Kliknutím zvětšíteStejně jako pro jednotlivé obce, platí tato optika i na celé kraje, pod něž obce spadají. Nejzelenější je tak beskydský Frýdek-Místek a jesenický Bruntál, nejméně zeleně pak mají v příhraničním okresu Opava.
Vesměs platí úměra, že menší obec rovná se zelená, zatímco velké město rovná se opak. Jsou ale i výjimky opět zmiňme Bruntál, který se s 59 procenty zeleně okresními městům vymyká. Vždyť třeba zmiňovaná Opava má jen 14 procent zeleně.
Zajímavá je i proměna kdysi z drtivé části průmyslové Ostravy. Zde sice poměr výrazně ovlivňují menší obce z drobných obvodů na okraji města, přesto kdo přijede do Ostravy, nestačí se mnohdy divit, jak je zelená. Ať už je řeč o zahraničních studentech z programu Erasmus, kteří možná měli z internetu a brožur jiné informace, či třeba o jednorázových návštěvách.
Není proto divu, že Ostrava kandidovala na titul Evropské město zeleně pro rok 2020. Rovněž ale nepřekvapí, že v konkurenci měst jako Lisabon, Lahti nebo Gent zkrátka neuspěla.
V širokém centru města mohou lidé trávit čas třeba v Komenského sadech nebo sadu Milady Horákové, navíc se o kousek dál připravuje revitalizace lesoparku Benátky.
Přesto lidem další odpočinkové plochy schází a rádi by je viděli na některých strategických místech, kde byly v minulosti proinvestovány peníze na jiné účely.
Nejzelenější města Česka? Lesů a luk si užijí především obyvatelé v příhraničí
Mezi městy nad 10 tisíc obyvatel zvítězily Mariánské Lázně. Absolutním vítězem je Karlova Ves ležící v lesích na Křivoklátsku.
Praha je nejzelenější metropolí světa, spočítal před nedávnem nizozemský portál TravelBird, který srovnával plochu zeleně v padesátce velkých světových měst. Českou metropoli na pomyslných stupních vítězů doplnily Madrid a Vídeň.
Ale jak je na tom Praha ve srovnání s ostatními městy a vesnicemi z České republiky?
Regionální Deník se rozhodl spočítat podíl zelených ploch pro všechny tuzemské obce. Vyšel z metodiky Českého statistického úřadu: sečetl podle ní rozlohu lesů, trvalých travních porostů, zahrad a ovocných sadů. Toto číslo pak vydělil celkovou výměrou obce.
Komu se kde zelení?
Výsledek? Praha se mezi 130 tuzemskými městy s více než deseti tisíci obyvateli umístila až na 104. místě.
Vítězem v podílu zelené plochy se staly Mariánské Lázně před Děčínem a Vsetínem. Za nimi pak následovala další města z českého, moravského a slezského příhraničí.
Naopak obce obklopené úrodnou půdou, které leží v oblastech země obydlených po staletí či tisíciletí, mají zeleně nejméně – ať se jedná o Čáslav, či Prostějov.
Absolutní vítěz z Křivoklátska
Jako úplně nejzelenější obce – bez ohledu na počet obyvatel – se díky zvolené metodice jeví malé vesnice „zapomenuté“ uprostřed hustých lesů.
Absolutním vítězem se tak ve srovnání Deníku stala Karlova Ves na Rakovnicku. Obec se zhruba stovkou obyvatel nacházející se v lesnaté centrální části Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Podíl zelených ploch tam činí rekordních 98 procent.
Okresy u hranic
Když se spočítá podíl lesů, luk, zahrad a sadů k celkové ploše pro jednotlivé okresy země, opět se jako nejzelenější ukážou ty, které leží v příhraničí: zvítězí Jablonec nad Nisou před Děčínem a Jičínem. Žebříček naopak uzavírá úrodné Kolínsko.
A jak si stojí celá Česká republika ve srovnání s Evropou?
Vezmeme-li v potaz třeba jen plochu lesů, tak ty zabírají 34 procent území země. Průměr Evropské unie přitom činí je 38 procent.
Nejlesnatější jsou skandinávské státy (konkrétně Finsko se 73 procenty), nejméně pak Velká Británie a Nizozemsko (po 11 procentech).
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
