Údajně v České republice ročně zhyne na následky sražení automobilem přibližně padesátka vyder, skutečný počet usmrcení těchto ohrožených zvířat ale má být mnohonásobně vyšší.

Problém je přitom zcela jasný, hustota provozu je vysoká a zvířata nemají jak migrovat. „Jak houstne provoz, tak počet mrtvých vyder narůstá. Místa střetů se průběžně vyhodnocují, a tam, kde zvířata hynou opakovaně, se hledají řešení. Třeba při modernizaci D1 se zrekonstruovaly některé mostky tak, aby pod nimi vydry mohly procházet,“ vysvětluje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se touto problematikou zabývá dlouhodobě.

„Vydra může denně urazit až dvacet kilometrů, takže pravděpodobnost, že narazí na silnici, je opravdu vysoká. Ve spolupráci se sdružením Alka Wildlife jsme proto připravili publikaci, která obsahuje mapu kritických míst a popisuje, jak se dají střety vyder s auty minimalizovat,“ zmínil se Hlaváč. Problém se ovšem netýká pouze lasicovitých šelem, v Beskydech celkově hyne mnoho vzácných zvířecích druhů. „V Beskydech nejsou střety divokých zvířat s auty ničím výjimečným.

Předloni tu byli sraženi dva rysové, v roce 2013 vlk, počty drobnějších živočichů, jako jsou žáby, ježci či kuny, samozřejmě neznáme. Klíčové je, aby se při stavbách nových a při rekonstrukci starších silnic na zvířata myslelo,“ uvedl František Jaskula také Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, organizace, která již od roku 2009 pořádá Program péče pro vydru říční.

Počet vyder v Česku začal klesat ve dvacátém století a to vlivem silného znečištění vod a intenzivního lovu vyder kvůli kožešině. Od konce 80. let minulého století ale jejich počet opět mírně stoupá.