Podle zjištění Radiožurnálu se bude toxický odpad likvidovat v areálu společnosti Sokolovská uhelná ve Vřesové. Přípravu technologie na spalování kalů už společnost potvrdila.

Mezi tamními obyvateli vesnice s 530 obyvateli vyvolala zpráva zděšení a vcelku logické obavy. „O tom, že by se to mělo pálit u nás, vůbec nic nevím. Vadí nám, že jsou to nebezpečné druhy odpadů,“ řekl Radiožurnálu místostarosta Vřesové Vlastislav Hlávka.

Sám přitom společnost Sokolovská uhelná pochválil, jak se v minulosti postavila k problému zlepšení životního prostředí v okolí vesnice. „Vím, jak to tady vypadalo před 30 lety, a vím, jak to vypadá dnes. Příroda se o hodně zlepšila, takže si myslím, že dělají hodně pro to, aby se ovzduší u nás zlepšovalo. Můj subjektivní názor je takový, že to je krok zpátky,“ uvedl Radiožurnálu Vlastislav Hlávka. 

Místostarostovi obce Vřesná nejvíce vadí, že obec se o spalování dozvěděla až z médií. Více ale podle všeho učinit nemůže. Povolení vydal krajský úřad. 

Firma AVE CZ, která ropné kaly z Ostravy odváží, si stojí za tím, že nepochybila. „Dodržujeme všechny zákony, všechno děláme tak, jak se má,“ řekla Radiožurnálu mluvčí společnosti AVE CZ Pavla Ivácková. Včera odpoledne společnost vydala tiskovou zprávu, kde oznámila další podrobnosti. „Prvních 13 tisíc tun kalů je připraveno k odvozu a finální likvidaci. Kaly z Ostravy ekologicky zlikviduje tlaková plynárna Vřesová,“ uvedla Ivácková s tím, že pro převoz kalů do koncového zařízení ve Vřesové byla zvolena vlaková přeprava.

První upravené kaly začnou z Ostravy odjíždět již do konce března. „Upravené kaly jsou zatím deponovány v areálu lagun Ostramo. Jejich maximální množství, které zde můžeme dočasně deponovat, je 30 tisíc tun. Před samotným odvozem upravené kaly ještě projdou mechanickou úpravou tříděním,“ vysvětluje Pavla Ivácková. 

Tlaková plynárna Vřesová podle tiskové zprávy společnosti AVE CZ využívá ke zplyňování moderní technologii bezvýduchových generátorů, díky níž ze zařízení nevycházejí žádné plyny, a tudíž nehrozí negativní dopad na životní prostředí. Plynárna bude kaly postupně zplyňovat společně s hnědým uhlím. „Jde skutečně o unikátní technologii a v České republice neexistuje ekologičtější a efektivnější likvidace tohoto specifického nebezpečného odpadu,“ doplňuje Ivácková.

Ostravské laguny jsou pozůstatkem výroby ropných produktů, zejména ale odpadu z recyklovaných vyjetých motorových olejů společnosti Ostramo. Tvoří obsah kalových lagun, které jsou největší ekologickou zátěží v Česku. V roce 1996 se k likvidaci zavázal stát. Loni město Ostrava oznámilo, že zakázku na likvidaci získala už zmiňovaná společnost AVE CZ, která má podle uzavřené smlouvy s garantem, jímž je státní podnik DIAMO, vytěžit a zlikvidovat celkem 91 562 tun kalů za cenu 429 milionů korun. 

Definitivní vyřešení problémů s lagunami z Ostrama bude trvat ale ještě dalších devět let. I přesto, že s tím nesouhlasí město Ostrava. Před dvěma měsíci to zmínila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová s odkazem na harmonogram státního podniku DIAMO. „Ten počítá s uskutečněním sanace území v letech 2022 až 2026. Pak mají následovat koncové úpravy lokality. Dokončení sanace podzemních vod je naplánováno až v roce 2027. A toto nám připadá neúnosné,“ uvedla Šebestová. Ostrava chce podle jejích slov dobu zkrátit.


Postup úpravy odpadů v lagunách
1. přetěžení surových kalů z laguny R3 do zavápňovací jímky
2. míchání s páleným vápnem aplikovaným speciální frézou
3. třídenní zrání (neutralizování) směsi kalů a vápna v jímce
4. přesun směsi na manipulační plochu a k místu nakládky (provzdušnění materiálu při nakládání urychluje proces zrání)
5. transport směsi na meziúložiště v prostoru laguny R1 v areálu
6. finální úprava bagry s třídicími lžícemi na využitelný odpad
7. nakládka upravených kalů a jejich odvoz k energetickému využití (likvidaci spálením)

JAKÁ JE JEJICH HISTORIE?
● V roce 1888 založil vídeňský průmyslník Max Böhm společně s bankovním domem M. Torsch a Söhne komanditní společnost Ostrauer Mineralöl-Raffinerie. Továrnu začali stavět nedaleko přívozského nádraží v místech, kde v minulosti bývaly rozsáhlé rybníky. Hlavním produktem nové firmy byl především petrolej potřebný do tehdejších osvětlovacích lamp. Těsně před první světovou válkou, v době, kdy podnik již vyráběl vedle petroleje benzin, mazací oleje, parafin a asfalt, Max Böhm svůj podíl prodal. Od roku 1921 byla přívozská rafinerie převedena na holandskou petrolejářskou společnost.
● Po obsazení Ostravy německou armádou nastal v přívozské rafinerii prudký obrat. Provozy byly modernizovány a rozšířeny pro potřeby války, vyráběl se zde především letecký benzin, mazací oleje pro tanky, auta a hlavně letadla. Při bombardování Ostravy v roce 1944 ani při osvobozovacích bojích nebyla zdejší rafinerie poškozena a jako jediná v Československu mohla hned po válce vyrábět pohonné hmoty a oleje. Ropa se dovážela z Rakouska, Rumunska a Íránu.
● V dalších letech se zde vyráběly nejlepší mazací oleje v celé republice. Mezitím ale vyrostly obrovské komplexy na zpracování ropy: Slovnaft v Bratislavě a Chemické závody v Litvínově. V Ostravě se tak recyklovaly použité motorové oleje. Zlom nastal v roce 1981, kdy se v této rafinerii přestala zpracovávat ropa. Odpady skladované za celou dobu činnosti podniku se ukládaly do kalových rybníků, které jsou v současné době nejhorší ekologickou zátěží v Evropě.
Situaci ještě zhoršily povodně v roce 1997, kdy voda z řeky Odry zalila i celý areál podniku Ostramo-Vlček. V roce 2001 byly v Přívoze naměřeny v ovzduší nejvyšší koncentrace vysoce jedovatých polychlorovaných bifenylů (PCB) v republice, přičemž jejich původ nebyl do dneška odhalen.
● Po roce 1989 nastalo handrkování o to, kdo má olejové laguny odstranit, ale hlavně kdo bude tento očistný proces platit. V roce 1996 se k likvidaci zavázal stát. Loni město oznámilo, že zakázku na likvidaci získala pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která má podle uzavřené smlouvy s garantem, kterým je státní podnik Diamo, vytěžit a zlikvidovat celkem 91 562 tun kalů za cenu 429 milionů korun. Likvidace kalů by měla být dokončena do roku 2020. (au, sn)