Každý si jistě vybaví tři tatínky, jedoucí na výlet do hor s dětmi. Mají svérázné metody výchovy, takže děti si to užívají i na horské samotě. Rituály, které provází pánskou výpravu, naruší nečekaný příjezd manželek. Pavel Nový ztvárnil roli jednoho z otců, zvukaře Pepu. Většina filmu se sice odehrává v Beskydech, ale slavné scény s hotelem a písní Sladké mámení byly natočeny v Karlově Studánce. Herec Pavel Nový se sem vrátil po 37 letech.

S jakými pocity jste přijel do Karlovy Studánky?

Jenom s dobrými, protože Karlova Studánka je perla a poklad.

Kdy jste byl v Jeseníkách naposledy?

Naposledy jsem tu byl s Českou televizí z Ostravy a natáčeli jsme Dobré ráno. Stáli jsme na tom balkoně, ze kterého jsem skákal, pak jsme se šli projít a jeli jsme zase pryč.

Mohu poprosit o srovnání, jak se vám líbila Karlova Studánka předtím a teď?

Předtím byla zima, když jsme tady točili, to je docela diametrální rozdíl. Tehdy tady nebylo ani moc sněhu, co si pamatuji. Což bylo překvapení. Nevím, jak je Karlova Studánka vysoko nad mořem, ale předpokládám, že to je zadní strana Praděda…

Stále sportujete, lyžujete?

Lyžovat ještě lyžuju, ale hlavně jezdím na kole, abych mohl chodit. Rád plavu, každej den.

Chodil jste tady na některé z lázeňských procedur?

Na tak dlouho jsem v Karlově Studánce nikdy nebyl. Když jsme tady točili S tebou mě baví svět, tak se někde tady natáčel i koncert Zdeny Studénkový, v Letních lázních. Tam jsem byl taky, ale my jsme bydleli někde jinde, vždycky nás vodtaď odvezli. Tady jsme spali jednu jedinou noc. A točilo se tady to skákání z balkonu, což je taky nočka. Já se těším, že teďka dojde k tomu, že tady s mojí ženou strávíme aspoň tři dny jakožto lázeňští hosté. Už se těšíme, že si to užijeme a konečně se podíváme taky tady do lesa. Doufám, že zde pojedeme na podzim, až porostou houby.

Je to pravda, že jste měli prohibici alkoholu, když se natáčela komedie?

Režisérka Marie Poledňáková nám stále kontrolovala, co pijeme. My jsme měli mezi sebou muže, který byl naším kapitánem, tak hen ten Slovák, ktorý sa volal Satinský, tak ten pravideľne, keď išiel do Bratislavy, tak privážal borovičku. A aby sme ju mohli, tak sme ju ráno pridávali do mlieka, lebo v mlieku to nie je cítiť.Takže aj to sa podarilo.

Jste stále v kontaktu s režisérkou Marií Poledňákovou?

Občas.

Jak vzpomínáte na další filmové tatínky Václava Postráneckého a Júlia Satinského?

Vzpomínám na ně hezky. Hezky česky.

Vídáte se s dalšími kolegy z natáčení, například Zdenou Studénkovou, Eliškou Balzerovou nebo Janou Šulcovou?

Tak s Eliškou Balzerovou jsme se viděli docela nedávno a se Zdenou Studénkovou jsme se potkali loni jen tak letmo. Jana Šulcová za mnou jezdila, když jsem byl v Kladrubech (zde se herec léčil z ochrnutí, poté co se nakazil západonilskou horečkou – pozn. aut.), a ještě jsme se viděli v Praze, ale to už je více než rok. Kvůli filmu S tebou mě baví svět se jen tak nesetkáváme. Tak to prostě není v hereckém životě.

Kdo a proč rozhodl, že se film bude točit zrovna v Karlově Studánce?

Tak to byla asi práce hlavního architekta Jiřího Matolína, který zřejmě vybral tuto lokalitu. Nevím, jestli ausgerechnet on, protože na to bejvá člověk, kterýmu se říká lokač, který nabízí různý lokality. A režisér po nich žádá, co by to mohlo být. Příběh se odehrává na horách v Beskydech, točilo se to ale v Krkonoších v Dolním Dvoře a Karlově Studánce.Ke skoku z balkonu. Byla pod oknem nějaká matrace nebo prostěradlo. Přece jenom je to výška… Dokonce se proslýchá, že měl místo vás skákat někdo ze studáneckých občanů, aby se vám, hlavnímu hrdinovi, při skoku něco nestalo…

To se řeší obvykle profesionálně. To znamená, že přijdou kaskadéři. Je to jejich džob. Naše kaskadéry zakládal Jarda Tomsa. Vybíral prvotřídní sportovce, většinou reprezentanty, olympioniky a podobně. A tady v Karlově Studánce jsem ale skákal já sám. Na skok jsem se připravoval s kaskadérama. Obvykle se skáče do krabic s molitanem, aby to bylo bezpečnější. Vyskládali jsme si ty krabice, ale nebyla to ani velká vejška. Kdyby se mi něco stalo, muselo by se zastavit natáčení a čekat, až se uzdravím, čili to nepřipadalo v úvahu. Nemohl jsem riskovat. Jeden čas o mně noviny psaly, že jsem herec, který odmítá kaskadéra. Všechny kaskadérské scény jsem si točil sám.

Prozradil byste nějaké veselé příhody z natáčení?

