Znáte odrůdy jabloní a hrušní jako jadernička, řehtáč soudkový, ovčí hubičky, sudetská reneta, kozačka štuttgartská nebo děkanka Robertova?

Možná jste je ochutnali na zahrádce prarodičů, ale jména odrůd už v rodinách často upadly v zapomnění. O osvětu se na Krnovsku snaží spolek Českého svazu ochránců přírody ČSOP Slezské odrůdy.

Ve spolupráci s městem Krnov zakládá v Chomýži volně přístupný genofondový sad se stovkou stromků starých a lokálních odrůd.

„Už před několika lety nechalo město Krnov zmapovat ovocné stromy, které se dochovaly v zahradách na Krnovsku, a to v souvislosti s plánovaným pastevním areálem v lokalitě Horky v Chomýži. Náš projekt těží z těchto již zpracovaných výsledků. V únoru proběhl odběr roubů z vytipovaných stromů. Rouby byly odeslány k zapěstování do profesionálních ovocných školek,“ popsal vznik genofondového sadu Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Zájemci si v listopadu mohou v Chomýži zasadit „svůj“ strom. Už ve čtvrtek 25. dubna od 18 hodin v krnovské knihovně proběhne přednáška Radima Lokoče, který je odborník na staré a krajové ovocné odrůdy.

„Je pravděpodobné, že se nám z řad veřejnosti začnou ozývat lidé, kteří mají na zahradě jabloň či hrušeň „ještě po Němcích“. Ne všechny stromy na Krnovsku máme zmapované. Na přednášce si řekneme, jak nahlásit takové stromy do naší databáze,“ uvedl Matela.