„Žádáme vás, o zajištění nápravy a funkčního systému ochrany přírody v Jeseníkách. Jinak lze po vyčerpání našich administrativních snah očekávat přijetí nouzových opatření v podobě občanských protestů přímo v ohrožených lokalitách, nyní zejména na Suchém vrchu,“ stojí v otevřeném dopise, který ekologické organizace adresovaly ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi.

V rezervaci Suchý vrch u Vrbna pod Pradědem kamenná moře vytvořila podmínky pro cenné populace borovic. Rezervace je padesátihektarový ostrov divočiny obklopený smrkovými lesy.

Podle ekologů by lesníci měli proti kůrovci aktivně zasahovat jen v přilehlých hospodářských lesích, kde je kalamita nejhorší, ale v rezervaci dál ctít bezzásahový režim. Správa CHKO Jeseníky tvrdí, že povolila zásahy jen v části rezervace, a to v nepůvodních smrkových monokulturách a za přísných pravidel.

ZÁSAHY NA VĚTŠINĚ REZERVACE

Ekologům je trnem v oku, že správa umožnila zásahy proti kůrovci, včetně kácení či použití chemických prostředků, na většině plochy rezervace. Povolení k zásahům se podle nich vztahuje až na 87 procent rezervace.

„Většina ohnisek kůrovce a holin byla a je mimo rezervaci. Kalamitní situace v oblasti je jen součástí masivní kůrovcové vlny, která postupuje z východu do vnitrozemí CHKO a kterou lesníci nezvládají řešit,“ stojí v otevřeném dopise ministrovi životního prostředí, který podepsali Ondřej Bačík za Společnost přátel Jeseníků a Ivo Dokoupil za Hnutí DUHA. Tvrdí, že příroda v rezervaci je ničena, protože správa CHKO rozhodla špatně.

Kůrovcové lesy v Jeseníkách.Zdroj: Deník / Jiří Kopáč

Požadují vydání předběžného opatření, které by zakázalo kácení i použití chemie. Pokud nedosáhnou svých cílů běžnými prostředky, avizují i zmíněné protesty přímo v chráněném území Suchý vrch. Navíc se dost podobným směrem ubírá diskuse o kůrovcových opatřeních v rezervaci Rejvíz.

CENNÉ BOROVICE BEZ ZÁSAHŮ

Podle Správy CHKO Jeseníky v nejcennějších borových porostech Suchého vrchu nejsou žádné zásahy dovoleny.

„Naším dlouhodobým cílem je v místech, kde jsou nepůvodní kulturní smrčiny, změnit složení zdejšího lesa tak, aby co nejvíce odpovídalo přírodní skladbě, kde by mělo být mnohem více buků, jedlí a javorů. Citlivě vybrané a šetrně pokácené smrky tak mohou paradoxně pomoci i zdejší přírodě, protože uvolní prostor pro přirozenou obnovu původními druhy stromů. Neodvětvené pokácené stromy mohou tvořit mechanickou bariéru proti okusu zvěří, a usnadní tak uchycení mladých semenáčků,“ vysvětlil koncept zásahů Petr Šaj ze Správy CHKO Jeseníky.

Kůrovcové lesy v Jeseníkách.Zdroj: Deník / Hana Kubová