Na šesti hektarech se pohybují čtyři krávy a stejný počet koní.

„Krávy jsou skotský náhorní skot. Je to snad jediné plemeno na světě, které nebylo prošlechťované. Je skromné, odolné a dlouhověké,“ popisuje Václav Merta, majitel farmy ve Vernířovicích, odkud zvířata pochází.

S drsným horským klimatem nemají problém ani huculští koně. Ti se letos na úbočí Pradědu pasou poprvé.

Plemeno původem z Rumunska pomáhalo například za druhé světové války generálu Svobodovi při osvobozování Dukly. V éře socialismu nastal jeho útlum.

„Za Rakouska-Uherska byla jejich chovná stanice v Malé Morávce. Byla myšlenka zde chov oživit, aby se zachovala genetická kvalita huculů. V Jeseníkách jsou totiž velmi drsné klimatické podmínky,“ poznamenal Václav Merta, jeho ekologická farma odchovala více než osmdesát hříbat huculů.

Na zimu do údolí

Do druhé světové války se v oblasti Pradědu zvířata pásla běžně.

„V té době tu byla vegatace daleko bohatší. Měly šanci se zde uplatnit konkurenčně slabší druhy, které potřebují víc světla či obnažené plošky půdy. Jedná se o druhy, které v zapojené borůvce nebo vysokých travách nemají podmínky k růstu,“ popsal Radek Štencl ze Správy CHKO Jeseníky.

Právě trstnaté trávy a borůvčí se po konci hospodaření v nejvyšších particích Jeseníků začaly na úkor vzácných druhů rostlin prosazovat. Cílem experimentu je zjistit, jak bude příroda na návrat pasení reagovat.

„Vidíte, že koně a krávy to tu vypásají docela hezky. Vznikají tu volné plošky, které jsou vhodné pro uchycování semen různých druhů. Na Švýcárně, kde se pase od roku 2012, je vidět, že druhů postupně přibývá. Mění se pokryvnost jednotlivých druhů. Ubývá těch dominantních, přibývá vzácnějších, konkurenčně slabších. Vliv je znatelný docela rychle,“ poznamenal Radek Štencl.

Díky pastvě se snižuje i kyselost a zlepšuje přístupnost živin v půdě, což různorodosti horských trávníků prospívá.

Stádo bude louky pod vrcholem Pradědu vypásávat do září. Na zimu je majitel přestěhuje zpět do údolí.