Stejně jako její předchůdkyně je i kniha Čti Rychleby a Králický Sněžník charakteristická svým originálním zpracováním.

Jedná se o obrazovou publikaci s komixovými prvky, její součástí je řada historických fotografií a dosud nepublikovaných obrázků, které doplňují krátké texty.

Tančírna v Račím údolí u Javorníku:

Fotogalerie: Tančírna v Račím údolí u Javorníka

Na knize se podílela více než desítka autorů, namátkou Jiří Glonek, Pavel Macháček nebo Matěj Matela, několik grafiků a sběratelé historických pohlednic.

Bez ohledu na hranice

Tvůrci věří, že kniha bude atraktivní pro mainstreamového čtenáře, znalého výletníka i pro děti a mládež. 

Rychleby i Králický Sněžník jsou pohraniční pohoří, kniha na tak nebere ohledy na hranice a mapuje hory z české i polské strany.

„Snahou je i určitá diskuse k samotným horám, které jsou svým způsobem značně vytěžovány. V rámci svých možností se nebojíme (i vtipně) vyhraňovat i vůči projektům resortu Dolní Moravy nebo areálu pod Paprskem a naopak snahou o drobné realizace v kontextu dané krajiny chceme jít příkladem k citlivějšímu využívání horského prostoru,“ uvedl za tvůrčí tým Lukáš Abt.

Stejně jako v případě Jeseníků tak bude i u nové encyklopedie třetina z jejího výtěžku vrácena zpět do prostoru hor, o kterých pojednává.

Z fondu knihy Čti Jeseníky byla opravena například výhledna na Táborských skalách, zahájena revitalizace modré turistické stezky mezi Šerákem a Obřími skálami a obnovena řada pramenů, například Bobřího pod Šerákem, Svornosti pod Zlatým Chlumem nebo Křišťálového pod Studničním vrchem.

Volné pokračování vznikalo za napjatějších finančních podmínek než první díl. Kvůli všeobecnému šetření přišli tvůrci o dvě třetiny někdejších partnerů.

Soukromí dárci prostřednictvím crowdfundingu (skupinové financování, kdy větší počet lidí přispívá menšími obnosy k cílové částce, pozn. red.) podpořili vydání knihy bezmála čtvrtmilionem korun.