Kliknutím zvětšíteV tuzemsku je v provozu pět mezinárodních letišť (Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, Karlovy Vary), pouze to v hlavním městě je schopno bojovat s polskou konkurencí.
Na celé čáře prohrává už řadu let boj o zákazníka i Letiště Leoše Janáčka Ostrava, které sice navenek působí sebevědomě a pozitivně, ale v pomyslném žebříčku úspěšnosti by se v Polsku umístilo až na dvanácté pozici…
Jste spokojeni s fungováním Letiště Leoše Janáčka Ostrava?
Hlasovat můžete v anketě pod článkem.
Hlavně proto vyznívá tisková zpráva ostravského letiště o počtu pasažérů za rok 2017 tragikomicky. A to i přesto, že mošnovské letiště odbavilo nejvíce cestujících za posledních devět let a nárůst činil 26 procent.
V Polsku se těmto statistikám odborníci nejen smějí, ale také si při čtení určitě mnou ruce. Zrovna z Ostravy totiž nebezpečí přetáhnutí klientů určitě nehrozí.
„Těší nás, že díky naší obchodní politice, výraznému navýšení marketingu a oživení leteckého trhu prošlo branami letiště přes 324 tisíc cestujících,“ komentoval roční statistiky obchodní ředitel Letiště Ostrava Stanislav Bujnovský a připomněl i to, že se společnosti meziročně podařilo snížit ztrátu z 88 milionů na 15 milionů korun.
INFOGRAFIKA DENÍKU - pro zvětšení na ni klikněte:
V regionu se najdou ale také kritici, kteří podobným optimismem neoplývají a dlouhodobě poukazují na nenaplněný potenciál letiště nebo statistiky konkurence. Marně… „U nás se o všem mluví, v Polsku koná. Šance, kterou Mošnov na trhu před více než deseti lety měl, byla bezezbytku promarněna, a umožnila tím dynamický rozvoj okolních letišť u našich severních sousedů,“ uvedl Radim Gál, předseda spolku Létejme z Ostravy. Jeho slova jsou možná tvrdá, ale vcelku trefná.
Moravskoslezský kraj, jako majitel, selhává, politici se opakovaně schovávají už řadu let za prázdné fráze. „Letiště je nezbytné pro další existenci kraje. Nemám teď na mysli jen lety na dovolenou. Letiště je hlavně vstupní brána pro byznys. Nápravu vidíme v rozlétání nákladní dopravy, která může pomoci vydělávat, abychom pak mohli dotovat také civilní linky,“ řekl před časem hejtman Ivo Vondrák. Z jeho slov je patrné, že řešení problému je stále v nedohlednu.
Rozvoj letišť u našich severních sousedů je přitom řízen státem a začal už v roce 2004, kdy se Polsko připojilo k Evropské unii. Vláda si tehdy vyjednala v Bruselu, že může dotace využívat také na rozlétávání linek, což se ukázalo jako klíčové. Loni prošlo polskými letišti 40 milionů pasažérů.
Hlavní varšavské Letiště Fryderyka Chopina dokonce v minulém roce odbavilo poprvé v historii více cestujících (15,75 milionu) než pražské Letiště Václava Havla (15,41 milionu). Dvojciferný růst hlásila i všechna hlavní polská letiště: Krakov (5,83 milionu cestujících + 17,2 %), Katovice (3,89 milionu + 21,7 %) a Gdaňsk (5,83 milionu + 14,2 %).
V Mošnově proti tomu panuje celý rok klid a pohoda, z čehož všechny jednou za rok vyruší jen úspěšné a hojně navštěvované Dny NATO. I z toho je patrné, že polská letiště už Ostrava těžko někdy dožene.
ROZHOVOR: Letiště osm let spalo. Dodnes se vzpamatovává
Letiště Leoše Janáčka v Mošnově už řadu let stagnuje a přešlapuje na místě, což ostře kontrastuje s masivním rozvojem nedalekých letišť v Katovicích nebo Krakově.
