Třiadvacetiletý mladík se na zpáteční cestě v Srbsku rozhodl vyspat na odpočívadle u dálnice. „Vždy, když jsem spal ve stanu, tak jsem večer a v noci vykoukl, abych se ujistil, jestli vedle něj stojí babetta. Tam jsem vykoukl a babetta nikde,“ popsal událost Filip Tomášek. Vyběhl ze stanu, bosky, jen v trenkách, s telefonem a zavolal na číslo 112.

„Nikdo z nich neuměl anglicky. Srbsky jsem neuměl nic. Snažil jsem se jim to vysvětlit a najednou jsem si všiml, že babetta stojí asi o třicet metrů dál, z ní byla sundaná plachta. Jinak byla zamknutá, k ní zamčená helma a náhradní plášť na kolo. Měl jsem vylomený úložný box, ale většina věcí v něm byla,“ pokračoval Filip Tomášek.

Vydal se do stanu pro klíče, aby babettu odemknul a dovezl zpátky. „Ve chvíli, kdy jsem babettu odemykal, slyšel jsem, jak někdo zapíná stan a viděl jsem od něj utíkat nějakou siluetu. Zjistil jsem, že ten člověk mi vzal batoh, ve kterém jsem měl doklady, dron, paměťové karty, všechno. Zůstala mi jen občanka a řidičák a platební karty, které jsem měl u sebe,“ poznamenal mladý dobrodruh.

Znovu tedy vytočil číslo 112, člověk na druhé straně tentokrát již uměl anglicky, a tak mu udal polohu a řekl co se stalo. „Čekal jsem asi hodinu a pořád jsem slyšel, jak tam někdo chodí. Občas se tam rozsvítila baterka. Stal jsem mezi babettou a stanem, abych viděl na obě strany. Nevěděl jsem jestli nejsou dva, protože mi nešlo do hlavy, jak by jeden tu babettu odtáhl. Stál jsem se šroubovákem v ruce a čekal, jestli někdo odněkud vyběhne a nestane se ještě něco horšího,“ líčil dramatické chvíle Filip Tomášek.

Policisté, kteří asi po hodině přijeli, neuměli anglicky, tak se s Filipem domlouvali s pomocí překladače. „Jeden z těch policajtů se šel podívat s baterkou jestli poblíž někdo není. Když po chvíli posvítili na babettu, zdálo se mi, že u ní leží batoh. Když jsem k ní přiběhl, tak jsem ho tam opravdu našel. Ten zloděj se asi lekl, když přijeli ti policajti. Bylo tam skoro všechno,“ dodal Filip Tomášek.

Ráno, když odjížděl, všiml si, že opodál je něco, jako bezdomovecké doupě. „Takže jsem asi někomu vlezl do rány. Naštěstí jsem nakonec přišel jen o kanystr s benzinem, stativ na foťák a držák na kameru. Kanystr jsem si koupil nový. Vzpomínám si, že když jsem tam v tu noc stál se šroubovákem v ruce, utěšoval jsem se, že mám aspoň tu občanku, dvacet tisíc za dron nějak zaplatím, ale hlavně, že mám babettu. Když policajti odjeli, vytáhl jsme ještě z batohu nůž, a tak jsem čekal do rozednění, protože na babettě se moc potmě jezdit nedá. Zážitek to byl hrozný, naštěstí se šťastným koncem,“ uzavřel Filip Tomášek.

Dne 26. května se Filip Tomášek vydal na motocyklu Jawa babetta 210 do Gruzie přes Polsko, Ukrajinu a Rusko. Na cestě zpět do Pustějova projel Turecko, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko a Slovensko. Tachometr v cíli v pátek 9. srpna ukazoval 6 896 kilometrů.