O smolaři Foxíkovi a jiné zvířeně aneb Na návštěvě v ostravském útulku

Pracovníci útulku, kteří chodí do práce na sedmou, už mají za sebou venčení, úklid a dezinfekci kotců a u některých pejsků i krmení například odrůstající štěňata jedí víckrát denně.

V prádelně, s níž sousedí přípravna krmení, už hučí velké pračky je třeba vyprat deky a pelíšky. Pak je čas věnovat se individuálně pejskům, kteří mají nějaký problém.

„Přicházejí k nám v různém stavu někteří se bojí lidí, zvuků, jiní ostatních psů… Je třeba je socializovat (přivykat na běžné životní situace lidi a tělesný kontakt s nimi, jiné psy, místo a chování ve smečce, zvuky v domácnosti, ruchy venku apod. pozn. red.)," vysvětluje vedoucí útulku Martina Prusová.

Pracuje tu už sedmnáct let začínala jako manuální pracovnice, loni na podzim vyhrála výběrové řízení na vedoucí útulku.

Ve středu zde bylo 68 psů (kapacita je 149 míst). Část z nich je ještě v izolaci když jsou do Třebovic přivezeni, stráví tam tři týdny. Za tu dobu jsou odblešeni, odčerveni, čipováni a očkováni.

Pokud by ale o psíka, který je zdravotně v pořádku, někdo projevil zájem, může být novému pánovi předán už po týdnu od prvního očkování. Ozve-li se původní majitel a prokáže se očkovacím průkazem psa, společnými fotografiemi či jiným dokladem, může si ho odvést kdykoliv.

Do týdne

V průměru si zaběhlé psy jejich majitelé vyzvedávají do týdne.

„Lidé už vědí, že když se pes ztratí, mají volat nám. Pejska mohou hledat i prostřednictvím stránky www.utulekostrava.cz," uvádí Martina Prusová a dodává, že na útulkovém facebooku bývají zveřejněny převážně informace o nových přírůstcích a psících, kteří odejdou do nového domova.

Spolu s veterinární techničkou Evou Tomečkovou si pochvalují, jak moc jim pomohlo v hledání majitelů a jak zkrátilo čekání hafanů na pány povinné čipování.

Nezřídka se prý stane, že odchycené zvíře ani nemusí přivážet do útulku má-li pes čip (a majitel jeho číslo zapsal v registru čipů, který vedou jednotlivé obvodní úřady, nebo jiném registru a uvedl své telefonní číslo), mohou ho předat majiteli rovnou na místě odchytu. Obvykle to totiž od místa bydliště nebývá daleko…

Další, prosím!

Od 1. ledna v útulku v pondělí, ve středu a v pátek ordinuje veterinář Roman Zedek. Také dnes na něho čekají pečlivě nachystané „karty" zdejších pacientů. S paní Evou to berou pěkně popořadě: čipování, očkování, kontroly a na závěr těžší případy.

Kofi je rozkošné kakaové tříměsíční štěně. Odchytili ho v neděli, je ještě trochu vystrašený. Dostává čip.

Sazička je černá devítiměsíční křížená fenečka. Se všemi, včetně mě, se nadšeně a divoce pomazlí. Jak je rozjívená, ani nepostřehne, kdy jí zvěrolékař vpíchne pod kůži na krku čip.

Pejsek, který ji na vyšetřovacím stole vystřídá, byl odchycený v pondělí v Komenského sadech v centru města, ještě ani nemá jméno. S nadsázkou navrhuji, že by se mohl jmenovat po fotografovi, Lukášek. Je trochu podrážděný (pes, ne fotograf), a tak před „vstupní prohlídkou" dostává náhubek. Naočkován, načipován.

Další klient zdejší ordinace je také nový, má čip, podle kterého už pána našli, ten si má čtyřnožce přijít každou chvíli vyzvednout.

Černá asi roční křížená fenečka jménem Boa nedávno podstoupila poměrně náročnou operaci zadní levé nohy měla zlomenou stehenní kost. Veterinář spokojeně konstatuje, že se vše hojí dobře. Nepříjemný úraz bude připomínat uvnitř těla drát fixující kost a navenek asi pěticentimetrová jizva u kyčle.

Ejmy je bladhound, anglický barvář, čistokrevný pes výjimečného zbarvení je černá s pálením. Léčí jí problém způsobený odchlíplými očními víčky.

