I zkušení a dlouholetí houbaři tak špatnou sezonu, kterou zavinilo velké sucho, nepamatují.

Například důchodkyně Anna Tlučková z Frýdku-Místku, která se houbaření věnuje už od dětských let, se letos z lesů vracela prakticky s prázdnou. „Je to opravdu velká bída. Kromě několika žampionů jsem domů z lesa nic nepřinesla. Prostě mizérie," posteskla si Anna Tlučková, která žně zažívala přesně před rokem. „To bylo úplně o něčem jiném. Nebyl problém zaplnit celý košík. Pokud nebude pršet několik dnů po sobě, nevidím ten výhled dobře. A když potom budou ranní teploty padat pod bod nulu, podhoubí definitivně zničí přízemní mrazíky," zamyslela se žena, která si naštěstí mohla udělat zásoby. „To jsem pravidelně dělala polévky z kozáků a praváků. Z bedel zase řízky. A stejně mi ještě hodně zůstalo, takže jsem si je dala na mražák," prozradila.

Dvacetiletá Martina Filáková z Frýdku-Místku je o špatné sezoně informována od svého otce. „Můj taťka je vášnivý houbař, takže od něj moc dobře vím, že skoro nic neroste. Neuspěl ani kolem naší chaty, kterou máme na Valašsku. Sezona je o ničem. Já na houbaření nemám moc čas, protože ještě studuji," řekla Martina Filáková.

Mykolog Jiří Lederer dříve naznačil, že letošní sezona se nemůže rovnat té minulé. „Loni to bylo ale spíše výjimečné. Naopak si pamatuji roky, kdy nerostlo skoro nic. To není nic mimořádného," nechal se slyšet Lederer. Sezonu by podle něj zachránily několikadenní deště. „Muselo by tak deset dní pršet, ideálně dva týdny. Po dvou dnech by začaly růst například špičky, hřibovitým houbám by to trvalo tak o dvanáct dní déle," uvedl mykolog, který houbařům radí každé pondělí v Langově domě Muzea Beskyd. Doplnil, že hřibovitých hub bude letos málo.