Hrála jste již poměrně dost rolí, ale mnoho diváků vás začalo pořádně registrovat až po odvysílání seriálu Most!. Jdete teď doslova na dračku. Cítíte to stejně?

No, na dračku… Je pravda, že je to velký rozdíl, po tom, co byl odvysílaný Most!. Já hraji už dlouhý čas, ale takový výrazný projekt se odehrál až teď s Mostem!, jinak jsem do té doby působila v mnoha seriálech a samozřejmě v divadle.

Jak se vám spolupracovalo s ostatními herci, především se seriálovým Edou, kterého představil Michal Isteník? Měli jste spolu i pikantnější scény.

Ano, my jsme spolu točili jenom pikantní scény. (smích) Michal Isteník je skvělý herec a parťák na place, do té doby jsme se neznali, neměli jsme možnost se potkat dříve. Poprvé to bylo až v Mostě!. Byli jsme oba hodně nervózní, protože scéna, kterou jsme točili jako první, byla zrovna ta pověstná v kuchyni Severky. (smích) Ale ona z nás ta nervozita po krátké chvíli spadla a pak už jsme si to užívali a jsou z nás přátelé. Vlastně celá ta mostecká parta herců jsme prima kamarádi, vídáme se a jsme i nadále v kontaktu.

Původně jste ale byla pozvána na konkurz na roli Dáši, je to tak?

Dominika Býmová se v uplynulých několika týdnech zapsala do paměti televizních diváků především rolí servírky Romany ze seriálu MOST!Volali mi z České televize a zvali mě na kamerovky na postavu Dáši, ženy, která byla dříve muž, tak jsem si říkala, že je to herecká výzva a půjdu do toho. Na kamerovkách byl s Honzou Prušinovským i Martin Hofmann. A byla tam strašně fajn atmosféra. Ale protože jsem přeci jen spíš jemnější typ a konstitučně by to nebylo úplně uvěřitelné, tak mi po konzultaci nabídli roli Romany, kterou jsem tedy ráda přijala. Jenže já tu roli přijala ještě dříve, než byly napsány scénáře, takže jsem moc nevěděla, co mě čeká.

A kdybyste věděla, co vás čeká, i tak byste nabídku přijala?

No, to je dobrá otázka, (smích) asi bych v tu chvíli byla zaskočená a trochu se rozkoktala, ale stejně bych ve výsledku neodolala šarmu Martina Hofmanna a Honzy Prušinovkého. Odkývala bych to, ale možná bych aspoň měla šanci se na to trošku více psychicky připravit.

Je pravda, že vaše něžné rysy by do role Dáši nebyly nejspíš to pravé ořechové. Máte opravdu velice krásnou tvář, považujete to za výhodu ve své profesi herečky?

Upřímně, já si myslím, že jenom hezká tvář všechno nezachrání, že talent je prostě potřeba. Třeba ne hned na začátku, ale po nějakém čase se to projeví. Hezká tvář se okouká a pokud nemá dál co nabídnout, tak to velice rychle skončí.

Nastupujete teď do seriálu Krejzovi, jaká bude vaše role?

Nastupuji do rádia za Ivanu Korolovou, budu hrát jednu z moderátorek rádia a bude to úplně jiná postava než Romana ze seriálu Most!. Bude taková trošku neohrabaná, ale sympatická a zažiji mnoho vtipných a nešikovných scén.

Kde jinde vás ještě můžeme vidět?

Zkouším už třetí muzikál v Hudebním divadle Karlín v Praze s názvem Jak se dělá muzikál, premiéra bude 20. března, mimo jiné hraji ještě v Sestře v akci a Legendě jménem Holmes.

Vy jste ale vystudovaná činoherečka, muzikál vás lákal?

Muzikál mě lákal, já ráda zpívám, ve sprše… (smích) Pěvecké ambice jsem nikdy neměla. Ale pravdou zůstává, že energie na muzikále je úplně jiná než v divadle. Tak jsem si to chtěla vyzkoušet a když Hudební divadlo Karlín vyhlásilo konkurz na Sestru v akci s Lucií Bílou v hlavní roli, přihlásila jsem se a ono to vyšlo. Určitě ne proto, že bych byla dobrý tanečník nebo zpěvák, ale nejspíš jsem je oslovila nějak jinak a poznali, že můžu být přínosem i po jiné stránce, především v tom mluveném slovu.

Vždy bylo vaším snem stát se herečkou?

Stát se herečkou byl vždy její sen.Vždy, vždy… Neměla jsem nikdy sny stát se kosmonautkou, doktorkou, a tak dále, vždycky to byla herečka.

Máte umělecky založené příbuzné? Nebo odkud se ta vášeň vzala?

Jsem jediná. Většinou si dělám legraci, že ji mám z minulých životů. Od dětství jsem divadlo milovala, brávala mě tam babička a mám na to krásné vzpomínky. Od šesti let jsem pak chodila do dramatického kroužku. Ta cesta však nebyla nějak jednoduchá a přímočará. Teprve teď, v mých 31 letech, se začíná všechno úsilí zúročovat.

