Nejvzácnější česká žába žije v Krnově na skládce. Podívejte se!

Ropucha krátkonohá je u nás kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Evoluce jí nadělila tak krátké nohy, že neskáče, ale chodí. Když spěchá, umí kráčet zatraceně rychle.

„Dokáže běžet tak rychle, že to vypadá, jako když kolem vás probíhá myš, a ne žába,“ představil herpetolog Ivan Zwach specifika ropuchy, která dosud byla známá jen z několika lokalit v Čechách. Podle odborníků se tato ropucha na Moravě ani ve Slezsku nevyskytuje. Respektive by se tam podle dosavadních znalostí vyskytovat neměla.

VÝLET NA SKLÁDKU

Dosavadní znalosti vzaly za své, když si Jiří Vícha z Opavy v červenci udělal výlet do Krnova. Přečetl si v Deníku článek o vzácných broucích svižnících na hornobenešovské skládce a byl zvědavý, zda žijí také na skládce na Cvilíně.

Na Pradědu se pasou koně a krávy. Pomáhají tak přírodě

„Zaujalo mě, že na výskyt vzácných svižníků mají pozitivní vliv přejezdy terénních motocyklů. Bývalou pískovnu na Cvilíně u Krnova jsem znal z osmdesátých a devadesátých let. Byl jsem zvědavý, jak se změnila, zda tam jsou svižníci a jestli by se hodila k motokrosu,“ vysvětlil Jiří Vícha, proč na Cvilíně dal přednost přehrabávání skládky v bývalé pískovně před návštěvou pamětihodností.

BLATNICE, KUŇKA A ROPUCHA

Jiří Vícha byl nadšený, že kromě vzácných motýlů a brouků našel na skládce také tři druhy žab. Bezpečně poznal blatnici skvrnitou, kterou zná z bývalých pískoven na Opavsku. Našel i kuňku a několik ropuch, dospělých i mláďat.

Jiří Vícha fotografie žab poslal do Deníku s poznámkou: „Blatnice skvrnitá i ropucha potřebují k životu otevřenou nezarostlou krajinu s minimem vegetace a s písčitou půdou, stejně jako svižníci, což skládka prozatím splňuje. V kalužích na skládce se také rozmnožuje evropsky chráněná kuňka. Bohužel to asi nebude trvat dlouho a plocha skládky se po zavezení zalesní a vzácné druhy žab zmizí,“ napsal Jiří Vícha Deníku.

Žně v kraji jdou do finále. A Deník byl u toho! Na Opavsku pomáhají Slováci

OHLÁSIL NÁLEZ RADNICI

Deník jeho fotodokumentaci ze cvilínské skládky předal herpetologovi Petru Vlčkovi. Nevěřil vlastním očím a neskrýval nadšení.

„Podle žlutého pruhu na hřbetě i podle způsobu zahrabávání je to stoprocentně ropucha krátkonohá. Je to opravdu cenný nález. Jedná se o kriticky ohrožený druh, ale především ropucha krátkonohá doposud nebyla známá z žádné lokality mimo ostrůvkovité populace v Čechách. Krnov je nejvýchodnějším místem, kde byla nalezena,“ uvedl Petr Vlček.

Okamžitě upozornil odbor životního prostředí Městského úřadu v Krnově, že skládka na Cvilíně je mimořádná lokalita. Doporučil provést zde zoologický průzkum a přizpůsobit potřebám žab režim navážky, a v budoucnu i způsob rekultivace.

BUFO CALAMITA DĚLÁ KRRR!

Ropucha krátkonohá má půvabný latinský název Bufo calamita. Potřebuje lehčí písčité půdy, protože přezimuje zahrabaná ve velké hloubce – až dva metry. Také přes den se ráda zahrabává do vlhkého písku. Je odolná vůči suchu, vodu potřebuje jen k rozmnožování. Skoro půl roku tráví v nehybném stavu a šetří energii. Zahrabává se na zimovišti už v září, a vyleze až v dubnu - více zde.

Pomocí hrdelního rezonátoru se ropucha krátkonohá ohlašuje na stovky metrů typickým „krrr!“ Shodou okolností Krnov pořádá filmový festival Krrr!, který ropucha ze Cvilína propaguje stejně usilovně, jako zubaté žáby propagují Bruntál.

Novinka KODISU: vlakem a busem z Ostravy i Opavy až na Sovinec