Přicházejí těžší případy z izolace (kromě právě odchycených tam pobývají i nemocní pejsci). Veterinární technička Eva Tomečková zvěrolékaře před „uvedením" čtyřnohého pacienta vždy informuje, jak mu aktuálně je.

Wolfi je sotva odrostlé štěně, světlá středně velká fenka. Je neuvěřitelně zvědavá, rozhlíží se, očichává a zkoumá všechno kolem. V minulých dnech dostávala antibiotika na průjem. Teplotu už nemá, žere. I moč je v pořádku.

Jak se ulít

Viki, menší křížená fenka, má ještě průjem, ale už žere. Dostane injekci, což provází tak hlasitým nářkem, že rozštěká půl izolace.

Tobík má průjem a zvrací, teploměr prozrazuje, že má horečku. Dostává antibiotika.

Radunka je veselá, je v pohodě, ale podle ošetřovatele Rudolfa Dobrozemského nežere. Teplotu nemá. Dostávají misku a odcházejí ven, aby pořídili vzorek moči.

Poslednímu pacientovi je viditelně zle oči drobné světlé fenečky Naomi mluví za všechna vyšetření. Veterinář ji ohleduplně prohlédne, pak nachystá „koktejl" léků, které Naomi dostává přes kanylu zavedenou v pravé přední pacce. Následuje infuze.

Kromě běžných ordinačních hodin v útulku má Roman Zedek nepřetržitou pohotovost pro akutní případy. Volali ho například v úterý.

„Byl jsem v angličtině, lektorka se mě zrovna chystala zkoušet," vypráví, jak se rád ulil.

Kdyby bylo hezky (ale ve středu v Třebovicích střídavě pršelo a padal sníh), šli by teď ošetřovatelé se psy ven na malé oplocené útulkové cvičiště, kde mohou běhat na volno, nebo na procházku na vodítku po areálu. Také by přichystali na procházku pejsky, pro které si v pondělí, ve středu a v sobotu od 12 do 16 hodin mohou docházet zájemci o venčení.

Jenže vinou chřipkových onemocnění (mezi lidmi a zaměstnanci útulku) a kvůli vyššímu výskytu katarů dýchacích cest i u neútulkových pacientů zakázal veterinář veřejné venčení. Pro jistotu.

„Je třeba být opatrný, v útulku se všechny infekce nebezpečně rychle šíří a pro jedince, kteří nejsou ve stoprocentní kondici, by mohly být i fatální," upřesňuje Martina Prusová.

V útulku je kromě vedoucí zaměstnáno deset ošetřovatelů, dva veterinární technici (ti se starají o pohodu psů, sledují jejich zdravotní stav, koupou je a stříhají drápky i srst, hlídají termíny očkování, odčervení, odblešení apod.), pět pracovníků odchytu a referentka, která má „pod palcem" veškerou dokumentaci a administrativu kolem pejsků. Nové přijímají víceméně denně jednoho, ale třeba i pět.

Ve středu sem telefonovalo šest lidí, že by jim přivezli psa. „Jsou to třeba lidé, kteří se z nějakého důvodu o něj nemohou dočasně nebo i trvale postarat, potomci starých lidí, kteří například odcházejí do ústavů, kde zvíře mít nemohou, nebo pozůstalí. My je, bohužel, musíme odmítat jsme útulek pro nalezené psy," vysvětluje Martina Prusová.

Smolař Foxík

Loni v útulku přijali 489 pej-sků, majitelům jich bylo vydáno 193, opatrovníci si odvedli 329 chovanců. Nejdéle od roku 2012 zde pobývá kříženec foxteriéra Foxík. Je to smolař. Nedávno si ho zájemci vyzvedli, ale druhý den ho vrátili. Ve středu odpoledne odešel k dalšímu pánovi a ve čtvrtek dopoledne ho opět přivedl zpátky: Foxík prý není vhodný do bytu, nudí se tam a jen stojí u dveří. Dalším rekordmanem je Rocky svému pánovi už utekl a v útulku dočasně skončil čtrnáctkrát.

Než denní směna skončí, je třeba roznést hafíkům krmení granule, některým speciální granule, konzervy, za které jsou všem dárcům velice vděční, posbírat a umýt vyjezené misky, znovu uklidit v kotcích, doplnit vodu, potěšit pamlsky, zkontrolovat pejsky v izolaci. V sedm hodin večer přebírá službu odchytář. Bude mít útulek „na povel" až do sedmi, kdy nastoupí čtvrteční denní směna.

Více působivých a dojemných snímků fotografa Deníku Lukáše Kaboně naleznete v přiložené fotogalerii.