VOLBY 2020

Je o něm známo, že je sluníčkář. Jakub Unucka by však chtěl rozjasnit také moravskoslezský region, o který se poslední čtyři roky stará z pozice náměstka hejtmana pro dopravu a chytrý region.

Pro letošní volby Občanská demokratická strana utvořila spojenectví s TOP 09, lákala i další menší strany. „Cílem bylo, aby zbytečně nepropadl žádný hlas,“ vysvětluje v rozhovoru pro Deník Jakub Unucka.

Předvolební kampaň ODS, potažmo přímo Jakuba Unucky pro tyto volby, začala s rekordním předstihem, že ano?
Ano. Zkusili jsme začít dřív. Samo se to nabízelo. Společností rezonovalo to, jak stát reguloval příjmy OSVČ a peníze vzal obcím. Podle nás to nebylo dobře. Dělal jsem místostarostu, takže vím, že v obecních šuplících je tolik projektů, že není problém je ihned začít realizovat. Drtivá většina projektů je typu opravit střechu na hřišti, což je práce pro místní živnostníky a řemeslníky. Navíc jsou to zakázky, které se nemusejí soutěžit půl roku dopředu, ale takové, které se mohou hned začít realizovat.

Neměl jsem teď na mysli letošní billboardy s 1000 korunami, nakonec 1200 korunami pro obec na hlavu…
Stálo mě čtyřicet tisíc korun to přelepit. (směje se)

…ale ještě dřívější začátek kampaně. Když se vloni v prosinci otevírala prodloužená Rudná, na čemž jste měl podle všech zúčastněných stran obří podíl, dali to vaši spolustraníci jasně najevo transparenty typu „ODS děkuje Jakubu Unuckovi“. Tento snímek vám nyní ostatně visí v kanceláři…
Kolegové překvapili nejen hejtmana a ministra dopravy, kteří na otevření prodloužené Rudné dorazili, ale i mě samotného. (směje se) Ale proč ne, je třeba se pochlubit. Chlubí se všichni, tak se pochlubme taky. (směje se)

VIZITKA JAKUBA UNUCKY Jakub Unucka  (* 20. června 1969 v Ostravě) se v politice pohybuje od roku 2005, kdy vstoupil do Občanské demokratické strany.
Žije v lázeňském městě Klimkovice, kde byl mezi lety 2010 až 2018 zastupitelem a vyjma posledního roku také místostarostou.
Posledních dvaadvacet let je výkonným ředitelem ostravské firmy Gaben, která v roce 2013 získala cenu za inovační firmu roku v Moravskoslezském kraji.
V posledních čtyřech letech vykonává funkci náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a chytrý region. Získal několik vysokoškolských titulů. Je ženatý a s manželkou Mirkou mají jednu dceru.

Právě dopravu máte coby náměstek hejtmana nyní pod palcem. Jak se vám o ni podle vlastního mínění daří pečovat?
Doprava je opravdu čistě o penězích. Za celé čtyři roky jsem se vyvaroval toho, že bych Správě silnic Moravskoslezského kraje říkal, kterou cestu má upřednostnit, nebo nemá. Jediné, čemu jsem dával prioritu, byly kruhové objezdy. Pokud přišla obec s projektem kruhového objezdu, řekl jsem, že na něj peníze seženeme. Což se nakonec stalo v případě Bohumína, Klimkovic, Krmelína, nyní bude na řadě Krásné Pole, kde se nám podařilo sehnat peníze ze Státního fondu dopravní infrastruktury kvůli bezpečnosti. Okružní křižovatky byly nad plán. Další se nyní plánuje v Brušperku. Trochu jsme také změnili přístup k dopravě. Zhruba co dva roky objíždí krajské silnice vůz, který měří, jak je silnice křivá, kolik je na ní děr, a výsledkem je údaj, v jakém je silnice stavu. Proměřili jsme všechny cesty v roce 2017 a letos v červnu.

