S podporou města Ostravy muzeum provozuje Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje (HZS MSK).

„Na loňské více sedmitisícové návštěvnosti se pozitivně podepsaly dvě akce – květnové tradiční zapojení do Festivalu muzejních nocí a také druhý ročník akce Fajne léto. Od roku 2012 je Hasičské muzeum města Ostravy součástí Techno trasy, do níž je zařazeno dvanáct objektů v rámci Moravskoslezského kraje. Stálý zájem o expozice je dán hlavně tím, že Hasičské muzeum se stává i přes skromné prostředky na reklamu rok od roku známější a jeho obliba roste. Někteří nadšenci z řad dospělých i dětí už muzeum navštívili několikrát. A muzeum se snaží své zajímavé expozice obměňovat," uvedl mluvčí HZS MSK Petr Kůdela.

Nejen historie

Že se Hasičské muzeum neobrací jen do minulosti, ale zabývá i současností, dokazuje neobvyklá expozice – plně funkční pracoviště operátorů Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje, které sdružuje veškerá operační střediska složek záchranářů v Moravskoslezském kraji. Návštěvníci tak mohou v muzeu na vlastní oči slyšet i vidět, jaký je postup od telefonického nahlášení požáru, dopravní nehody či jiné události až po výjezd hasičské jednotky a dalších záchranných složek k zásahu. Na vlastní kůži si také mohou vyzkoušet komunikaci s dispečerem mobilním telefonem i dálniční SOS hláskou.

Kdy se do muzea vydat?

Otvírací doba muzea je už roky stejná. „V pracovní dny je otevřeno od devíti do sedmnácti hodin a o víkendech a svátcích od devíti do třinácti hodin. Všechny prohlídky začínají jednotně vždy v celou hodinu, výjimkou je poledne. V pondělky pak zůstává muzeum zavřené," upřesnil podrobnosti o otevíracích dobách muzea mluvčí moravskoslezských hasičů. Dospělí zaplatí za prohlídku třicet korun, děti polovinu, slevy jsou i na rodinném vstupném.

Největší zájem je podle Petra Kůdely nejen o modely a simulované ukázky zásahů, ale také o točení klikou ruční sirény, jiné návštěvníky nadchnou hasičské prapory z konce 19. století či sošky svatého Floriána. Nejvíce ale návštěvníky zajímají funkční historické stříkačky. Nevšední je i lezecká expozice s možností pomoci hasičům zachraňovat zraněné osoby pomocí traversu či ze studny, což si rádi zkouší zvláště ti nejmenší.

Muzeum sídlí v Zákrejsově ulici na okraji Ostravy-Přívozu. V této malé ulici jej najdete za římskokatolickým kostelem na náměstí Svatopluka Čecha v Přívoze. Hasičské muzeum se nachází v secesním objektu v sousedství Archivu města Ostravy. Bližší informace lze najít na domácí stránce krajského hasičského sboru www.hzsmsk.cz (odkaz je vpravo dole), nebo přímo na http://muzeum.hzsmsk.cz. Návštěvu skupin s více než deseti osobami je nutné objednat předem na e-mail: muzeum@hzsmsk.cz, nebo telefonicky na čísle 596 136 841.

Budova má bohatou historii

Secesní budovu, kde nyní hasičské muzeum sídlí, postavila obec v roce 1905. Už od počátku sloužila hasičům. Až do roku 1919 zde bylo v prvním nadzemním podlaží sídlo německého dobrovolného sboru hasičů, ve druhém byla umístěna přívozská spořitelna. V roce 1919 byl vystřídán německý sbor nově založeným českým sborem dobrovolných hasičů, který už užíval celý objekt včetně prostor bývalé spořitelny. Více než šedesátiletá historie sboru dobrovolných hasičů v Přívoze byla uzavřena v roce 1980, kdy byl sbor zrušen.

Objekt pak byl užíván Městskou inspekcí požární ochrany v Ostravě pod názvem Kabinet požární ochrany a sloužil především jako školicí středisko k pořádání seminářů, školení a dalších akcí s požární tématikou. Právě do tohoto období se datuje vznik první expozice historických technických prostředků a dokumentů. Tato expozice byla vybudována svépomocí příslušníky Městské inspekce požární ochrany.

Rekonstrukce a přeměna na muzeum

V letech 2003 a 2004 bylo muzeum rekonstruováno a dostavěno do dnešní podoby. Investorem celé akce bylo Statutární město Ostrava. „Záměrem bylo vytvořit důstojné prostředí, které bude dokumentovat odborné i laické veřejnosti historii požární ochrany v Ostravě, vývoj technických prostředků a činnost hasičů, což se podle názoru mnoha návštěvníků podařilo," dodal Petr Kůdela.