„Poprvé si ho připomněli 9. září 1949, a to při příležitosti sedmistého výročí od vzniku nejstaršího horního práva na světě. V roce 1249 využili měšťané v Jihlavě slibu krále Václava I. a nechali si za pomoc v boji proti Turkům potvrdit Listinu práv a svobod, jejíž podstatou bylo šestnáct článků o dolování stříbrných rud,“ popisuje Jan Kurial.

OKD, ve které tento regionální báňský odborník i publicista působí řadu let (od vyučení razičem-rubačem až po poradce personálního ředitele), má oslavy v Karviné za sebou.

„U pomníku horníků, kteří zahynuli při výkonu svého povolání, se položily věnce, a následně proběhla mše v kostele,“ komentuje ty letošní mluvčí těžařů Naďa Chattová.

Historické prameny podle Kuriala zmiňují v regionu okázalé oslavy dávno před uznáním oficiálního Dne horníků.

Více na téma Hornictví
na Ostravsku najdete zde

„Na sv. Prokopa šli z polské do moravské části Ostravy havíři v parádních uniformách v třítisícovém průvodu okolo tisíců přihlížejících a obdobné to bylo v Karviné nebo Orlové na sv. Barboru. Davy lidí se účastnily polních mší,“ líčí.

A slavnostní hornické uniformy jsou k vidění první neděli v září na karvinském pietním aktu či bohoslužbě. Toť vše. „Tradiční kulturní program jsme s ohledem na minulé měsíce, kdy se firma potýkala s koronavirem, a také kvůli hygienickým omezením pro hromadné akce, zrušili,“ vzkazuje předsedkyně představenstva těžařů Vanda Staňková.

Opatrní jsou též vysloužilci ze šachet, z Dolu František odvolávají setkání plánované na 4. září. Ti z Dolu Dukla nechávají středu 16. září stále otevřenou.

Podívejte se na seriál Deníku Ostravské šachty dnes

Kurial podotýká, že komunistický režim svého času za pomoci Dne horníků vytváří kult havíře, coby předního „budovatele socialismu“.

„Po listopadu devětaosmdesátého se oslavy rušily, ale s otevřením ostravského hornického muzea ve třiadevadesátém se obnovily, to aby upevnily stavovské sebevědomí i úctu k naší profesi,“ doplňuje Kurial.„Každopádně nás ale pozvali do Žacléře, kde by tento pátek měl být celostátní sraz zástupců hornických měst a obcí,“ říká Vilém Uher, předseda Koordinačního výboru důchodců OKD.

Ne náhodou si letos v září volí termín výroční schůze Klub přátel Hornického muzea Ostrava (náhradou za tradiční datum v květnu, kdy ji znemožňuje konání čínská nákaza). Hornické dny či svátky dělají v Budišově nad Budišovkou, Zbýšově, Sokolově… Na tuto sobotu chystaný den otevřených dveří na Dole Žofie v Orlové však nebude!

 K TÉMATU

Výstava o městě horníků
Den horníků 2020 se dá ve městě, kde se už přes čtvrtstoletí uhlí nekope, připomenout stylově. Ve foyer Nové radnice je výstava – mimochodem po půl roce omezení kvůli čínské nákaze první – se všeříkajícím názvem Hornická Ostrava. Autoři z archiválií vybírají informace o nálezu černého uhlí, počátcích jeho těžby, budování šachet, dopadů na rozvoj regionu či životní prostředí, neštěstí na dolech, ale i hornický sport (v čele s fotbalisty SK Slezská, poté Baníkem, a hokejisty Vítkovic). Exkurze do havířské minulosti na Ostravsku potrvá až do konce září.

Sv. Barbora a sv. Prokop
Patrně více než zářijového světského Dne horníků si považují na šachtách tradičnějších křesťanských svátků patronů havířského cechu (prosincové) sv. Barbory a (červencového) sv. Prokopa. V německých i polských revírech – u nás na Karvinsku a Orlovsku – zůstává podle Jana Kuriala hlavní ochránkyní horníků sv. Barbora. „Tu uctívali ještě do roku 1863 i v Ostravě, ale poté ji nahradil kult sv. Prokopa převzatý z Příbramska, Jáchymovska i jiných českých železnorudných dolů,“ poznamenává odborník na hornickou praxi a historii. Dodává, že do roku 1838 se v Ostravě slaví jako počátek dolování i 28. říjen coby připomínka na kováře Jana Keltičku, který dostává tento den roku 1776 povolení kutat v údolí zvaném Burňa.