Nábor dárců kostní dřeně: podle statistik pro 1 zachráněného je jich potřeba 120

„Krnově se v sobotu zapsalo do ČNRDD celkem 107 nových členů. Den před tím jsme měli přednášky na středních školách v Opavě a v Bredě. Tam se do registru zapsalo 139 lidí. Celkem tedy minulý týden díky naší akci přibylo v registru 246 nových dárců, což je neuvěřitelný výsledek,“ uvedla radostně Xenie Mráčková, která na náborové kampani spolupracovala s maminkami ze spolku Rošťáci Krnov a s krnovským podnikatelem Ivanem Kocmánkem, kterému před šesti lety včasná transplantace dřeně nejen zachránila život, ale vrátila mu i zdraví.

VĚTŠINOU TO REGISTRACÍ SKONČÍ

Do Krnova přijela také Zdenka Wasserbauerová, která se propagaci dárcovství kostní dřeně věnuje už přes 25 let.

Příběh nemocného Janka všechny dojal, shání nové dárce dřeně i v Krnově

„Když se do registru zapíše 120 lidí, statisticky se můžeme radovat z jednoho zachráněného člověka. Jen jeden ze 120 lidí v registru najde svůj protějšek, neboli pacienta, který má shodné znaky a potřebuje jeho dřeň. Jinými slovy pro 119 lidí to registrací začne i skončí, protože jejich dřeň nebude nikdy potřeba,“ vysvětlila Zdenka Wasserbauerová základní statistické čísla a pravděpodobnost reálné transplantace.

HRAJE SE O ČAS

Pokud onkologický pacient nenajde vhodného dárce v českém registru, pokračuje hledání v Evropě i ve světě. To může trvat třeba i deset měsíců, během kterých pacientovi neustále hrozí komplikace v podobě selhání orgánů nebo infekce.

Úspěšnost transplantací je úměrná tomu, jak dlouho se hledal vhodný dárce.

Našel vhodnou dárkyni kostní dřeně v Německu, rád by ji poznal

„Pacient na udržovací léčbě, který prodělal chemoterapii, už nemá jinou množnost, než doufat, že se dárce najde včas. V Německu je v registru každý dvacátý občan, u nás každý stý. Proto také nejvíc českých pacientů získá dřeň dárců z Německa. Mým snem je, aby u nás byla v populaci aspoň taková registrovanost, jako v Německu,“ doplnila Zdenka Wasserbauerová.

ETNICKÁ SHODA NENÍ NUTNÁ

Nezáleží na tom, zda dárce a příjemce dřeně mají stejnou krevní skupinu. „Nemusí být ani příslušníky stejné etnické skupiny. Klidně vám může darovat dřeň Ind, Vietnamec nebo Afričan. Důležité je, aby se shodovalo deset hlavních tkáňových znaků. Kmenové buňky nezačnou po transplantaci vyrábět původní krevní skupinu, ale takovou, jaká je v novém těle potřeba,“ uvedla Zdenka Wasserbauerová.

DÁT VZOREK DNA? MNOZÍ SE BOJÍ

Důvodem, proč se lidé bojí dát vzorek své DNA, jsou obavy, co se s registrem dárců může stát v budoucnosti a kdo všechno bude mít k němu přístup. Odborníci ujišťují, že kromě lékařů, kteří musí zachovat tajemství a ctít lékařskou přísahu, se nikdo jiný do databáze nedostane.

Individuální přístup firem pokulhává. Najít novou práci po padesátce je problém

„Když lidé pochybují: bůhví k čemu ten registr je, tak jim říkáme: podívejte se na pana Ivana Kocmánka. Tady máte konkrétního člověka a představte si, že díky vám se další takoví lidé mohou vrátit do plnohodnotného života. To pro vás není dostatečný argument?,“ uzavřela Zdenka Wasserbauerová.