Informace o existenci sportovního letiště v Kopřivnici poskytl Novojičínskému deníku Zdeněk Král, jenž byl v minulosti aktivním členem Aeroklubu. Z historických pramenů Zdeněk Král zjistil, že první pokusy o svahové létání v Kopřivnici se uskutečnily již kolem roku 1922. „Tehdy nadšenci pro létání, pánové Heisig a Vorlíček, spolu s dalšími se rozhodli postavit si svůj vlastní kluzák. Jejich úsilí bylo nakonec korunováno úspěchem, k létání tehdy použili svah pod Bílou horou u Váňova kamene,“ uvedl Zdeněk Král a doplnil, že později byla pro bezmotorové a svahové létání používaná plocha pod kopcem Brdy. 

Do Frenštátu míří Baník
Druhé kolo MOL cupu rozlosováno, do Frenštátu míří Baník

V roce 1934 vznikla v Kopřivnici pobočka Masarykovy letecké ligy (MLL), která měla při založení okolo padesáti členů, o dva roky později již dvojnásobek. MLL pořídila první kluzák Zlín-5, do okupace německou armádou vlastnila pobočka čtyři kluzáky. Válka vše přerušila, po osvobození v roce 1945 převzala letiště armáda, která ho předala včetně materiálu do správy Českému národnímu aeroklubu, jenž vznikl v září 1945. „Počátky po skončené válce nebyly jednoduché, ale euforie, vzniklá zejména válečnými výsledky našich letců v zahraničí, vytvořila atmosféru, že jen málo lidí, zejména mladých, netoužilo vznést se do oblak. A tak se pracovalo, cvičilo, školilo a také létalo,“ pokračoval Zdeněk Král.

Start: Svah a gumové lano 

Aeroklub měl pět školních kluzáků ŠK-38, Z-23 “Honza“, tři školní větroně GB IIb, Z-24 “Krajánek“, dva výkonné větroně, jeden dvoumístný „Jeřáb“ a jeden zvaný „Olympie“ - k tomu šest instruktorů létání. „Z důvodů porouchaného navijáku bylo možno pro startování využít jen svah a gumové lano. Toto omezovalo výsledky šedesáti žáků, rozdělených do čtyř družstev tak, že dosáhli  v tomto prvním poválečném roce 827 startů a nalétali 25 hodin. Omezení jen na část roku a nároky provádění, kdy letoun bylo nutno ručně dopravit co nejvýše na svah přičemž let trval jen několik sekund, jsou dosažené výsledky úctyhodné,“ poznamenal Zdeněk Král a uvedl, že v roce 1946 po opravě navijáku se počet zvýšil na 3890 startů a počet nalétaných hodin na 181.

Rostly výkony zlepšovala se technika a v roce 1947 vznikl motorový odbor, který měl mimo jiné podporovat úspěšnou předválečnou tatrováckou tendenci vyrábět sportovní letadla. První motorový letoun Praga-Baby, E114, získal aeroklub v Kopřivnici koncem roku 1947. V polovině července 1949 motorové létání v Kopřivnici skončilo a zůstalo jen svahové a termické létání.

Od nálezu čelisti neandertálského dítěte v jeskyni Šipka ve Štramberku uplynulo 140 let.
VIDEO: Od nálezu dětské čelisti ve Štramberku uplynulo 140 let

Piloti startující v Kopřivnici dosahovali úctyhodných výsledků - převýšení až 5090 metrů, dolet až 190 kilometrů a v létání na čas běžně pětihodinové lety. „Svými výsledky patřili kopřivničtí k nejlepším mezi Aerokluby na Moravě a dojížděli k nám létat plachtaři z Místku, Nového Jičína, Valašského Meziříčí, Opavy i Brna,“ doplnil Zdeněk Král.

V závěru jen smutně konstatoval, že i přes dobré sportovní výsledky, zaběhnutou organizaci v Aeroklubu a dalších přednosti, v červenci 1955 rozhodl Ústřední výbor Svazarmu o zrušení letiště v Kopřivnici. „Jako důvody byly uvedeny, že plocha je pro letecký provoz nevhodná, s ohledem na přibližovací prostory. Takto byla pro mnohé tatrováky násilně ukončena přitažlivá činnost sportovního vyžití, přinášející mnohým i velký pocit naplnění,“ uzavřel Zdeněk Král.

Ilustrační foto.
"Krávo prolhaná, jsi blbá jak zvon," urážel sousedku. Skončil před soudem