V názvu svého živočišného druhu mají přídomek „evropský“ a též se podle toho chovají. Polští se objevují na Osoblažsku, čeští pak zase zřejmě míří z Ostravska či Karvinska na sever.

„Z naší praxe vnímáme postupnou migraci bobrů proti proudu. Například v poslední době hojně mýtí břehové porosty na Ostravici a Olši,“ popisuje Šárka Vlčková, mluvčí státního podniku Povodí Odry. Ten datuje návrat bobrů evropských do tuzemského prostředí přibližně dvacet let nazpět.

Místo zrušené tramvajové smyčky na Černé louce v Ostravě, leden 2020.
Proměna Černé louky: Přesunuté Miniuni se otevře letos, točna tramvají za rok

Chránění hlodavci osidlují v současné době dvě stovky kilometrů na celkem dvaceti vodních tocích v povodí řeky Odry. „Překvapují nás každopádně svou adaptabilitou i snahou zabydlovat z našeho pohledu také velmi nevhodné lokality,“ tlumočí Vlčková zkušenosti svých kolegů z terénu v našem kraji.

Ohlodané kmeny ve Lhotce i Petřkovicích nejsou jedinými bobřími stopami ve městech. „Běžně putují do okrajových částí. Například do Hodoňovického náhonu ve Frýdku-Místku či Olše v Jablunkově. Kuriózně si vybudovali hráz na odtoku z čističky odpadních vod ve Frýdku-Místku u Ostravice,“ líčí Vlčková.

Bobří tužka je originální suvenýr ze Slezských Rudoltic.
OBRAZEM: Bobři ve Slezských Rudolticích vyrábí upomínkové tužky

Naopak právě minulý týden se vodohospodáři vydávají prověřovat „bobří lokalitu“ v Paskově a neobjevují tu žádné ohlodané a spadlé kmeny. „Může to i znamenat, že jsou bobři pryč,“ popisuje Vlčková. Migraci potvrzují z Osoblažska, kde se tito tvorové ukázali na řece Prudník přitékající se sousedního Polska.

Za stálou považuje Povodí Odry bobří kolonii na potoku Lužná pod Slezskými Rudolticemi. „Je výjimečná svými hrázemi a hrady. Zde jsou projevy s vlivem na profil vodního toku zatím nejmarkantnější a zásadně ovlivňují vodní tok a také jeho okolí vzdouváním vody a tvorbou zátopové plochy,“ uvádí Vlčková.

Dobrou zprávou ale podle ní je, že vodohospodáři zatím neevidují škody na protipovodňových hrázích po hloubení bobřích úkrytů. Ve většině případů tedy jen zajišťují průtočnost. „V rizikových místech jiné uspokojivé řešení, než čištění koryta a preventivní odstranění pokácených stromů, není,“ dodává mluvčí.

K TÉMATU

Bobra nevidět, ale…
Známky působení bobra okolo Odry v Petřkovicích a Lhotce jsou zjevné, nicméně spatřit samotného jejich plachého původce není vůbec snadné. Narozdíl třeba od kormoránů či dokonce divočáků. „Divokých prasat je tady v mokřadech spousta, vídáváme jich při venčení psů na břehu i deset až dvanáct pokupě. Plavou z jedné strany Odry na druhou,“ popisuje Jitka Křenková z Přívozu, která lokalitu pravidelně navštěvuje v doprovodu dvou velkých kníračů.