Jak vidí situaci ředitel Letiště Leoše Janáčka Ostrava Jaromír Radkovský? (na snímku vlevo - pozn. redakce)
„V minulosti vedení odmítlo nízkonákladové přepravce. Nepochopení měnícího se trhu mělo fatální následky i vzestup Katovic a Krakova,“ říká v rozhovoru pro Deník.
V čem vidíte problém? Není to absence některých letovisek? Neuvažujete o přidání dalších charterových letů?
Z ostravského letiště se v letním období létá do jedenadvaceti destinací po celé Evropě i mimo ni. Momentálně jednáme s cestovními kancelářemi a leteckými přepravci o navyšování letů a nových destinacích, které však z obchodních důvodů nebudeme jmenovat. Bohužel v minulosti vedení letiště odmítlo nízkonákladové přepravce. Toto nepochopení měnícího se trhu mělo fatální následky i vzestup Katovic a Krakova, ze kterého se dodnes nedokáže letiště vzpamatovat.
Moravskoslezskému kraji se ani po opakovaném vyhlášení výběrového řízení nepodařilo získat dopravce, který by provozoval letecké linky do Amsterdamu a Helsinek. Linku do Amsterdamu nyní nabízí Transavia z katovického letiště… Poláci byli opět rychlejší…
V první řadě letiště Katovice má linku do Amsterdamu jen jako tzv. point-to-point s nízkonákladovým přepravcem, to znamená bez přestupu takzvaný za Amsterdam. Veřejná nabídka Moravskoslezského kraje však počítala zejména s přestupními lety přes Amsterdam s takzvaně síťovým přepravcem. Takže se jedná o rozdílný přístup. Za druhé minulé vedení Moravskoslezského kraje nevzalo v potaz absolutní přeplněnost letiště v Amsterdamu, kde je téměř nemožné získat přistávací časy, takzvané sloty.
Před časem jste prohlásil, že byste zavedl nové linky do Evropy. Smysl regionálního letiště vidíte v linkách do větších mezinárodních uzlů. Uvažoval jste o Vídni či Varšavě. Na čem to zatím ztroskotává? Čím chcete dopravce do Mošnova přilákat?
Je nutné si uvědomit, že letiště Ostrava osm let spalo a že letecký obchod se za poslední roky výrazně změnil. V dnešní době si v Evropě navzájem konkuruje okolo 500 letišť. K úspěchu v této konkurenci je zapotřebí mít zajímavou destinaci, odkud a kam cestující chtějí létat. Existence samotného letiště nestačí. Letecké spojení musí mít také výraznou finanční, nejen politickou podporu měst a kraje: proto tak rychle vyrostlo například letiště Katovice. Samozřejmě je ale naší ambicí otevřít z letiště Ostrava v roce 2018 i nové destinace.
Přispěl ke zlepšení situace železniční spoj, který přepravuje cestující na letiště? Kolik lidí ho denně využívá?
Tuto otázku by bylo vhodnější položit lidem z Českých drah. Z mého pohledu k rozvoji leteckých linek nijak nepřispívá, cestující zde vídáme spíše ojediněle.
O kolik klesl počet přepravených pasažérů se srovnatelným obdobím v minulém roce?
Za poslední měsíce zaznamenáváme šestnáctiprocentní nárůst počtu cestujících oproti srovnatelnému období v minulém roce. Je to dáno i výraznější marketingovou podporou současných linek. Očekáváme, že i v příštím roce počet cestujících vzroste alespoň o sedm až deset procent.
Jak je to s nákladní dopravou?
Ta nám díky našim kontaktům letos vzrostla o desítky procent. Tato aktivita je pro nás klíčová, intenzivně jednáme s několika přepravními společnostmi. Cargo je pro nás v budoucnu nejdůležitějším cílem v rozvoji letiště.
Jaké jsou vaše další plány, aby bylo letiště vytíženější?
Do tří let minimálně 400 tisíc cestujících a pravidelné cargo lety. V hospodaření je to hlavně zastavit sestupný trend a vhodnými investicemi zlepšit finance letiště, tak aby se letiště Ostrava do zhruba pěti až sedmi let dostalo do provozního zisku.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
