Rozpaky diváků nejlépe vystihl zklamaný klučina:

„Tati, ty jsi říkal, že tu bude bojová stíhačka, a přitom přiletěl jen úplně obyčejný větroň.“

„Vydrž, to si jen někdo chtěl z plachťáku nafilmovat bojiště, a stíhačka přiletí až po něm. Vidíš, dočkal ses, tamhle už letí JAK-3. Aspoň jsi dnes viděl dvě letadla místo jednoho,“ reagoval táta.

Sovětská stíhačka Jakovlev JAK-3

Publikum vzalo přítomnost kluzáku v roce 1945 shovívavě. Organizátoři se zlobí.

Málokdo si umí představit, kolik práce dá připravit a synchronizovat válečnou bitvu s desítkami komparzistů, střelbou, výbuchy, bojovou technikou, tankem a letadlem.

„Zkuste se vžít do naší situace. Na bojišti je připravená spousta silných pyrotechnických efektů, které se musí odpálit ve správný okamžik. S pilotem stíhačky Ladislavem Abelem jsme byli přesně domluveni kolikrát a po jakých trasách bude nalétávat, aby to bylo sehrané s pyrotechnikou, divácky efektní i bezpečné. A najednou se místo něj objeví větroň, o kterém nikdo z nás neví. Máme zodpovědnost za dva až tři tisíce diváků, ale nevíme, zda o sobě piloti vědí ani zda na sebe budou správně reagovat,“ popsal perné okamžiky ze svého pohledu hlavní organizátor bojových scén Pavel Sluka z Klubu vojenské historie KVH Maxim.

Scéna z roku 1945 byla v plném proudu, když se na nebi objevil civilní motorizovaný kluzák Blaník Vivat (na snímku).Zdroj: Deník / František Kuba

PYROTECHNICI RADĚJI EFEKTY NEODPÁLILI

Pilot Ladislav Abel kvůli přítomnosti kluzáku ve vzdušném prostoru nad bojištěm musel změnit kurz a přilétal do válečné vřavy s Jakovlevem odlišným způsobem, než bylo domluveno.

Pyrotechnici se v nestandardní situaci neodvážili odpálit připravené efekty. Teprve při dalších průletech stíhačky, když bylo jisté, že pilot Ladislav Abel má vše plně pod kontrolou, si všichni zhluboka oddechli a vrátili se k připravenému scénáři.

Osmdesáté výročí Liptaňské tragédie kromě pietního kladení květin k památníkům letos provázela také rekonstrukce této události.
Sešli se na místě Liptaňské tragédie po osmdesáti letech

„Pilot Jakovleva mi řekl, že o přítomnosti kluzáku sice věděl, ale nešlo o vzájemnou domluvu pilotů. Bylo mu to prý oznámeno jako hotová věc, že se tam v tom prostoru bude vyskytovat i větroň. Musel kvůli němu udělat ve vzduchu neplánovaný manévr a proto k nám nalétával jinak, než jsme byli domluveni. Nevím, zda se z hlediska leteckých předpisů stala chyba, ale rozhodně dám podnět k prošetření té události,“ uvedl ke kluzáku nad bojištěm Pavel Sluka.

Útok sovětské stíhačky Jakovlev JAK-3 byl v Liptani hlavní atrakcí.  Kvůli přítomnosti kluzáku v oblasti bojiště musel pozměnit dohodnutý scénář. Pyrotechnici pro jistotu část připravených výbušných efektů neodpálili.Zdroj: Deník / František Kuba

„Mě to spíš pobavilo, když jsem viděl, jak vojáci z druhé světové války střílí slepýma po kluzáku. Všiml jsem si, že chlapi z klubů vojenské historie jsou na větroň naštvaní a došlo mi, že to asi nebylo předem domluvené, ale z pohledu publika to zvládli na výbornou. Moc se mi tam líbilo, byla to atraktivní a poučná podívaná. Ze všech stran slyším na tu akci jen samou chválu,“ řekl Petr Vartecký z Krnova, který už řadu let organizuje pietní setkání u památníku obětí Liptaňské tragédie.

Také do Krnova dorazila smutná správa, že 21. září 2018 ve Šternberku zesnul Libor Vojkůvka.
Na Malíře Libora Vojkůvku vzpomíná Země děda Praděda
Rok 2014: V Krnově ve Slezském domově za jedním stolem usedli oponentní vodohospodář Václav Čermák, starosta Nových Heřminov Radek Sijka, technický ředitel Povodí Odry Petr Březina a starostka Krnova Alena Krušinová.
Poznámka Fidela Kuby - Poslední dialog