VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po samopalovém střelci stále pátráme, říká pro Deník krajský šéf policie

Ostrava /ROZHOVOR/ - Teroristické útoky ve Francii zasáhly do života celé Evropy. Ovlivní také přípravy na mistrovství světa v ledním hokeji, které se v květnu koná v Ostravě a Praze. 

25.1.2015
SDÍLEJ:

Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel.Foto: Deník/Pavel Sonnek

Nejen o hrozbě terorismu, ale také o nezvyklém pohádkovém projektu, uplynulém roce nebo možnosti nasazení dronů jsme si povídali s ředitelem moravskoslezské policie Tomášem Kuželem.

NEBEZPEČÍ

V současné době nelze začít jinak než krvavými teroristickými událostmi v Paříži. Máme se také bát?

Nejprve musím, říct, že policie nemá informace o tom, že by nám hrozilo reálné riziko podobného útoku. Jako krajský ředitel jsem takovou informace nedostal. Také ministr vnitra a policejní prezident již uvedli, že České republice v tuto chvíli nehrozí reálné riziko.

Celý rozhovor najdete už zítra - v pondělním tištěném vydání Deníků Moravskoslezského kraje.

Situace se ale může kdykoliv změnit. Podle expertů je v ohrožení celá Evropa.

Jsme v Evropské unii, jsme v schengenském prostoru, kde nejsou stálé kontroly na hranicích. Je volný pohyb osob. Dneska jsou teroristé ve Francii, zítra mohou být v České republice. Nikdy nevíme, kde takový útok začne. Ten útok potenciálně hrozí všude.

Dokážete zhodnotit postup francouzské policie?

To, co se stalo ve Francii, byl promyšlený, dobře naplánovaný a brutálně provedený čin. Nemám dostatek informací k tomu, abych mohl říct, zda ten zákrok byl či nebyl proveden správně od začátku do konce. Věřím ale, že to francouzští policisté ze speciální jednotky provedli nejlépe, jak mohli.

Přijala moravskoslezská policie v souvislosti s francouzskými událostmi nějaká opatření?

Za moravskoslezskou policii mohu říct, že jsme se po událostech ve Francii začali intenzivněji domlouvat s cizineckou policií o důslednějším monitoringu cizinců, kteří přilétají na mošnovské letiště, a dejme tomu mohou být z rizikových oblastí.

Koho se opatření týkají?

Jsou to například cizinci, kteří přicestovali za prací, studenti nebo také cizinci-pacienti a jejich doprovod v lázeňských nebo zdravotnických zařízeních v kraji.

Zanedlouho začne v České republice mistrovství světa v ledním hokeji. Část šampionátu se koná v Ostravě. Ovlivní francouzské události připravovaná bezpečnostní opatření?

Určitě se to projeví. Bezpečnostní opatření jsme však i pod vlivem jiných akcí začali připravovat již od června loňského roku. V současné době téměř každodenně na tato opatření při nějakém jednání narazíme. Připravujeme i speciální cvičení.

Ředitel moravskoslezské policie Tomáš Kužel hodnotí loňský rok jako velmi vydařený.

Pozvete média?

Ne. Budeme procvičovat určité mechanismy, které chceme, aby zůstaly z hlediska taktiky utajeny.

Půjde o jediné cvičení?

Chystáme několik cvičení. Budeme se připravovat na různé hrozby. Chceme si vyzkoušet nejen standardní činnost během hokejového utkání, ale budeme vyvolávat různé nestandardní situace, které naše policejní týmy budou muset řešit. Nejde jen o samotnou ČEZ Arénu, ale také o přilehlé komunikace a další místa, která s konáním mistrovství světa nějak souvisejí.

Například?

Jde například o prostory, kde budou dislokování hráči, VIP osoby nebo rozhodčí, což je vlastně perimetr celé Ostravy. Bavíme se třeba o hotelích. Bezpečnostní opatření se ale budou týkat i fans zóny, kde může být několik set ale i tisíc lidí. To vše jsou potenciální rizika. Na to všechno se připravujeme.

