Za organizací festivalu, který se konal pod záštitou japonského velvyslanectví v Česku, opět stál tým členů Česko-japonského kulturního centra, které v Ostravě funguje už od roku 2016. Japonský kabát oblékl v pátek a sobotu Dům kultury města Ostravy.

Příchozí si mohli vyzkoušet třeba japonské strategické hry, japonské šachy, zhlédli ukázky tradičních tanců, juda, karate, samurajské show, japonských bubnů nebo zjistili, jak se maluje tuší na plátno. Nechyběla ani tradiční japonská gastronomie, dílna origami nebo dílna kaligrafie. Ta se nesla pod taktovou kaligrafky Amálie Chudé.

Kaligrafie jako meditace

Kaligrafie je umění krasopisu. Konkrétně v Japonsku je kaligrafie silně zakořeněna v tradiční kultuře. Japonci ji nazývají výrazem šodó.

Mláďátka pand červených v ostravské ZOO už objevují svět.
Unikáty v ZOO Ostrava: Dvojčata pand červených a rozmnožení papouška amazónka

„Jsou to dva znaky. Šó je psaní, dó cesta. Doslova by se to tedy dalo přeložit jako cesta písma. Není to kreslení, je to opravdu psaní s velkým důrazem na duchovní stránku, na samotný proces. Uklidnění se, vnímání každého tahu, dát si na tom záležet, je to už taková meditace,“ prozrazuje Amálie Chudá, která se kaligrafii učila na korespondenčním kurzu Reného Ochiaie v Praze.

Japonská kaligrafie má desítky tisíc znaků. „Každý pak může mít i více variant. Postupem času se některé z nich zjednodušovaly, ubíraly se tahy, ale často se používá starší verze s více tahy,“ pokračuje Amálie Chudá.

Štětec je základ

Každý kaligraf musí mít k dispozici pomůcky. Tou nejdůležitější je štětec, který se však značně liší od těch, které jsme v Česku zvyklí používat třeba ve výtvarné výchově.

Náves na Lomné, sobota 16. října 2021 v Trojanovicích.
Historický okamžik Trojanovic v Beskydech: Nové návsi vévodí Valach s ovcemi

Festival Japonské dny pokračuje i v neděli 17. října, a to v Ostravském muzeu. Na programu jsou workshopy, přednášky, povídání o čaji nebo třeba ukázky střihu bonsají.

„Druhy štětců jsou různé. Většinou jsou vyrobeny ze zvířecích chlupů. Jsou i umělé, ty ale nepíší tak dobře. A pak jsou i méně typické, viděla jsem i štětec vyloženě jen z nějaké bambusové větvičky, to už jsou ale extrémy. Tím, že má tento speciální štětec hodně štětin, lze si s kaligrafií více hrát, přitlačit jej, pomalu zvedat, tím se mění i šířka tahu. Takže štětec je základ, i kdyby chtěl někdo u nás s kaligrafií začít, jediné co potřebuje, je štětec, ostatní se dá čímkoli nahradit. Dalšími pomůckami jsou tuš, tradičně je to tuhá tuš, která se roztírá na třecím kameni, ale pro ušetření času se nyní často používá instantní tekutá tuš. Poté je zapotřebí filcoví podložka, těžítko a rýžový papír,“ dodává Amálie Chudá.

Dílnu kaligrafie měla na starosti Amálie Chudá (uprostřed).Dílnu kaligrafie měla na starosti Amálie Chudá (uprostřed).Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Kaligrafie se v Japonsku velmi využívá jako dekorace, pořádají se i výstavy kaligrafie. Jedna většinou visí i v tradiční japonské domácnosti, může se střídat s ročními obdobími, bývá to báseň či přísloví, které slouží k zamyšlení a tvoří atmosféru domu.

Ještě dodejme, že festival Japonské dny pokračuje i v neděli 17. října, a to v Ostravském muzeu. Na programu jsou workshopy, přednášky, povídání o čaji nebo třeba ukázky střihu bonsají.