Do roku 2013 topila rodina z Ostravy třicet let starým litinovým článkovým kotlem na jakékoliv uhlí a dřevo. Díky kotlíkové dotaci se ale odhodlala k výměně a pořídila nový kotel, kde topí peletami a kalibrovaným uhlím.

INDEX DENÍKU POHLEDEM KRAJE
POMOHLY KOTLÍKOVÉ DOTACE A KONTROLY SPÁLENIŠŤ KE ZLEPŠENÍ OVZDUŠÍ?

Hlasování u čtvrté otázky dopadlo v našem kraji takto: ANO 40 (60,6%) / NE 26 (39,4 %).

 

„Za kotel za bezmála 80 tisíc jsme tehdy ve druhé výzvě dostali 33procentní dotaci. V první výzvě o rok dříve nám žádost kvůli vyčerpání prostředků zamítli," vrací se k momentu výměny Karla Kaloňová.

Související: Marie Tichá z Opavy: Důchod mi stačí, jsem spokojený člověk (1. díl seriálu Volební audit Deníku)

Jak ovšem sama říká, dotace jako taková nebyla jediný důvod pro výměnu kotle.

„Náš zájem odstartovala, to ano, ale vedlo nás k tomu také okolí, které si občas stěžovalo na dým. Kotel však byl už hodně starý a výměnu potřeboval," uznává Kaloňová, která je za toto rozhodnutí zpětně ráda.

Při rozebírání kotle se totiž zjistilo, že byl na pokraji životnosti.

REPORTÁŽE? REALITA JE JINÁ!

A jak se jí s novým kotlem žije? „Rozhodně nám odpadla starost s přípravou dřeva a chozením do sklepa každé dvě hodiny. Když je topná sezona v plném proudu, tak chodíme ke kotli zhruba co tři dny na čtyřicet minut. Spotřeba uhlí je možná trochu větší, ale je s tím méně práce i stráveného času," porovnává Ostravačka.

Navíc kvituje, že v domě je teď mnohem lepší výhřevnost a sousedy už neobtěžuje žádný dým valící se z komína. To má podle ní prosté vysvětlení a zároveň i stinnou stránku na celé věci.

„Dá se říct, že to, co předtím starý kotel vypustil do ovzduší, teď v tom novém zůstane. Ve sklepních prostorách se tak rapidně zvýšila prašnost z kalibrovaného uhlí. Když v televizi vidím reportáže, kdy jde slečna přikládat v bílém tričku do kotle, který je úplně čisťounký, tak jen kroutím hlavou. Taková realita opravdu není," vysvětluje Kaloňová a dodává, že při manipulaci s kotlem rodina používá roušky a další ochranné pomůcky dýchacích cest. „Kdyby je člověk neměl, tak tři dny kašle saze."

Související: Audit Deníku: S integrací se musí začínat už v první třídě (2. díl Volebního auditu Deníku)

Audit Deníku: Sama s invalidním dítětem? Odkázaná na pomoc státu! (3. díl Volebního auditu Deníku)

Vybrané odpovědi panelistů:

Roman AnderleZdroj: ArchivRoman Anderle, grafik, občanský aktivista, Krnov
Ano - Těch dílčích kroků ke zlepšení ovzduší ale tato vláda musí konat udělat více, než pouze ty, které přinesou větší užitek vybraným výrobcům a zpracovatelům dotací, než ovzduší samotnému.


Magdalena FedorowiczováZdroj: Archiv

Magdalena Fedorowiczová, ředitelka knihovny Bohumín
Ano – Domnívám se, že trochu pomohly, ale přesto je stav ovzduší tak špatný, že je to málo znatelné. Není to o kotlících, ale o lidech.


Otakar LucákZdroj: Archiv

Otakar Lucák, 57 let, plastický chirurg a spoluautor systému Reservatic
Ne - Na vyhodnocení je ještě příliš brzy. Případný přínos kotlíkové dotace ale naprosto znegují velcí místní znečišťovatelé."



Tomáš BindrZdroj: Archiv

Tomáš Bindr, 44 let, známý opavský architekt
Ne - Prozatím nevnímám ve svém okolí menší znečištění z lokálních zdrojů. Zároveň kategoricky odmítám jakoukoliv formu anonymního udávání, ke kterému je tímto občanstvo vyzýváno.

Redakce Deníku na sklonku funkčního období nynější vlády připravila seriál „volebních auditů", které se zaměří na vybrané body z programu trojkoaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky. Co se kabinetu povedlo a kde naopak v uplynulých čtyřech letech selhával? Připravili jsme pro vás shrnutí hlavních změn na celostátní úrovni, pohled z našeho regionu a k tomu exkluzivní „Panel Deníku": výsledky ankety mezi bezmála tisícovkou regionálních osobností, které okomentují jednotlivá témata.SEZNAM VŠECH osobností z Moravskoslezského kraje účastnících se auditu Deníku najdete ZDE.