VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Důlní mapy coby specifická součást historického odkazu

/FOTOGALERIE/ DIAMO získalo v Ostravě od těžařů desetitisíce starých důlních map, které dokumentují, kdy a jak se na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a v části Karvinska kopalo uhlí. Důlní mapy by se měly stát součástí historického dědictví.   

11.1.2018 14
SDÍLEJ:

Důlní mapy by se měly stát součástí historického dědictví. Na snímku je vedoucí archivu Lubor Veselý.Foto: Deník/Radek Luksza

V mapových skříních uchovává státní podnik DIAMO desítky tisíc kartografických listů dokumentujících kde, kdy a jak na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a části Karvinska kopali uhlí.

„Důlní mapa je vlastně živým organismem udržovaným po celou dobu existence činné šachty. Zaneseny jsou v ní veškeré změny, otvírky, plenění, uzavírky důlních děl. Její doplňování končí s uzavřením dolu,“ uvádí Vítězslav Nešporek, hlavní důlní měřič a specialista důlních škod v odštěpném závodě ODRA Jeremenko.

Sám má za sebou působení též na Dole František v Horní Suché; odkud se za období let 1911 až 1999 zachovává 2992 dokumentů. „Map je asi polovina z tohoto počtu, ale ne všechny jsou důležité a mnohé čeká skartace. Nejcennějšími jsou takzvané základní důlní mapy,“ popisuje odborník s tím, že všechny „poklady“ získali vloni od těžařů. Ti zakreslují podmínky v revíru už bezmála dvě století.

Nejstarší mapa ve spisovně DIAMO pochází z roku 1856, měřítko má 1:1440 (polovina z tehdy běžně používaného měřítka 1:2880) a váže se k jámě Ida. Z ní se později stal důl nesoucí jména Stalin, Rudý říjen a Heřmanice. „V knize evidence zpracované při útlumu v roce 1993 je okolo patnácti set dokumentů a asi pětasedmdesát procent z nich jsou právě mapové podklady,“ vysvětluje Nešporek.

MAPY SE MALOVALY RUČNĚ

A pak, prakticky všechny listy schraňované ve zvláštních skříních s úzkými šuplíky jsou podle něho originálními grafickými díly. „Až do konce devadesátých let minulého století totiž nebyl jiný způsob než malovat důlní mapy ručně. Za správnost zodpovídali měřiči či geologové, za samotné vypracování pak kresliči. Kdo se v těchto mapách vyzná, vyčte z nich vše od sklonů slojí a chodeb až po to, zda se v oblasti nacházejí tektonické poruchy,“ říká Nešporek.

Z hlediska zpracování i obsahu informací, jak podotýká, jsou proto důlní mapy z Ostravsko-karvinského revíru historicky velmi cenné. Zaznamenávají postupně vývoj měřictví, dobývání uhlí i samotné kartografie. „V minulosti se zde navíc střetávaly tři územní celky Slezsko, Morava, Prusko a ty používaly do zavedení metrického systému každý vlastní míry, sáhy,“ upozorňuje hlavní důlní měřič.

Desetitisíce dokumentů ukládaných v areálu bývalého Dolu Jeremenko nyní čeká důkladné probrání, vytřídění na nepotřebné a potřebné. Ty první čeká skartace, druhé DIAMO nabídne Zemskému archivu v Opavě. Tam by měly kartografické podklady zůstat jako součást historického dědictví. „Jsou skutečně krásné…“ uzavírá Nešporek.

Autor: Radek Luksza

11.1.2018 VSTUP DO DISKUSE 14
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AZ doma nestačil na Slavii, v sobotu proti Benátkám musí bezpodmínečně zabrat.
34

Další komplikace Havířova

Přijetí slovenských a českých krojovaných horníků v Bratislavě u prezidenta Andreje Kisky, na němž nechyběli zástupci z našeho regionu.
16

Ostrava se vykašlala na horníky. Stydí se vedení města za jeho minulost?

Eliška, Honzík či Matyáš. Která jména vedla v loňském roce?

Vedle ostřílené české klasiky volili někteří rodiče i jména, která v kalendáři nenajdete.

Vylekaný chmaták a rosomáci pobláznění sněhem: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve středu 17. ledna 2018.

Představujeme prvňáčky ZŠ Horní Suchá a ZŠ Rychvald

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku. Fotografii zvětšíte kliknutím.

Jiřího Drahoše při hokejovém zápase v Třinci část publika vypískala

/FOTOGALERIE/ Zatímco v rodném Jablunkově se Jiří Drahoš dočkal v úterý vřelého přijetí, při návštěvě hokejového utkání v třinecké Werk Areně ho část hlediště vypískala.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>