V mapových skříních uchovává státní podnik DIAMO desítky tisíc kartografických listů dokumentujících kde, kdy a jak na Ostravsku, Frýdecko-Místecku a části Karvinska kopali uhlí.

„Důlní mapa je vlastně živým organismem udržovaným po celou dobu existence činné šachty. Zaneseny jsou v ní veškeré změny, otvírky, plenění, uzavírky důlních děl. Její doplňování končí s uzavřením dolu,“ uvádí Vítězslav Nešporek, hlavní důlní měřič a specialista důlních škod v odštěpném závodě ODRA Jeremenko.

Sám má za sebou působení též na Dole František v Horní Suché; odkud se za období let 1911 až 1999 zachovává 2992 dokumentů. „Map je asi polovina z tohoto počtu, ale ne všechny jsou důležité a mnohé čeká skartace. Nejcennějšími jsou takzvané základní důlní mapy,“ popisuje odborník s tím, že všechny „poklady“ získali vloni od těžařů. Ti zakreslují podmínky v revíru už bezmála dvě století.

Mobilní měřící stanice se objevila zkraje nového roku v městském obvodu Ostrava-Hrabová.
Hrabová, Vratimov, Kunčičky: roční měření kvality ovzduší

Nejstarší mapa ve spisovně DIAMO pochází z roku 1856, měřítko má 1:1440 (polovina z tehdy běžně používaného měřítka 1:2880) a váže se k jámě Ida. Z ní se později stal důl nesoucí jména Stalin, Rudý říjen a Heřmanice. „V knize evidence zpracované při útlumu v roce 1993 je okolo patnácti set dokumentů a asi pětasedmdesát procent z nich jsou právě mapové podklady,“ vysvětluje Nešporek.

MAPY SE MALOVALY RUČNĚ

A pak, prakticky všechny listy schraňované ve zvláštních skříních s úzkými šuplíky jsou podle něho originálními grafickými díly. „Až do konce devadesátých let minulého století totiž nebyl jiný způsob než malovat důlní mapy ručně. Za správnost zodpovídali měřiči či geologové, za samotné vypracování pak kresliči. Kdo se v těchto mapách vyzná, vyčte z nich vše od sklonů slojí a chodeb až po to, zda se v oblasti nacházejí tektonické poruchy,“ říká Nešporek.

Ostrůvek na silnici I/647 v Klimkovicích – Václavovicích je sice po bouračce, ale nemohla za ni instalace tohoto dopravního prvku, nýbrž stržení volantu řidiče vyhýbajícího se srně.
Za pár sekund zpoždění nadávky starostovi?

Z hlediska zpracování i obsahu informací, jak podotýká, jsou proto důlní mapy z Ostravsko-karvinského revíru historicky velmi cenné. Zaznamenávají postupně vývoj měřictví, dobývání uhlí i samotné kartografie. „V minulosti se zde navíc střetávaly tři územní celky Slezsko, Morava, Prusko a ty používaly do zavedení metrického systému každý vlastní míry, sáhy,“ upozorňuje hlavní důlní měřič.

Desetitisíce dokumentů ukládaných v areálu bývalého Dolu Jeremenko nyní čeká důkladné probrání, vytřídění na nepotřebné a potřebné. Ty první čeká skartace, druhé DIAMO nabídne Zemskému archivu v Opavě. Tam by měly kartografické podklady zůstat jako součást historického dědictví. „Jsou skutečně krásné…“ uzavírá Nešporek.