Bylo to odvážné rozhodnutí vzhledem k tomu, že dosud měla zkušenosti jen s fiktivními perníkovými domečky a chaloupkami. Naštěstí byl po ruce kamarád modelář, který pro ni vytvořil základní matrici kostela, a vysvětlil principy, jak při výrobě modelů zachovat proporce skutečných staveb ve zmenšeném měřítku.

Perníková stavba přinesla řadu dalších výzev. Autorka musela například vyřešit sklo v oknech nebo ciferník hodin na kostelní věži, který svítí do noci. Díky tomu Lýdie Jančová zjistila, že skleněné výplně lze na modelu simulovat průhlednou hmotou, která vzniká roztavením bonbonů - bonparů.

Perníkářské modelářství vyžaduje i trochu šílenství

Autorka perníkového "arcidíla" není profesionální modelářka ani cukrářka, ale zdravotní sestra, které na svátky ráda zdobí vánoční perníčky. Musela vyřešit řadu technických a technologických problémů, takže se mimoděk zhostila role průkopnice v oboru perníkářského modelářství.

Kostel na Cvilíně vyhořel 21. srpna 1865.
Nejstarší fotka Krnova? Vyhořelý kostel na Cvilíně v srpnu 1865

„Jak bych ten obor nazvala? Šílenství. Nejsem cukrářka ani modelářka, takže jsem se často učila metodou pokusů a omylů. Stačí, aby se třeba trochu změnila vzdušná vlhkost, a hned mám co opravovat. Když byla v neděli slavnost ke 120. výročí, ani jsme si netroufli přenést křehký perníkový model do kostela. Tady, na evangelické faře, už víme, jak perník reaguje, tak jsme pozvali veřejnost na faru,“ uvedla Lýdie Jančová s tím, že model evangelického kostela představuje tři měsíce intenzivní práce.

Poprvé perníkovou napodobeninu ukázala na faře v rámci slavností, které provázely 120. výročí evangelického kostela.

Co s perníkovým kostelem? Sníst? Vystavit?

„Když lidé obdivují perníkový kostel a vidí, kolik je za tím práce, tak většinou tipují, že to asi nebyl náš poslední model. Kamarád žertoval: je to moc pěkný první pokus, ale už bys měla pomalu začít pracovat na tom, aby na 130. výročí jsme tu měli ještě větší a detailnější model,“ uvedl farář Štěpán Janča.

„Už navrhují, ať příště udělám perníkový model v měřítku 1:1. To by se určitě všem líbilo, hlavně myším,“ směje se Lýdie Jančová a zdůrazňuje, že model je zatím největší perníková stavba, jakou kdy dělala.

Farníci v Holčovicích otestovali nové elektrické dečky a pak se vydali na exkurzi do historické kotelny pod podlahou kostela. 13. 3. 2023
Rarita z Bruntálska: kostel vytápěla kotelna v podzemí. Nahlédněte

Perníkový kostel je zkrátka mistrovské dílo. Co s ním ale bude dál? „Rozlámat a sníst by se to samozřejmě dalo, ale to si nejspíš nikdo netroufne, když víme, kolik to dalo práce. Asi bychom chtěli model někde trvale vystavit, jen ještě nevíme, kde. Perník je trvanlivý materiál. V dobrých podmínkách by měl vydržet roky. Tak uvidíme, jak perníkový kostel skončí,“ uzavřel Janča.

Pocta kostelu i jeho autorovi Ernstu Latzelovi

Model je poctou nejen evangelickému kostelu, ale také jeho autorovi. Krnovský stavitel a architekt Ernst Latzel (1844 – 1910) je autorem také dalších významných veřejných budov. Už třicet let před novogotickým evangelickým kostelem dokončil novorománskou krnovskou synagogu i obřadní síň krnovského hřbitova, která byla vypálena v listopadu 1938 během událostí takzvané Křišťálové noci.

V roce 1850 Latzel postavil v Krnově na břehu řeky Opavy tovární komplex, který dnes známe pod názvem Karnola. Stavěl také další fabriky a honosné vily pro rodiny krnovských továrníků jako byli Steuerovi, Larischovi, Schmidtovi nebo Chlupaczkovi.

Psali jsem již dříve:

Ernst Latzel postavil tento dům jako honosný hotel. Dnes zde sídlí střední škola. Při přestavbách sice dům přišel o ozdobné prvky, ale styl zůstal zachován. Je správné zateplit historickou fasádu  polystyrenem? Vedení Krnova proti tomu protestuje.
Polystyren na Latzelův dům? Město protestuje

V letech 1875–1877 Latzel stavěl krnovské gymnázium na Smetanově okruhu. Pustil se do přestavby továrny na varhany Rieger-Kloss. Postavil také tkalcovskou školu na náměstí Míru i pavilon kluziště na Říčním okruhu. Ve stejné době jako evangelický kostel byla podle plánů Ernsta Latzela postavena dnešní krnovská knihovna a Lichtenštejnova rozhledna na Cvilíně, kterou finančně podpořil kníže Jan II. z Lichtenštejna.

Mezi poslední zakázky Ernsta Latzela patřila přestavba katolické fary v Krnově. Obdivuhodné je nejen množství realizovaných staveb, ale také široké spektrum slohů - od novorenesance přes novobarokní prvky až po secesi. Latzelovu dílo je také dokladem náboženské tolerance v Krnově, když stejný krnovský architekt a stavitel stavitel pracoval pro katolíky, evangelíky i židovskou komunitu.