Co vás na vašem povolání herečky baví nejvíce?

Já vím, co mě nebaví. (smích) Konkurzy. Protože tam je člověk opravdu obnažený a musí za sebe stále bojovat, dokazovat, že za něco stojí. Je to prostě náročné. Navíc je těžké nebrat osobně, když třeba něco nevyjde. Ale jakmile to vyjde, ta radost je samozřejmě obrovská a celý proces vedoucí až k premiéře mám pak ráda.

Máte nějakou vysněnou roli?

Doufám, že si ještě zahraji nějakou princeznu, protože za chvíli už to budou jen matky a chůvy. (smích)

Slyšela jsem, že máte hodně zálib. Čemu se tedy věnujete, když nepracujete?

Ano, mám široké spektrum koníčků, někdy jich je tak moc, že občas nestíhám a je to na úkor mé pohody. Ale když je klidnější období, což teď momentálně upřímně není, tak nedokážu jen nečinně sedět a čekat na další roli. A čas si ráda něčím vyplním. Vyprosila jsem si pejska, kterého jsem si strašně přála, je to zlatý retrívr, jmenuje se Sundance (Sunny), jsem strašně ráda, že ho mám, je to roztomilouš a zkouším si na něm mateřskou roli.

A na ni (mateřskou roli ) se už chystáte?

Že bych se vyloženě nějak chystala, to asi úplně ne. Mám teď opravdu hodně práce. Cítím, že je potřeba ještě něco odehrát.

Třeba tu princeznu, že ano?

Ano, ano, ještě tu princeznu, prosím. (smích)

Máte také zálibu v módě.

Ano, rozhodla jsem se, že budu pokračovat v mé zálibě v módě, protože ji mám ráda. A mám ráda, když to má nějaký přesah, myšlenku. Zajímám se o ekologickou stránku a záleží mi na přírodě, proto jsem se rozhodla založit značku z udržitelných materiálů, takže se bude šít z konopí, ze lnu, z biobavlny či biohedvábí. Vlastně to bude taková má druhá premiéra teď v březnu, konkrétně 21. března a celá značka se bude jmenovat White Sage.

Látky si vybíráte sama a oblečení i navrhujete?

Přesně tak. Původně jsem ani nevěděla, co vše do toho spadá. Na začátku byla myšlenka a postupem času jsem zjišťovala, co vše do tohoto procesu patří, a že to asi nebude tak úplně jednoduché, jak jsem si myslela. Vybírala jsem textilie, aby odpovídaly mým parametrům a našla jsem jednu firmu z Německa, která má požadované kvality. Na začátku si budu i modelkou. Jediné, co nedělám, je to, že modely nešiji, to bych už asi nezvládala. Ale na kurzu šití jsem byla, abych znala postupy. (smích)

Na vašem instagramovém účtu jsem viděla, že podstupujete laserové odstranění tetování, prozradíte, o co se jedná a kde přesně ho máte?

To jsou mé hříchy z mládí. Byla to asi taková revolta vůči rodičům v mých 17 letech, kdy jsem si nechala udělat tetování na místě, které je viditelné na zápěstí pravé ruky. Jednalo se o indický motiv. Krátce na to mi začalo tetování znepříjemňovat nejen osobní, ale také profesní život. Hraji často pohádky, dobové hry a musí se to složitě maskovat, je to práce navíc pro maskérky a už mi to není úplně příjemné.

Pocházíte z Opavy, jak dlouho zde již nežijete?

Ve dvaceti jsem se odstěhovala do Prahy, abych žila svůj sen, takže to je skoro 11 let.

Kolega mi na vás prozradil, že jste údajně dělala i masérku u fotbalových dorostenců Slezského fotbalového klubu. To byla normální práce, nebo jste to měla jako brigádu?

(Smích) Kdo to byl? Kdo to na mě prozradil? Byla to brigáda, vůbec už ani nevím, jak jsem se k tomu dostala. Spíše jsem jen tak pomáhala při zápasech, když se stal nějaký incident. Ne, že bych vyloženě masírovala, to ne. A myslím, že v té době už všichni věděli, že chci být herečka. (smích)

Připadá mi, že o sobě nerada hovoříte, chráníte si své soukromí nebo je to vaší skromností?

Skromnost je pro mne velice důležitá a snažím se ji pěstovat. Ale právě tato vlastnost není někdy úplně pro dobro věci v povolání, které dělám, někdy jsou potřeba ostřejší lokty, které bohužel nemám. Já jsem za vše vždy hodně vděčná. O soukromí nehovořím ráda z jednoho prostého důvodu, netýká se jen mne, ale všech lidí okolo a myslím, že není úplně fér, abych mluvila o nich, aniž by to věděli.