S jakým výsledkem?
Výsledky nyní netrpělivě očekáváme. A přestože jsme teď každý rok na opravy silnic dali z rozpočtu zhruba miliardu korun, předpokládáme zhoršení stavu. Silnice totiž byly dlouhodobě podfinancované už od chvíle, kdy nám je stát v roce 2000 předal. Máme 2800 kilometrů cest, ale v rozpočtu na ně bylo asi padesát milionů. To je nesmyslné. Náš kraj na tom navíc ještě prodělává, protože peníze na opravy stát určuje podle délky silnic. Přitom ulice jako Bohumínská, Těšínská a další jsou čtyřproudové. Nikde jinde tolik čtyřproudových silnic není. V jižních Čechách mají pětimetrové cesty, u nás jsou pětadvacetimetrové, ale kilometrově jsme na tom stejně.

Házíte si jako náměstek kostkou, který pruh opravíte?
(směje se) Ano, alespoň vždy jeden tam a jeden zpět. Ale vážně, je to dost komplikované a největším průšvihem jsou mosty. Ti, kteří je hodnotí, už nejsou tak benevolentní jak bývali, a kritéria jsou přísná.

Ale peníze pořád stejné…
Ano, peníze jsou pořád stejné. A průšvih je, že v těchto letech dochází ke konci životnosti všech mostů postavených v roce 1970, kdy se nejvíce stavělo „divně“. Když jsem viděl základy Výškovických mostů v Ostravě, tak raději nechci vědět, kolik baráků se z toho cementu postavilo. Myslím si, že hodně, protože tam téměř žádný cement nebyl. Oprava mostů nás vyjde ještě na pěkný ranec, protože oprava jednoho mostu je otázka asi 100 milionů korun, přičemž mostů v kraji je 1200.

Peníze od státu na silnice a mosty jsou jedny a tytéž?
Ano. Ale abychom nebyli jen negativní, tak v posledních týdnech bylo rozhodnuto o jednom velkém pozitivu. V příštích letech už nebude možné financovat opravy silnic z evropských peněz. Tomu bude konec. Výjimkou však budou takzvané transevropské dopravní sítě TEN-T, kde se řadí třeba Pražský okruh a hlavní tahy naším krajem – silnice I/56, I/57 a další. Uleví se tak opět silnicím druhé a třetí třídy.

Pokud byste byl členem koalice i pro příští volební období, čekalo by vás v ideálním případě rovněž otevření několika silničních obchvatů.
To ano. Ten, kdo bude ve funkci náměstka hejtmana pro dopravu v roce 2022, ten se opravdu ustříhá. (směje se) Bude se stříhat páska obchvatů Krnova, Opavy, Karviné, Frýdku, Třince…

Myslíte, že i Karviná? Nestane se z ní kvůli obstrukcím druhá prodloužená Rudná?
U Karviné to podle mě nehrozí. Kde to ale hrozí, to je poslední část třineckého obchvatu. Člověk, který dostavbu blokuje, je na úrovni pana Richtára, ne-li horší. Je s ním těžké pořízení. Paní primátorka Palkovská se ale snaží.

Na kraji nyní šéfujete i oblasti známé jako chytrý region, o kterém jsme si v obsáhlejším rozhovoru povídali na začátku roku 2017. Kde se zadrhlo ono chytré řešení, že pojedete po ulici 28. října a aplikace vás navede na první volné parkovací místo nebo že optické kabely umožní videokonference operatérů na sálech?
Teď jsme přesně u toho, kdy myšlenka naráží na realitu. Nejsme schopni se dohodnout s vlastníky osvětlení, že od nich budeme brát elektřinu. Rok a půl řešíme, odkud se vezme elektřina za padesát korun měsíčně, aby ta tabule svítila. Panebože! Ani solární panel situaci neřeší, protože stejně potřebujete mít papír, že tam ten panel můžete mít. A vyřídit ho je opět otázka roku a půl. Chytrá řešení narážejí na hloupé procesy. Můžete mít kolik řešení chcete, ale stejně zkolabují na procedurách. Stejně na tom je i tříletý projekt na výstavbu optické sítě. Snad ještě v září vyhlásíme výběrové řízení na propojení nemocnic optickým kabelem. Rok a půl řešíme podmínky výběrového řízení. Příští garnitura kraje by se proto měla zaměřit spíše na to, jak ta chytrá řešení, která vymyšlená jsou, dostat do praxe. Spousta věcí se ale povedla, na krajském úřadě dnes už v podstatě nepotřebujeme papír, všechno jde elektronicky.

