektů přímo do Karviné. A samozřejmě, že projekty typu EDEN lidem práci přinesou. Nejen v rámci daných projektů, ale také v navázaných činnostech a rozvíjejícím se cestovním ruchu.

Lukáš Němeček, STAN:
Ne všechny projekty z první výzvy mají podle nás potenciál pro zásadní změny v regionu. Dovedeme si představit realizaci projektů EDEN, CEPIS a POHO parku. Spoléháme na druhou výzvu, kde se jistě podaří vyjednat zajímavější projekty, které přinesou atraktivnější pracovní místa.

Miroslav Hajdušík, KSČM:
Projekty, které se nyní připravují, jsou pro naše město velkým přínosem. Vědecké pracoviště či zábavní park (ten je ale soukromou investicí - pozn. red.) přinesou nová pracovní místa a vygenerují další návazná pracovní místa, protože se zvýší návštěvnost našeho města a lidé, kteří přijedou a budou využívat i dalších služeb.

Zuzana Klusová, Piráti:
Megalomanské projekty s nejistou udržitelností problémy lidí v Karviné nevyřeší. Mohou být naopak zátěži, pokud se provoz bude dotovat. Podivný je hlavně projekt PODOLUpark pražské firmy PDI za 8 miliard korun. Chceme pohornickou krajinu vrátit lidem a starou Karvinou dostat na seznam UNESCO.

Martin Gebauer, ANO 2011:
Peníze z EU na transformační projekty v Karviné, které jsou nyní životaschopné, budou využity správně. Každý měl možnost přijít s dobrou propracovanou myšlenkou. Nyní se již vybírá z těch nejlepších.

Ladislav Hammer, SPD:
Karviná jde správným směrem. Díky těmto projektům máme velký potenciál stát se turistickým centrem. Projekty typu EDEN mohou přivést do Karviné nové obyvatele, rodiny s dětmi a dát jim zajímavou práci. Tímto se ale nevylučuje využít další prostředky z EU na podporu zaměstnanosti.

Roman Hamrus, SPOLU:
Projekt EDEN podporujeme. Projekt financovaný z Fondu spravedlivé transformace za zhruba dva a půl miliardy korun přinese vědu, zaměstnanost, turistiku, rozvoj služeb. Zábavní park je jiná věc. Investičně s ním souhlasíme, ale lokalita může být problém. Je potřeba sladit s historií staré Karviné.

Názor redaktora Karvinského deníku Tomáše Januszka

Každý projekt může nakonec překvapit. Netřeba ohrnovat nos

Karvinsko čeká zásadní proměna. Hornictví pomalu, ale jistě „háže za hlavu“ a hledá svoji budoucnost. Jaká bude? Odpověď není jednoduchá, ale jisté je, že město (Karviná), či města, samotná to nezvládnou. Potřebují silného partnera organizátora a hlavně donátora.

Proto je nabídka EU v podobě miliard na restrukturalizaci regionu, který desítky let neznal nic jiného než dřinu, špínu a čas od času sociální obtíže, unikátní a bylo by žádoucí ji využít, jak jen to půjde. A možná i přimhouřit oko nad projekty, které se mohou jevit jako z jiného světa. Dnes tak možná záměr vědeckého pracoviště EDEN, které by mohlo vyrůst na okraji Karviné, může působit, nicméně nikdo nedokáže odhadnout, jaký multiplikační efekt existence takového zařízení může mít. Zkušenosti z míst, kde už něco podobného funguje, ukazují, že to má přidanou hodnotu. Jednoduše řečeno, město na podobné projekty nemá, stát se do pomoci nehrne, takže každá pomoc odjinud dobrá. Navíc to není z naší kapsy…