„Mluvíme o tom, je nám to moc líto, vždyť šlo o naše kolegy a je to obrovská tragédie,“ říká pak jeden z místních horníků jménem Martin, když v neděli po poledni odchází z práce na zdejším Dole Zofiówka. „Teď je navíc před Vánoci, lidé jsou více citliví, chtějí si užívat hezké svátky, a přijde toto, je to hrozné,“ podotýká další havíř, který opouští brány polského šachetního areálu.

Ostatně, místní horníci i další zaměstnanci mají také ještě jistě v paměti i tragédii, ke které tu došlo před několika měsíci. Během letošního 5. května tu otřes půdy v hloubce asi 900 metrů zasypal sedm horníků, dva z nich se podařilo zachránit, pět zde položilo život.

V hlavním sídle místní uhelné společnosti JSW, která provozuje zdejší šachty, je v neděli samozřejmě takřka prázdno. „O tragédii se ale lidé baví všude, ostatně, dva ze zahynulých horníků by měli být místní, neznám je či jejich blízké, ale tu informaci jsem už ve městě také slyšel,“ říká zdejší vrátný. Samotná těžební společnost pak na svých webových stránkách umístila černou stužku a úctu a žal z tragédie vyjadřuje také písemně.

V Jastrzębiu-Zdrój, městě jen kousek od českých hranic, zkrátka asi není takřka nikdo, kdo by o tragických událostech na Dole ČSM nevěděl. Většina z těch, se kterými v neděli reportér Deníku hovořil, se pak během hovoru shodují v jednom: "My jsme Češi, oni Poláci, ale žijeme na společném hornickém území, což nás velmi sbližuje a mnohé věci tak cítíme stejně, bez rozdílu národností."