DOBRÝ ROK

Snad to všechno dopadne dobře. Nyní přejděme k jinému okruhu otázek. Když se ohlédnete za loňským rokem, jaký z něj máte pocit?

Jako ředitel moravskoslezské policie hodnotím loňský rok jako úspěšný. A klidně mohu dodat, že velmi úspěšný.

A konkrétně?

Můžeme třeba začít dopravou. Za loňský rok máme na silnicích Moravskoslezského kraje jedenapadesát mrtvých, což je nejméně za existenci kraje. Je to o sedmnáct méně než o rok dříve. V rámci celé České republiky byl pokles zaznamenán jen v několika málo krajích. A u nás to bylo nejmarkantnější.

Na podrobnou analýzu teď nemáme čas, ale co sehrálo největší roli?

Rozhodly zejména podzimní měsíce. V tomto období krátkých dnů, plískanic a sněhu každým rokem evidujeme několik mrtvých chodců. Loňský rok byl výjimkou. Za říjen, listopad a prosinec nemámě žádné úmrtí chodce, kterého by někdo ne přechodu přehlédl a přejel, jak se dělo v minulosti. Myslím, že se projevila naše preventivní práce zaměřená právě na tuto oblast.

A další loňská pozitiva?

Velmi mě potěšila práce našich výnosářů, kteří zajišťují majetek pocházející z trestné činnosti. Všichni, kteří v tom nějakou dobu dělají, dobře vědí, že mnoha pachatelům někdy ani nevadí, že jdou na dva, tři roky do vězení. Vadí jim však, když se jim posbírá majetek – auta, baráky, peníze. To je přidaná hodnota naší práce a toho trestu, který následuje po spáchání trestného činu.

K celkové kriminalitě za loňský rok budete určitě svolávat tiskovou besedu. Takže jen rychlá informace o nejzávažnějších zločinech – vraždách.

Máme výborné skóre – patnáct případů a patnáct objasnění. Kriminalisté z územních odborů i krajské kriminálky odvedli výbornou práci. Ještě bych rád pochválit tým Toxi, který se v loňském roce hodně stmelil. Ať již to byli pracovníci z územních odborů, městského ředitelství nebo krajské kriminálky. Odvedli velký kus práce. Drogová problematika je velmi specifická trestná činnost. Čím více případů, tím lepší práce policie. Když vás okradou nebo vám ublíží, půjdete na policii. Ale těžko můžeme čekat, že si narkoman půjde stěžovat na to, že mu dealer prodal drogu. Nikdo z toho řetězce lidí, kteří v drogách jedou, nechce, aby se na to přišlo. Pokud to odhalíme, znamená to, že jsme do toho řetězce nějak vstoupili či jej narušili. A to se vloni dařilo.

Co divácké násilí?

Ani zde si nemohu stěžovat. Kromě jednoho případu – březnového zápasu mezi Baníkem a Spartou – jsme oproti předchozím rokům žádný větší problém nezaznamenali.

V minulých letech se často hovořilo o nedostatku peněz pro policii. I zde máte důvod ke spokojenosti?

Ano. I z hlediska financí to byl dobrý rok. Ať již v oblasti pořizování techniky, například aut, nebo v oblasti pořizování výzbroje a výstroje. Vnímali to i policisté. To, co potřebovali ke své práci, dostali. Je to hlavně zásluha vedení ministerstva vnitra a vedení policejního prezidia, že se podařilo potřebné peníze sehnat.

TŘEŠNIČKA

Jste velmi pozitivně naladěn, což dneska, kdy si téměř každý na něco stěžuje, není až tak běžné…

Já to tak skutečně vidím. Tak proč nebýt pozitivní. A ještě něco bych rád zmínil. Je to taková pověstná třešnička na dortu upečeného z dobrých věcí, které se nám vloni povedly.