A jak se to teď hodí…
Koronavirus ukázal, že taková chytrá karanténa dokáže ušetřit tisíce hodin. Ale má to i negativa. Proč je na tom náš kraj zdánlivě tak špatně a má tolik nakažených? Protože nejvíce testujeme. A proč nejvíce testujeme? Protože to dokážeme urežírovat. V ostatních krajích to nezvládnou a netestují, proto „nemají“ nemocné.

Je reálné, že takto „chytře“ budeme fungovat i za normálního stavu u všech praktických lékařů?
U krajských lékařů se už dnes díky projektu E-Health objednáte elektronicky na přesný čas. Stojíme před otázkou, jak jednotlivé rezervační systémy propojit. Nejde je sjednotit, protože nemůžeme nikomu přikázat, aby používal konkrétní aplikaci, ale můžeme je propojit. Stejně jako v dopravě. Proto kdo bude v tomto křesle po volbách, musí se zaměřit na otázku dopravního dispečinku. Doprava se bude muset začít řídit úplně jinak – dynamicky. Už to nebude tak, že celý rok budou jezdit autobusy ve stejný čas, jízdní řády bude třeba průběžně měnit v čase. Jde jen o to, jak ty informace dostat k lidem, protože kde se uzavře silnice, tam se změní jízdní řád.

Nebude to pro lidi akorát zmatečné, že se budou muset neustále dívat na čas svého spoje, který celý rok jezdil stejně?
Každý dnes má mobilní telefon.

Takže razíte cestu přizpůsobení se?
Ano. Půjde to. Všude ve světě to funguje, tak to půjde i u nás.

Jaké jsou tedy další plány s balíčkem chytrý region?
Plány jsou jasné. Není problém ta chytrá řešení mít, ale spojit je dohromady. Třeba zmíněné rezervační systémy u lékaře. Ať má každý svůj, ale spojme je, aby bylo vidět, že tehdy a tehdy má volno tento ortoped a tehdy zase tamten pediatr. A to nejde bez odpovídající infrastruktury. Optické kabely proto budou potřeba. 5G sítě to nevyřeší, ty jsou na krátké vzdálenosti.

Myslíte si, že z odvětví chytrý region by se měl stát samostatný, svébytný resort ve všech krajích?
Nemusí to být samostatný resort, pokud vedení daného kraje má své ajťáky za rovnocenné partnery, a nejen jako servisáky na nefunkční notebooky. Myšlení, že ajťák má pro město stejný přínos jako architekt, se musí zažít pod kůži.

Vaším letošním volebním nástrojem je takzvaný Modrý plán – onen vámi už zmíněný předčasný začátek volební kampaně ODS. Přibližte jej, prosím, těm, kteří jej neznají.
Původně jsme vycházeli z toho, že obce jsou připraveny investovat. Říkalo se, jak je třeba ekonomiku nakopnout. Tak jsme se ji skutečně rozhodli nakopnout. Vládní systém dotací pro obce byl totiž holý nesmysl. Jak může pražský úředník posoudit, jestli je v Osoblaze potřeba opravit cestu, nebo spíše střechu na hřišti? To, co vymyslela vláda, byla naprostá zvrácenost. Proto jsme razili cestu, že starosta nejlépe ví, co je v obci třeba udělat. Objeli jsme proto všech 300 obcí, které tady máme a našli jsme v nich projekt, který odpovídá tisícikoruně na hlavu. Každá obec dostane tisíc korun na hlavu obyvatele. Třeba v mých Klimkovicích je 4,5 tisíce obyvatel, tak dostanou 4,5 milionu. A je jasné, že tam lidi nejvíce trápí chodník do Polanky. Tak pojďme za ty peníze postavit chodník do Polanky. Takto jsme prošli všech 300 obcí. Díky senátorům ODS je to schválené a peníze na to jsou. Na billboardech dnes už svítí 1200 korun, reálně je to 1250, ale znovu už se mi to přelepovat nechtělo. (směje se) Obce nyní tyto peníze na svůj účet skutečně dostanou.

