Lidé mohli tohoto kandidáta na budoucího prezidenta podpořit i svým podpisem na listiny, které byly připraveny ve stánku u OC Nová Karolina. Jiří Drahoš si našel i pár minut času, aby odpověděl na otázky Deníku.

Jste rodákem z Jablunkova, po studiích jste ale zůstal v Praze. Jaký je váš vztah k Moravskoslezskému kraji v současnosti?
Určitě velmi silný. Mám hlubší vazbu nejen k Jablunkovsku, ale třeba i Těšínsku. Mám tady řadu přátel i spolužáků ze základní či střední školy. Někteří třeba pracovali na ostravských či karvinských šachtách, další v jiných profesích. O problémech zdejšího kraje se proto dovídám přímo od konkrétních lidí. Nikoliv zprostředkovaně, a to je velká výhoda.

Absolvoval jste na severní Moravě a ve Slezsku i několik besed. Liší se dotazy účastníků od témat, která zajímají lidi jinde v ČR?
Kampaň jsem zahájil na Moravě. Setkal jsem se s lidmi už v několika městech Moravskoslezského kraje, podobnou besedu jsem měl ale i ve Zlíně. Povzbudivé je pro mě to, že na besedy lidé chodí a ptají se. A chtějí slyšet mé odpovědi. Někoho zajímá, proč jsem vůbec do kandidatury šel, otevřená bývá debata o problému migrace. Otázky, které dostávám v Moravskoslezském kraji, se ale moc neliší od toho, na co se ptají lidé jinde v republice.

Prezidentská kampaň je náročná i časově. Určitě máte i hodně koníčků, zbývá vám na ně nyní čas?
Času je v současnosti vzhledem k mým koníčkům málo. Po Velikonočním koncertu se sborem Canticorum iubilo, ve kterém zpívám už 43 roků, jsem se kolegům z dalšího koncertu omluvil a momentálně nechodím ani na zkoušky. Doufám ale, že svou účast ve sboru zase obnovím. Je to úžasný relax, člověk si vyčistí mozek od všech ostatních věcí.

Zazpíváte si čas od času i nějakou píseň z rodného Jablunkovska?
Moje maminka uměla těch písní opravdu hodně. Mezi nimi byly i některé s lehce lechtivými texty. A právě ty nás tehdy s bratrem obzvláště zaujaly. Takže nářečím, typickým pro Jablunkovsko, pořád mluvit umím a i těch písní, které bych si mohl zazpívat, by bylo docela hodně.