Roman Kořistka, Jakub Chodura, Jiří Zimola a Martin Raida. Tato čtveřice odvážlivců se včera odpoledne sjela ke Stříbrnému jezeru v Opavě a společně vyjela směr Polsko, odkud přes Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Finsko a Švédsko doputuje až do Norska. Skupina se následně přes Dánsko a Německo dostane zpět do České republiky. „Denně bychom chtěli ujet zhruba 300 až 400 kilometrů. Nebude to jenom o tom, že v kuse budeme na cestě, ale naskytne se nám i prostor, abychom stihli něco prochodit a podobně,“ komentoval jeden z členů výpravy Roman Kořistka a vzápětí ještě dodal: „Když jsme před čtyřmi lety byli na fichtlech v Norsku, nebyl skoro čas na nic jiného než jízdu. Jeli jsme ale také rychlostí 40 km/h. Na Jawách to bude o něco rychlejší. Na nich se dá jet až 75 km/h.“
Nadšenci z Opavy a Holasovic jsou milovníky veteránů a přede všechno upřednostňují požitek ze samotné jízdy. Právě kvůli tomu daleké cesty podnikají na starších strojích. „Není to zrovna pohodlná záležitost, ale má to něco do sebe. Například, když jsme jeli na pionýrech, říkali jsme, že na těchto motorkách slyšíte i hřiby růst. Nechceme daným místem jenom rychle projet a zamířit dál. Jde nám o to to prožít. Cesta na Jawách nám to dokonale umožňuje,“ pokračoval Roman Kořistka, pro jehož skupinu se jedná už o desátou výpravu do různých koutů Evropy.
Dobrodruzi z Opavska při svých cestách zažívají někdy hodně nevšední věci. Leckdy jsou i poměrně dost překvapeni. „Když jsme přijeli do Švédska, teplota tam najednou klesla na nějakých patnáct stupňů, foukal vítr a pršelo. Spali jsme ve stanech a vzhledem k tomu, že jsme všechno měli promočené, chodili jsme spát mokří a mokří jsme i jeli na motorkách. Takhle to trvalo několik dní. Mnohdy i v noci jsme hledali ideální místo pro stanování, což nebylo ideální. Teď už vždycky před soumrakem chceme mít jasno, kde budeme nocovat,“ popisoval Roman Kořistka, jenž na závěr ještě dodal, že v některých zemích jejich návštěva způsobuje pozdviženi: „Někde nás obsypalo tolik lidí, že dav nás ani nechtěli pustit dále. (smích) Na druhou stranu, v některých státech místní lidi naše skupina nechávala zcela chladnými. Je to různé.“