Ale o utracení stejně rozhodnou starostové…
Jak zajistit, aby se peníze utratily na akci, kterou prosazuje ODS? Jednoduše – volit ODS! (směje se) Pokud budeme v krajské vládě, tak se s obcemi na vybraných projektech budeme finančně podílet. Starosta si bude moci vybrat, jestli pak postaví ten chodník do Polanky a kraj mu na to přispěje deseti procenty, nebo je dá na něco jiného bez krajské spoluúčasti. Ano, starosta je autonomní, tak ať si dělá, co chce, ale zkusíme jej navnadit, že projekt z Modrého plánu by byl super, a pomůžeme mu s tím.

I když starosta bude sociální demokrat?
(směje se) Příspěvek deset procent na investice není úplně zanedbatelná část. Z principu řádného hospodáře by měl starosta zvážit, jestli do toho půjde, nebo ne. Investice v obcích jsme ale neřešili podle stranické příslušnosti, ale skutečně podle potřeb nebo příhodných projektů v šuplíku. V praxi náš Modrý plán funguje tak, že máme automat. Člověk pošle esemesku se svým poštovním směrovacím číslem na dané číslo a vrátí se mu esemeska s tím, co pro konkrétní obec chceme udělat.

Jak zpětně vnímáte rozhodnutí kandidovat do krajských voleb spolu s TOP 09?
Já bezesporu pozitivně, protože moravskoslezská ODS je v rámci České republiky specifická. Je hodně proevropská. Je pro nás dobře, že jsme v Evropské unii, protože bez evropských peněz by náš kraj šel do kytek. A tímto postojem máme k TOP 09 blízko. To je věc jedna. Druhá věc je, že TOP 09 je u nás reprezentována například panem Paverou, zkrátka normálními lidmi, s nimiž se dá bavit. Představa, že TOP 09 skončí ve volbách se třemi procenty hlasů, je špatná. Dali jsme se dohromady, aby nepropadl žádný hlas. Nezastírám také, že pro mladé voliče je TOP 09 mnohem atraktivnější než ODS. Jak porazit Piráty? Nabídněme lidem alternativu. Unucka totiž asi není ten, kdo by přilákal osmnáctileté lidi k volbám, toho jsme si vědomi. Proto to spojení s Topkou.

Hejtman Jakub Unucka. Jak vám to zní?
Dobře. (směje se) Mám to dokonce někde na mikině. Zvažoval jsem, jestli pokračovat dál, ale pak jsem si říkal, že přerušit kontinuitu nastolené práce by byl průšvih. Jestli to bude z pozice hejtmana, náměstka, nebo opozičního zastupitele, o tom rozhodnou voliči.

Nejen v roli hejtmana byste musel řešit životní otázku Moravskoslezského kraje – konec těžby uhlí v dolech OKD v horizontu roka až dvou. Je to reálné?
To je důvod, proč jsem se rozhodl, že ještě budu pokračovat v politice. Zjistili jsme, že kraj nemá žádnou kompetenci v energetice. Na uhlí je tady závislých 750 tisíc lidí z hlediska vytápění a asi 250 tisíc pracovních míst. Mám pod sebou Moravskoslezskou energetickou agenturu, s níž jsme začali zpracovávat dopadovou studii ukončení spalování uhlí. Evropská unie chce mít Green Deal, zelenou klimatickou Evropu založenou na tom, že nespalujeme uhlí. A my nyní vyhodnocujeme, co to pro náš kraj bude znamenat.

Pokračujte…
Kdybych měl nějaké vlasy, tak mi hrůzou vstanou na hlavě, protože když nebude uhlí, mohou se stát neuvěřitelné věci. A teď od sebe odděluju spalování uhlí od těžby v OKD, protože i když podnik skončí, tak to uhlí se stejně bude muset ve stejném objemu přivézt z Asie nebo Austrálie. Bez uhlí se kraj zcela zhroutí. Pět set tisíc lidí nebude mít v zimě teplo a zanikne 150 tisíc pracovních míst, protože bez uhlí zkolabují Liberty i Třinecké železárny. Ale vysvětlujte někomu, že všechno souvisí se vším… Například teplárna v Třebovicích nemá skládku uhlí, protože OKD jim ho dováží, kdykoliv je třeba. A když OKD nebude, tak se uhlí bude muset přivézt třeba z Ruska, ale to už někde bude muset vzniknout skládka na sto až tři sta tisíc tun uhlí. K tomu ale nikdo povolení nedá. A do toho někdo řekne, že v roce 2021 nebo 2022 skončí OKD, aniž by si uvědomil tyto dopady? To opravdu nejde…

