V revírech, kde hospodaří Biskupské lesy, byly kůrovcovou těžbou nejhůř zasaženy Polom, Drakov a také lesy v okolí Heřmanovic.
Povinností vlastníka lesa je napadené dřevo zpracovat, místo po těžbě vyčistit a plochu znovu zalesnit.

„Naším hlavním úkolem v pěstební činnosti bylo zalesňování holin, které vznikly nahodilou těžbou,“ uvedl ředitel Biskupských lesů Libor Konvičný s tím, že kromě vysazování sazenic jsou zde také menší plochy vyhrazené pro přirozenou obnovu, aby nový les vznikl ze semen okolních stromů. 

„Sázíme především buk, který tvoří šedesát procent nového lesa. Dále pak jedli, javor klen a v omezené míře asi z patnácti procent znovu smrk,“ vysvětlil Konvičný, jak se v Jeseníkách v okolí Vrbna pod Pradědem obnovují smíšené porosty, které dokážou lépe odolávat klimatickým změnám.

Biskupské lesy počítají s místními živnostníky, které práce v lese živí. „Naše hospodaření s sebou nese i výrazný sociální aspekt. Přímo zadáváme práci asi 80 až 90 OSVČ z dané oblasti. Další lidé pracují v dřevozpracujícím průmyslu a ve stavební činnosti. Tu potřebujeme při opravách naší lesnické infrastruktury na Vrbensku,“ připomněl Konvičný.