Moravskoslezská policie vydala knihu Policejní pohádky, o kterou je velký zájem. Již nyní se jedná o dotisku.Pochlubte se…

Za významné finanční podpory krajského úřadu jsme vydali knížku pro děti, která se jmenuje Policejní pohádky. Představili jsme ji v závěru minulého roku.

Policejní pohádky? To je poměrně odvážný počin. Jak pohádky vznikaly?

Příběhy jsou vesměs skutečné. Jsou to opravdové policejní kauzy přetvořené do ,pohádkovštiny´. Hned první příběh je z reálného života. Náš policista zachránil dítě z rozvodněné řeky Ostravice. U každé pohádky je na závěr poučení a několik otázek pro děti. Kniha je určena zejména pro mateřské a základní školy, ale i pro další instituce pracující s dětmi. Pohádky nám pomáhal tvořit předseda Okresního soudu v Ostravě Roman Pokorný.

Jaký je ohlas?

O knihu je velký zájem napříč celou republikou. Máme z toho obrovskou radost. Součástí knihy je i CD s nahranými pohádkami. Namluvili je opravdoví policisté. Ale z toho co zatím víme, tak děti upřednostňují čtení. V dnešní elektronické době nás to opravdu příjemně překvapilo. Dostáváme také e-maily a dopisy od soukromých osob, které nás žádají o zaslání knihy nebo informaci, kde by se dala koupit.

A dá se koupit?

Nedá. Měli jsme šest tisíc výtisků. Zhruba polovinu jsme již rozeslali do školských zařízení v kraji. Posíláme je také žadatelům z dalších částí republiky. Kvůli velkému zájmu jsme je distribuovali také do krajských vědeckých knihoven. Takže zájemci si je tam mohou zamluvit a půjčit.

Chystáte dotisk?

Ano. S policejním prezidentem a ministrem vnitrem vnitra právě jednáme o dotisku několika tisíc kusů.

SAMOPAL

Při hodnocení loňského roku nelze nevzpomenou závažný případ, který se stal počátkem ledna na Novojičínsku. Po hlídce vyjíždějící na signál o vloupání do obchodu někdo střílel ze samopalu. Už ho máte?

Ten případ zůstává zatím neobjasněn. Je to jeden z nejzávažnějších případů poslední doby.

Zkusme ho ve stručnosti připomenout.

Stalo se to 10. ledna ve tři hodiny ráno v obci Odry, část Loučky.

Hlídka na signál přijíždí k prodejně potravin, kde mělo dojít ke vloupání. Policisté se blíží, vidí nějaké vozidlo. Vzdálenost je zhruba osmdesát metrů. Najednou se ozývá střelba. Do policejního vozidla směřuje několik střel ze samopalu. Zasahují motorový prostor, kolo, střechu. Jen náhodou nikoho nezranily nebo nezabily.

Osmdesát metrů je poměrně velká vzdálenost. Když k tomu připočteme tmu a fakt, že po příjezdu policie by normální zloději hned utekli, tak je zřejmé, že nešlo o žádné amatéry.

To určitě ne. Člověk, který střílel, něco podobného už zřejmě někdy dělal. Nemyslím teď nějaký zločin, i když ani to samozřejmě nelze vyloučit. Měl jsem na mysli to, že samopal vzor 58 určitě nedržel v ruce poprvé.

Jak po prvních dávkách zareagovali policisté?

Policisté se reflexivně schovávají za palubní desku. U osmapadesátky by jim to asi moc nepomohlo, ale byl to instinkt. Střelec se během střelby dokonce přemísťuje. To znamená další prvek taktiky. Je to prvek, na který, pokud jej nemáte zažitý, si nevzpomenete. Ten člověk musel mít nějaké zkušenosti.