Jaký je podle vás reálný termín, kdy by těžba v dolech OKD mohla bez masivnějších dopadů skončit?
Těžba nemůže skončit dřív než v roce 2025. Pokud skončí dřív, tak se kraj zhroutí. Nezaměstnanost by přitom byla tím nejmenším problémem. Kraj by se zhroutil kvůli energetice. Uhlí jde sice nahradit plynem, ale to by se z Děhylova muselo přivézt deset kilometrů potrubí do Třebovic, což je otázka patnácti let. A aby v Liberty mohli koksovnu nahradit hybridní pecí, tak potřebují elektřinu z Nošovic. A průměrná délka výstavby takového vedení je dvanáct let. Zavřít doly do dvou let je naprostá fantasmagorie. Havířov, Karviná a Poruba by zůstaly bez tepla.

Jaké priority by měl mít kraj pro následující čtyřleté období, vyjma řešení situace OKD a následků koronavirové krize?
Budeme mít vlastně dva volební programy. Jeden pro Karvinsko a druhý pro zbytek kraje. Z našich průzkumů vyplývá, že když zbytek kraje slyší Karviná, tak… no, dostává se nám zvláštní reakce, která je nyní navíc ještě umocněna dopadem viru v dolech OKD. Říkat lidem v Bruntále, co uděláme pro Karvinou, by nemělo úplně smysl. Karviná skutečně potřebuje úplně nový impulz.

Jakou podobu má mít tento impulz podle ODS?
Máme připravený plán, v němž nevymýšlíme nic nového, ale jdeme metodou ctrl-c a ctrl-v ze světa. Strašně se mi líbí anglický projekt zvaný Eden – Ráj. Na starých dolech, kde se 150 let těžil kaolín, postavili obrovské skleníky o rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních. Díky teplu vycházejícím z dolů v nich simulují různá prostředí – středomořské a podobně. Vědecké kapacity tam pak třeba i řeší, jak v daných podmínkách reagují stromy. Eden byl vyhodnocen několik let po sobě jako nejlepší turistická atraktivita Anglie, kterou ročně navštíví třináct milionů turistů. Člověk, který to vymyslel, nabízí franšízu zdarma do světa. Kompletní dokumentaci se vším, aby se projekt mohl replikovat i jinde. Je to už v Číně, v jižní Africe a myslím si, že pro Karvinou je to naprosto geniální příležitost. Pojďme využít odpadního tepla ze šachet. Nelijme teplou vodu do řek, ale využijme ji. Na stavbě se uživí všichni, kdo budou propuštěni z OKD a hromada jiných lidí. A další na následném provozu, protože naším cílem je vyrovnat se Dolním Vítkovicím. Karvinou totiž průmyslová zóna nespasí. To je nesmysl.

Kdo by ten projekt zaplatil?
V Evropské unii leží sto miliard korun přesně na takovéto věci. V Milovicích, kde býval vojenský areál, mají divoké koně, zubry, tury. Zvířata tamní krajinu po tancích během několika desítek let znovu obnoví. Postavme tedy na Karvinsku Eden jako turistickou atrakci, která zaměstná spoustu lidí a dotáhne turisty z celého světa, a na plochách, které to umožňují, k tomu vysaďme zvířata, které ji zkultivují. Na zbytku poddolovaného území postavme solární panely a napájejme z nich vodíkové plničky. Podle mě to pro Karvinou dává smysl a je to celé možné zaplatit z EU. Během sedmi let se to dá postavit.