Veselých příhod tam bylo opravdu hodně. A jsou tak notoricky známý, že si na žádnou z nich nevzpomínám. (smích) Staly se už veřejným majetkem. My dospělí jsme znali scénář, ale děti ne, aby je rodiče nepřipravovali a aby byly bezprostřední. A byly tak vybraný tak, že byly hodně bezprostřední. Byl jsem u výběru Pepina. Bylo pozvaných několik set chlapečků v tom věku. Měli úkol jedinej, říct sprostej vtip. To proto, aby pak řekli s naprostou samozřejmostí a přirozeností: „Matýsek se posral.“ Pepino přišel, řekl vtip a zase odešel. Bylo to výborný, takže se velmi snadno a velmi záhy rozhodlo. Nevím, jak dlouho se rozhodovala Marie, ale já jsem řek: to je von. Je mi i podobnej, když jsem byl malej.

Jak dlouho se film natáčel?

Film se natáčel na tři etapy. Nejdřív se něco natáčelo v Praze, pak v zimě v Krkonoších, tam dokonce nadvakrát. Na konci zimy se dělaly scény v Karlově Studánce.

Šel byste do této role znovu, tentokrát jako dědeček s vnoučaty?

Kdyby někdo něco takovýho pěknýho napsal, tak bych šel samozřejmě rád. Natočil jsem podobný film v německo-slo᠆venské koprodukci, který se jmenuje Léto s Bernardem. Toho Bernarda jsem hrál já. Kluk uteče z domova z Německa. Pohádá se s německou matkou, má českýho otce. To bude jako můj syn. A pojede za dědou na Slovensko a prožijou spolu nádherný prázdniny. Ten film je v postprodukci, dodělává se. Ještě budeme dělat slovenský postsynchrony, český už jsme dělali. A pokud se to stihne, tak by mohl už na podzim nebo příští léto jít do distribuce.

Jaký je váš pohled na současnou filmovou tvorbu? Myslíte, že mladá generace není tak přesvědčivá jako ta předchozí?

Člověče, to se vo naší generaci říkalo taky, že nejsme tak dobrý, jako byla ta generace před náma, a vo tý se to říkalo taky, že nebyla tak dobrá. Já jsem jako kluk točil film Kuřata na cestách, kde mým otcem byl pan Jiří Sovák. On říkal, že ti mladí nejsou dobří jako ti staří mistři, třeba Jan Werich. Ty generace se stále prolínají. Nejde je voddělit od sebe, jako že tadle generace je taková a tadle generace je maková. Vždycky ti, co už hrají dlouho, bývaj lepší, než když byli mladý. Ale je spousta vynikajících mladých herců. Tohle království je nadupaný mladejma hercema, který vlastně ještě lidi moc neznají. Máme už špičkovýho mladýho herce, jako je Jirka Mádl, kterej je i režisér, že jo. Sám si píše scénáře. To je velikán ve svý generaci, když to budeme brát generačně. A mnozí jiní. Jeho parťák ze Snowboarďáků Vojta Kotek, tak to je úplně to samý, on už hraje dneska velký role.

Kde vás v současné době můžeme všude vidět?

Jsem již třicet let členem studia/divadla Ypsilon a hrávám i jako host v jiných divadlech, třeba v litvínovském. Některá představení hraju s kamarádama ochotníkama, například Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, tam hraju kováře. Třeba v tom litvínovském divadle hraju Ivana, vodníka, v Lucerně a hrajeme ještě takovou konverzačku anglickou. V hlavní roli Jan Čenský, já mu hraji tatínka. To hrajeme u Valšů v Praze a jezdíme s tím po republice. Koneckonců by se to dalo zahrát zrovna v tomhletom prostředí hudební haly. Co se týká filmů, natočil jsem tento rok Krajinu ve stínu. Už jsem viděl sestřih. Režie Bohdan Sláma, scénář není výjimečně jeho. Je to o jedný vesnici na pomezí Moravy, jižních Čech a Rakouska. Je to o tom, co s lidmi z chudého prostředí udělal nacionální socialismus a internacionální socialismus. Můžu podotknout, že ten fašismus měl do jisté míry docela pevná pravidla, komunismus žádná pravidla neměl. Za komunismu se chovali někteří lidé jako zvířata. Zvláště ti, kteří si říkali Rudé gardy.

Jak jste se dostal k herectví?

K herectví jsem se dostal sám, ale říkám, že jsem dostal v příbramském divadle protekci. Kamarádka mejch rodičů Vlasta Fáberová byla v příbramském divadle. A já jsem třikrát dělal zkoušky na DAMU, to se nepovedlo. Tak jsem nastoupil v příbramským divadle jako elév v roce 1969.

Co byste vzkázal čtenářům Deníku?

Zlomte vaz a páček.

Pavel Nový, věčný optimista, sportovec a bývalý automobilový závodník, natočil desítky filmů. K nejznámějším samozřejmě patří komedie století S tebou mě baví svět. Zajímavou roli mu nabídla zpívaná Balada pro banditu, Pěsti ve tmě, Fešák Hubert, Mladé víno, Spiklenci slasti, Otesánek a z těch novějších zmiňme Snowboarďáky, Rafťáky, Revizora, Obsluhoval jsem anglického krále a Bábu z ledu, za niž získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli.

Nedávno dotočil film Léto s Bernardem a nyní pracuje na filmu Krajina ve stínu. Ve Střídavé péči bude hrát manžela Ivety Janžurové. Hrál ve stovkách dílů seriálů a televizních pořadů, připomeňme např.: Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, Kapitán Exner, Policie Modrava, Přítelkyně z domu smutku. Od roku 1989 je členem pražského divadla Ypsilonka. Sedm let působil v angažmá v Karlových Varech.

Hostuje v mnoha dalších českých divadlech. Byl jedním z producentů filmu Habermannův mlýn. Pracoval i jako moderátor televizních pořadů se sportovní tematikou. Není člověkem, který by se vracel do minulosti, neustále natáčí jeden pořad za druhým.

Andrea Martínková