Základní kámen barokního chrámu byl na frýdeckém návrší zvaném Vápenky položen před 280 lety. Avšak poutníci se na tomto místě začali scházet o více než půl století dříve. Tehdy byl na návrší vztyčen sloup s pískovcovou sochou Panny Marie s Ježíškem.

Sochu nechal vytesat František Eusebius z Oppersdorfu, který se v místech dnešního chrámu rád procházel a vždy, když šel kolem, ucítil vůni růží, ty tam ale nerostly.

„Symbol růže se spojuje s Pannou Marií, a tak po konzultacích se svým duchovním vůdcem zde František nechal postavit pískovcový sloup se sochou Panny Marie Frýdecké. Časem sem začali přicházet lidé, aby se k ní modlili,“ vysvětlila průvodkyně Kristýna Bučková.

Několik poutníků z Tovačova, s nimiž se utrhla lávka přes rozvodněnou Ostravici, utonuli a byli uloženi do chrámové krypty. Ta je však od loňského podzimu veřejnosti nepřístupná. V minulých letech se zde dělaly průzkumy, které odhalily slabá místa prostoru. V současnosti se čeká na vytvoření projektové dokumentace přestavby. „Spousta lidí těší, až se budou moci znovu podívat dovnitř. Láká je to i jako kontrast toho, že se setkají se smrtí. Začnou přemýšlet o životě a o tom, co je důležité,“ myslí si Bučková.

Na zpřístupnění baziliky se podílí i město. „Stálé otevření této ojedinělosti, by bylo přínosem pro celé město a zvýšilo by to jeho atraktivitu v očích turistů. Město Frýdek-Místek již před třemi roky finančně podpořilo průzkum krypty, nyní se bude zpracovávat projektová dokumentace, což bude také stát nemalé finanční prostředky. Jsme nadále připraveni spolupracovat s farností Frýdek, které tato národní kulturní památka patří,“ říká náměstek primátora Marcel Sikora.

I dnes baziliku hojně navštěvují zahraniční turisté. Nejčastěji jde o Poláky, Slováky, Němce, ale zavítají zde i například Italové. „Přes léto sem přijíždí jeden nebo dva autobusy týdně,“ potvrzuje asistent děkanátu frýdecké farnosti Michal Bučko.

Právě díky svému poutnímu významu a mezinárodnímu přesahu povýšil tehdejší papež Jan Pavel II. frýdecký chrám na menší papežskou baziliku. Získal tak označení basillica minor a zařadil se mezi ani ne dva tisíce nejvýznamnějších katolických chrámů na světě. Od roku 2018 je také zapsanou národní kulturní památkou.

Tereza Liczmanová