Kliknutím zvětšíte„V neděli uplynul přesně měsíc od jeho vylíhnutí,“ uvádí Lenka Vysloužilová s tím, že samička poštolky původně snesla na balkoně vajíčka čtyři. Do jednoho ze dvou truhlíků plných hlíny, jež tu zůstávají po předchozích nájemnících.
„Nastěhovali jsme se v květnu a už při prohlídkách bytu jsme našli na balkoně poštolčí hnízdo,“ pokračuje nová obyvatelka bytu 3 + 1 v šestnáctipatrovém zábřežském panelovém domě. Její balkon se jeví poštolce příhodný asi kvůli truhlíkům.
„Chodívala jsem ven na kafíčko a poštolčí máma si na mě pomalu zvykala. Jen jsem se nesměla hýbat,“ popisuje paní Lenka. Ferdu – jak začali ptáčeti říkat – našli 14. června po návratu domů. Další tři mláďata se nevylíhla, taková je příroda…
Samička každopádně od té doby loví a na balkon nosí hlodavce. „Nejprve je Ferdovi trhala a strkala do zobáčku sama. Teď už mu je hází,“ popisuje nájemnice. Ta sama s krmením i pomáhá, dává vyrůstající poštolce z pinzety kuřecí maso.
„Ferda si na lidi zvykl, normálně se s ním fotíme. Pohladit jsme ho ale nezkoušeli, když se k němu moc přiblížíme, načepýří se…“ líčí paní Lenka. Vyhledává si už informace o poštolčím životě, z nichž vyplývá, že do měsíce má mládě odletět.
„Mění se mu peří, takže asi nás brzy opustí. Bude mi to líto, takový dravec a patří k tomu bytu, žije vedle vás!“ konstatuje nájemnice a dodává, že soužití s poštolkami má i jistou stinnou stránku. A tou je balkon krutě zaneřáděný ptačím trusem.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
