„Byla to láska na první vyzkoušení. Hned jsem věděl, že v tom chci pokračovat,“ popisuje trenér a zakladatel Dragon Boat Ostrava. Dračí lodě přitom před pár lety objevil náhodou. „Přivedl mě k tomu synovec, který potřeboval doplnit posádku na závod. Nikdy mě podobné sporty nelákaly, ale slíbil jsem to,“ vysvětluje. Hned po první rozjížďce si však sport zamiloval.

Závodníci tradičně jezdí na 12,5 metrů dlouhých lodích pro dvacet pádlujících, jednoho kormidelníka a jednoho bubeníka, který stojí vepředu a údery do koženého bubnu udává tempo. „Každý člen posádky je důležitý, ať už sedí vepředu, vzadu, vlevo nebo vpravo. Všichni musí držet za jeden provaz,“ říká mluvčí a spoluzakladatelka ostravského klubu Sonia Tischler. Přídě a zádě lodí zdobí vyřezávaná dračí hlava a ocas.

„Dračí lodě nejsou jen o mlácení pádlem do vody,“ říká trenér. Synchronizace a správná technika je základ úspěchu. „Musíte pádlovat se všemi stejně. Pokud ale pohyb neuděláte pořádně, posádce moc nepomůžete,“ vysvětluje závodnice Tischler. Soutěží se na vzdálenosti 200, 500 a tisíc metrů až pět kilometrů. Soutěžní posádky se utváří podle věku a pohlaví, ale závodit mohou i mixovaná družstva mužů a žen.

Samotná loď bez závodníků váží asi 250 kilo. „Těžkou loď musí posádka na vodě co nejrychleji rozpohybovat. Po rozjetí pluje setrvačností a závodníci udržují nebo zrychlují tempo. Rytmus pádlování záleží na počasí, typu vodní plochy i trati,“ líčí závodnice Tischler. Nejlépe se posádce pádluje na stojaté vodě, která poskytuje dračím lodím ideální podmínky. „Řeka pádlujícím pomůže po proudu, ale proti němu se logicky pádluje hůře. Oproti tomu na stojaté vodě si závodníci musí rozložit síly, aby vydrželi celou trať v tempu,“ dodává. Loď jede průměrně rychlostí 11,5 km/h.

Dračí lodě jsou sport pro každého

Pádlovat zvládne i nesportovec. „Samozřejmě je plus, pokud je člověk aktivní sportovec a má kondičku, ale není to podmínka. Na začátek je důležité se naučit správný pohyb záběru pádlem a pak trénovat výdrž,“ popisuje mluvčí. Na vodu jezdí celé rodiny s dětmi.

Členové Dragon Boat Ostrava trénují třikrát týdně na řece Odře. Jeden tréninkový okruh měří zhruba pět kilometrů. Od základny z budovy veslařského klubu Perun pádlují ke splavu ve Lhotce a zpátky. Běžně vyráží na vodu jen v deseti lidech. „Je čím dál složitější najít dvacet členů, kteří by spolu trénovali alespoň dvakrát týdně,“ vysvětluje Tischler. Jeden trénink jim zabere asi hodinu a jezdí za každého počasí.

Největší úspěch oslavili letos v únoru na mistrovství republiky v halovém poháru, kde jednotlivé týmy pádlují v bazénu proti sobě. Jako první v historii soutěže porazili polskou posádku a stali se mistry České republiky. „Byl to nepopsatelný pocit. Měl jsem doslova slzy na krajíčku,“ líčí závodník Dominik Kubiena. V září je čeká mistrovství republiky na venkovních tratích.

Nejmladšímu členovi je deset let a nejstaršímu kolem padesáti. Nováčky nabírají neustále. „Kdokoli může přijít a vyzkoušet si trénink s námi. Nemusí se vůbec bát, všechno ho naučíme,“ usmívá se Sonia Tischler. Dragon Boat Ostrava se zapojilo do projektu Dračí lodě školám a v novém školním roce uspořádají závody pro třídy po celé republice. Ti nejšikovnější z nich se podívají na mistrovství světa.

K TÉMATU

Dračí lodě se projely na vodě poprvé před více než dvěma tisíci lety ve starověké Číně. První festival moderního dragonboatingu uspořádali nadšenci v roce 1976 v Hong-Kongu, odkud se netradiční sport rozšířil do celého světa. V Česku se poprvé objevil na festivalu dračích lodí o dvacet let později. Oficiálním sportem na Olympijských hrách zatím nejsou, do budoucna se však plánuje jejich zařazení.

Kateřina Milotová