Pachatelé pak naskakují do auta a ujíždějí. Policisté se ve služebním voze vydávají za nimi. To bylo velmi statečné. Po několika desítkách metrů jim ale zasažený motor vypovídá službu.

Myslíte si, že by jinak zloděje zadrželi?

Těžko říct. Možná bylo štěstí, že jim auto přestalo jet. Policisté totiž neměli tak silné zbraně. Měli jen pistole, s nimiž se proti osmapadesátce dá jen těžko bojovat.

Před chvíli jste mluvil o tom, že střelec musel mít se zbraněmi nějaké zkušenosti. Předpokládám, že se tímto směrem ubíralo i vyšetřování.

Samozřejmě. Prověřili jsme stovky lidí. Byli tam například i bývají vojáci a policisté. Měli jsme několik verzí i typů. Pachatele se nám ale zatím nepodařilo dopadnout. Zatím…

ZE VZDUCHU

V poslední době jsou v kurzu bezpilotní stroje – drony. Využívá je armády i amatéři, kteří jejich prostřednictvím pořizují zajímavé záběry. Má je i policie?

Policie České republiky je zatím nemá. Za sebe ale mohu říct, že bych je rád viděl v naší výbavě.

Bude to brzy?

Nevím. Snad. O dronech se diskutuje delší dobu. Už někdy v roce 2009 se tím zaobíralo vedení policejního prezídia. Nyní se o tom znovu vede debata. Je to samozřejmě i otázka peněz.

V jakých situacích by se drony uplatnily?

Například sportovní akce, demonstrace nebo monitorování oblastí, kde dochází k trestné činnosti. Třeba parkoviště u nákupních center nebo lokality, kde jsou hlášena vloupání do vozidel. Prostě všude tam, kde potřebujeme získat celkový přehled, ale také detailní záběry. A dobře vybavené drony tohle dokáží. Provozní náklady jsou neporovnatelné s letovou hodinou vrtulníku. A co je také důležité, dronu stojícího nehybně ve stometrové výšce si nikdo nevšimne. To je velká výhoda. Drony by samozřejmě musely splňovat určité kvalitativní a bezpečnostní parametry.

A to jsou jaké?

Ovládání, kvalita záznamu, výdrž a další. Myslím, že dnes už jsou technologie na to, aby se dal vyrobit kvalitní a samozřejmě bezpečný dron. Když na něj chcete umístit sofistikovanou techniku typu kamery a podobně, tak už je to pořádná hmotnost. Model může vážit i deset kilo. A kdyby spadl ze sto metrů, tak vás to zabije. Proto jsou bezpečnostní parametry tak důležité.

Autor: Jaroslav Perdoch

25.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Za obchodování s léčivy byl Vlastimil H. odsouzen k devíti rokům vězení.

Soud poslal překupníka s léky na devět let za mříže

Jiří Režnar vedl v posledních čtyřech letech Znojmo.

Režnar opět v Havířově

VIDEO: Oprava prvního z historických domů začne možná už příští rok

Karviná – Skoro 15 let zejí prázdnotou a chátrají a je to na nich vidět. Nejen zvenku, ale hlavně zevnitř. Vlhkost a plísně na každém kroku, všude nepořádek, zbytky zařízení, občas nějaká rozbitá okenní tabulka.

Představujeme prvňáčky z Petrovic, Marklovic, Závady a Bludovic

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku. Fotografii zvětšíte kliknutím.

Nadační fond městské firmy podpoří projekty občanů

Na kulturní, vzdělávací nebo sportovní projekty mohou organizátoři získat peníze z nového fondu, který založila Havířovská teplárenská společnost (HTS).

Karvinsko dnes společně zpívá koledy

Ve středu vpodvečer se sejdeme na náměstích, před kulturními domy, v parku či hospůdce a společně si zazpíváme čtyři známé koledy a k tomu tradiční vánoční písně jako třeba Rolničky, rolničky. Společné zpívání koled s Deníkem začíná přesně v 18 hodin.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT