Zdroj: DeníkSilně pršet začalo v pátek 4. července. V té době těžko někdo tušil, jaká pohroma se blíží. Enormní deště způsobily rychlé vzestupy hladin a průtoků na všech tocích v Povodí Odry.

Z koryt se vylévaly potoky i řeky a dostaly se až do míst, kde si to nikdo nedokázal představit ani v nejhrůznějších představách.

Voda smetla vše, co jí stálo v cestě. Účet povodní z července 1997 je a zůstává děsivý: vyžádaly si dvacet obětí na lidských životech, jen v našem kraji zničily přes 300 domů, dalších 5,5 tisíce jich poškodily.

Škody v Povodí Odry dosáhly výše 20 miliard.

„Povodeň v červenci 1997 s jejími následky překonala všechny do té doby známé povodňové události a zapsala se do historie. Následky a škody by měly daleko větší rozsah, nebýt přehrad. Především Šance a Slezská Harta výrazným způsobem ovlivnily velikost průtoků,“ vysvětluje Jiří Pagáč,“ generální ředitel Povodí Odry, který v roce 1997 působil jako vedoucí hospodářského dispečinku.

Jak zdůrazňuje, stavba nově vybudované nádrže Slezská Harta byla dokončena v roce 1997, podle odhadů se měla vodou naplnit v roce 2002. 

„Extrémní srážky naplnění tohoto díla výrazně urychlily. Neočekávaná zkouška, kterou Slezské Hartě připravila příroda, dopadla na výbornou,“ pokračuje Jiří Pagáč.

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák je přesvědčen, že za uplynulých dvacet let se hodně pokročilo v oblasti integrovaného záchranného systému (IZS).

„Tento systém v našem kraji je vzorem pro celou ČR a umožní nám, abychom byli co možná nejlépe připraveni na nenadálé situace. Stále častěji nás ale sužují takzvané bleskové povodně. U nich se toky nedají regulovat prostřednictvím přehrad. Důležité je odhadnout, kde se vyskytnou. Abychom dokázali včas ochránit životy a majetek lidí, k tomu nám mohou pomoci lokální radary i matematické modely, které se snaží odhadnout, kudy se bude povodňová vlna šířit,“ dodává hejtman Ivo Vondrák.

Ilustrační foto z povodně v Ostravě roku 1997
Dvacet let od povodní, které si vyžádaly dvacet životů a škody za 20 miliard

Kdo velkou vodu v roce 1997 zažil, nikdy nezapomene, říkají lidé z Nové Vsi 

„Přes křižovatku u Vodárny se nedostanete, je to tam zatopené.“ Věta, které 7. července 1997 málokdo věřil, byla signálem, že záplavy se tentokrát neprojeví jen několika zatopenými sklepy.

„V pondělí ráno jsme viděli, že Odra stoupá. Blížila se ke koruně protipovodňových hrází. Někdy kolem 8. hodiny ráno došlo k protržení hrází či jejich přelití a začal klasický cirkus. Proud byl v té mase vody tak silný, že se zpočátku v něm ani moc pádlovat nedalo. Strhával vše, co mu stálo v cestě,“ vzpomíná novoveský starosta Tomáš Lefner, který sám jako hasič zažil dny, kdy slovo pauza, znamenalo opravdu jen několik krátkých minut po nekonečných hodinách dřiny.

POVODŇOVÉ JEZERO ZMIZELO AŽ KONCEM SRPNA

Jak Tomáš Lefner dodává, povodeň v roce 1997 nejrychleji postihla jižní část městského obvodu, ale největší škody napáchala v severní části. Tam totiž voda zůstala stát dlouhé týdny a než se ji podařilo odčerpat, byl skoro konec srpna. Dramatické chvilky zažívali záchranáři i v době evakuace.

„Někteří lidé viděli, že musejí ze svých domů pryč, další věřili, že záplavy nějak přečkají v horních patrech chalup nebo na půdách, takže proto nechtěli z domů. Když jsme pro ně přijeli, posílali nás pryč a chtěli, ať jim přivezeme chleba a vodu. Nechtěli jsme na nikoho zapomenout, nevěděli jsme ale, kdo je na dovolené a kdo se před námi schovává doma,“ popisuje současný starosta městského obvodu.

Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube
Zdroj: Youtube

ODEJÍT, NEBO ZŮSTAT?

Rozjitřená a složitá situace byla v Nové Vsi i po povodních. Zastupitelé města Ostravy totiž tehdy souhlasili s tím, aby v severní části Nové Vsi začala platit stavební uzávěra.

Což by znamenalo konec dalšího rozvoje této části obvodu. Lidem, kterým voda poškodila jejich domky, pak město navrhlo, že je odkoupí a nabídne jim možnost výstavby nových domů v nedalekých Hošťálkovicích.

„Na ty výkupy přistoupilo pár lidí, ale většina se rozhodla v Nové Vsi zůstat. Atmosféra to byla hektická,“ říká Tomáš Lefner.

Když se jej ptám, jak hluboko zůstala povodeň v myslích místních lidí spíše starší generace, odpovídá překvapivě rychle, ale se znalostí věci.

„Tady je jedno, jestli jde o důchodce, nebo člověka mladšího. Kdo povodeň zažil, a měl třeba tehdy patnáct roků, určitě na ni ani on nezapomene,“ je přesvědčen současný starosta Nové Vsi.

AŽ PŘÍLIŠ ŽIVÉ VZPOMÍNKY…

Projíždíme s kolegou fotografem Novou Vsí a hledáme ulice, kde velká voda před dvaceti lety působila škody a to nejen ty na majetku. Náhodou zastavujeme u ženy, která se chystá na zahrádku.

Po krátkém dotazu a následné pauze je mi jasné, že se ženě vrátily dvacet let staré vzpomínky.

„Tady stál dříve náš domek. Teď už tady chodím jen, abych udržela zahradu v pořádku. Vzpomínat nechci, je to pořád moc živé a vrací se to. Zkuste to, prosím, někde jinde,“ říká žena a kývne na pozdrav na rozloučenou.

ZKOLAUDOVAL SVŮJ DŮM ROK PŘED POVODNÍ…

O pár desítek metrů dále zastavujeme u domku Miroslava Valčíka. Domek je to pěkný, upravený, stejně jako zahrada. Pan Valčík míří prstem do okna v prvním patře. „Až tam voda sahala, do půlky těch horních oken,“ ukazuje Miroslav Valčík.

Jak přiznává, po povodních zvažoval i možnost, že kývne na nabídku města, prodá poničený domek a odstěhuje se.

„Peníze, které nám ale nabízeli, to byla bída. Takže nakonec jsem se pustil do oprav, kterým samozřejmě předcházelo důsledné vysoušení. A do roka jsme bydleli,“ odpovídá pevným hlasem Miroslav Valčík.

Přidává i úsměvnější historku.

„Když jsme pořád probírali, jestli zůstat, nebo odejít, silným argumentem bylo přání našeho tehdy šestiletého synka Adama. Ten neustále prosazoval, že chce zpátky do Nové Vsi. Vidíte, dneska mu je 26 a bydlí už jinde,“ dodává chlap, u kterého by člověk skoro věřil, že povodeň už dokázal ze své mysli vytěsnit.

„To bohužel nejde. Když hodně prší, tak se vždycky začnu připravovat na rychlý přesun. Pamatuji, co přišlo tenkrát, a tak chci být připravený. A když si teď povídáme o těch povodních, vybavují se mi další vzpomínky. V nich vidím třeba plačící manželku, která nad kanálem čistila od nánosu bahna hračky našeho kluka. Něco čas dokáže trochu zhojit, zasunout někam v těch našich hlavách dozadu, ale zapomenout na to úplně, to nejde,“ připomíná ověřenou pravdu Miroslav Valčík.

Záchranný kruh na břehu Ostravice v blízkosti splavu u Nové radnice v Ostravě.
Skoby či lanové zábradlí? Povodí Odry montuje u jezů v Ostravě záchranné prvky