Na česko-slovenském pomezí v oblasti Beskyd se pravidelně objevují tři až čtyři medvědi. Snímek z fotopasti pochází z konce června. „V chráněné krajinné oblasti Beskydy se nepohybuje pouze medvědice Ema, ale i další medvědi,“ potvrdil František Šulgan z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

Území, na kterém se během telemetrického sledování medvědice Ema pohybovala, zaujímá více než 1300 kilometrů čtverečních.

Už třetí den po odchytu medvědice opustila oblast Lysé hory, když v ranních hodinách přeplavala asi 270 metrů širokou vodní nádrž Šanci a přes Smrk po pár dnech zamířila mimo CHKO Beskydy do masivu Ondřejníku, odkud pokračovala na západ až k Hukvaldům do Palkovických hůrek. Po osmi dnech se přes Ondřejník vrátila do Beskyd, záhy přešla na území Zlínského kraje - do Vsetínských Beskyd.

Ema tráví čas hlavně ve starých lesích

Na základě získaných dat vědci zjistili, že primárně využívala lesní prostředí. Dalším preferovaným biotopem byly louky a pastviny nebo zemědělské oblasti s přirozenou vegetací. V době medvědí říje ji několikrát zachytila fotopast ve společnosti samce. Za dobu sledování způsobila Ema škody na několika nezabezpečených stanovištích včel, od počátku června však zatím k žádné další škodě nedošlo.

„Telemetrie nám přináší pozoruhodné informace o aktivitě medvědice. Za dobu jejího sledování víme, že se pravidelně pohybuje ve Vsetínských Beskydech, Javorníkách i Moravskoslezských Beskydech. Ve srovnání s telemetrickými daty jiných medvědů v Karpatech se Ema pohybuje na několikanásobně větším území. Vzhledem k tomu že jde o mladé zvíře, další období přinese více informací o tom, jestli se bude její prostorová aktivita zvětšovat nebo dojde k postupné stabilizaci domovského okrsku,“ uvedl Martin Duľa, zoolog z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Podle něj šelma při přesunech z jednotlivých pohoří musí překonat také hustěji osídlené části hor, přičemž občas neunikne pozornosti místních obyvatel, kteří vědcům poznatky z pozorování hlásí. V obydlených místech se medvědice zdržuje jen nezbytně nutnou dobu, kterou potřebuje k přesunu mezi horskými celky. Nebylo ji tedy potřeba nějakým způsobem aktivně plašit.

Jídelníček? Nechybí maliny či borůvky

Zoologové také stále průběžně vyhodnocují, jaké prostředí medvědice využívá a čím se živí. „Za poslední tři měsíce jsme si mohli udělat celkem ucelený obrázek o tom, jak a kde medvědice tráví čas. Preferuje staré smíšené lesy, ale také zarůstající holiny, což se ukazuje hlavně v posledním měsíci. Souvisí to s výběrem potravy, kterou aktuálně tvoří hlavně různý hmyz a dřevokazní mravenci, jež aktivně vyhrabává z trouchnivějících pařezů. Na zarůstajících holinách si jídelníček zpestřuje malinami a borůvkami. Jako většina medvědů nepohrdne také mysliveckými vnadišti, které jsou jednoduše dostupným zdrojem potravy,“ uvedl Michal Bojda, koordinátor monitoringu velkých šelem z Hnutí DUHA Olomouc, podle kterého odpočinek tráví medvědice v hustých smrkových nebo bukových mlazinách.

Přesto, že šelma aktuálně žádné škody nepůsobí, stále podle ochránců přírody platí, že je potřeba předcházet možným konfliktům a nenechávat volně přístupné odpadky. Tam, kde je to technicky možné, by místní chovatelé měli chránit zejména svá včelstva a hospodářská zvířata například elektrickými ohradníky. Také v Beskydech někteří včelaři instalovali kolem včelínů elektrické ohradníky a prokázalo se, že opatření fungují.

„Včelař, kterému jsme zapůjčili síťové elektrické ohradníky a také další včelař, jenž si vybudoval elektrický ohradník sám, nás informovali, že i když kolem jejich včelínů medvědi prošli, tentokrát zůstaly úly nepoškozené. Ukázalo se tak v praxi, že tato poměrně jednoduchá opatření mají opravdu smysl a fungují,“ doplnil František Šulgan.

Zabezpečené stanoviště včelstev jednoho z chovatelů včel v Beskydech.Zabezpečené stanoviště včelstev jednoho z chovatelů včel v Beskydech.Autor: Hnutí DUHA Olomouc