Jakými konkrétními kroky po volbách byste začal prosazovat, aby se z toho nestal jen další prázdný marketingový tah, jako z avizované lanovky na Lysou horu?
15. října se do Bruselu odevzdává přehled projektů, které mají být financované. Proto je potřeba jej tam zahrnout a potom začít jednat s anglickým pánem o franšíze. Když Brusel projekt schválí, je jistota, že na něj budou peníze. A mezi takové, které se tam mohou podat, se řadí třeba i linka v Břidličné na recyklaci hliníku za tři miliardy, nová pec za tři miliardy pro Liberty, nebo projekt rekultivace skládky v Třinci za dvě miliardy. Vezměte si, že přes ministerstvo průmyslu proteklo do našeho kraje za 14 let 32 miliard korun a najednou může protéct 90 miliard, tedy za polovinu doby třikrát tolik. Je to obrovský balík peněz, a pokud kraj nebude jednat rychle, tak ty peníze nevyčerpá. To podle mě bude největší výzva nového vedení kraje – dotlačit se k tomu, aby se peníze spotřebovaly smysluplně. Problém dotací je dnes v tom, že nevítězí nejlepší projekt, ale ten, který má všechna razítka a všechny body v pořádku. To všichni přiznávají. I proto jsme spustili program na podporu firem, aby se peníze smysluplně spotřebovaly. Dají se totiž utratit různě.

Nebude složitější jednání než s anglickým pánem na franšíze tropického skleníku spíše s majiteli karvinských pozemků?
Problém jakéhokoliv plánu pro Karvinou je ten, že celá Karviná patří Bakalovi. Jeho je drtivá většina pozemků. Ten chlap je třídní nepřítel. Ale s tím se bude muset stát vypořádat. Alespoň OKD patří státu, proto nejsem úplně skeptik. Na druhou stranu z Prahy si těžce připouštějí, že odhady na rekultivaci OKD se pohybují mezi třiceti až čtyřiceti miliardami. Nejhorší, co by se mohlo stát, je, kdyby doly skončily v majetku společnosti DIAMO, protože DIAMO jen rekultivuje, ale území nijak nerozvíjí. Musí skončit v rukou někoho, kdo bude chtít pozemky rozvíjet. Vidíme, jak DIAMO funguje. Ostramo, heřmanická halda, Trojice – nic není hotové.

S jakým výsledkem ve volbách byste se spokojil?
Dvojnásobek minulého výsledku. Tehdy jsme měli sedm procent hlasů, nyní chceme čtrnáct. Měli jsme šest zastupitelů, teď jich chceme dvanáct. A měli jsme dva náměstky, tak teď minimálně hejtmana a náměstka, že jo. (směje se) Takové jsou cíle.

Je o vás známo, že jste sluníčkář. Je to tím, že si snad jako jeden z mála politiku užíváte, nebo se do ní jen promítá váš optimistický pohled na život?
Zajímavá otázka. Dvacet let jsem se ve firmě živil tím, že jsem nabízel zákazníkům nějaká řešení a probíral s nimi detaily. Potom jsem ta řešení s chlapy instaloval. Kdybych se se zákazníky nebyl schopen dohodnout, tak firma nefunguje. A v politice to funguje úplně stejně. Také se musíte se všemi domluvit, jinak se to nepovede. Přenesl jsem byznys do politiky a myslím si, že to funguje. A pokud se u toho člověk směje… Život je příliš krátký na to, abychom se mračili.

Obligátní otázka na závěr pro všechny lídry. Kdybyste měl dosavadní účinkování tohoto vedení kraje ohodnotit jako ve škole, jakou známku byste za období 2016 až 2020 udělil?
Sám sebe známkovat nemůžu, na to jsou jiní.

Ani koalici jako celek?
To se nedělá.

K TÉMATU

Tváře na společné kandidátce ODS A TOP 09
1. Jakub Unucka
2. Zdenka Němečková-Crkvenjaš
3. Stanislav Folwarczny
4. Monika Klapková
5. Radek Kaňa
6. Vladimír Návrat
7. Josef Alexander Matera
8. Václav Dobrozemský
9. Patrik Schramm
10. Zbyněk Gajdacz

Jak dopadli v krajských volbách 2016?
ODS ve volbách před čtyřmi lety získala 6,93 % hlasů a šest křesel v zastupitelstvu. Občanští demokraté byli poslední stranou, která se přehoupla přes hranici pěti procent hlasů. Letos kandidují spolu s TOP 09, která získala 3,43 % hlasů a žádný mandát. Koalici kraje v roce 2016 utvořilo ANO s KDU-ČSL a ODS, v opozici skončila ČSSD, KSČM a SPD s SPO.