Proměna starých důlních areálů v centrum, které nabídne informace, prostory pro k pořádání nejrůznějších akcí a zázemí pro odpočinek i vzdělání s akcentem na historii místa a město, které tato místa kdysi obklopovalo. 

A také větší využití genia loci toho místa pro přiblížení místní nejen hornické historie místním i přespolním. Takto popisují autoři projektu POHO Park, který by měl vzniknout v reálu uzavřeného dolu Gabriela na okraji Karviné, své vize, které chtějí postupně naplňovat s cílem využít unikátní postindustriální areál pro potřeby života ve 21. století.

„V turistickém ruchu vidíme určitou možnost, jak regionu Karvinska ekonomicky pomoci po ukončení těžby uhlí. Na druhou stranu ale také chceme, aby zde trávili čas i místní obyvatelé,“ říká Petr Birklen, vedoucí rozvojových projektů a environmentální expert a člen představenstva společnosti Moravskoslezské investice a development.

Jedním z projektů, které mají přislíbeny peníze na realizaci z Fondu spravedlivé transformace, je projekt POHO Park, jehož autorem je společnost Moravskoslezské investice a development (MSID). Jedná se o projekt, který má vzniknout v areálech již nečinných dolů Barbora a Gabriela v Karviné-Dolech.

Na vašich webových stránkách nebo webovkách projektu POHO 2030 jsou k projektu pouze kusé, spíše obecné informace a se toho člověk o projektu mnoho nedozví. Co si pod názvem POHO Park máme představit?
Máte pravdu. Na stránkách máme jen základní myšlenky, se kterými jsme se ucházeli o zařazení mezi strategické projekty, které by měly být podpořeny z Operačního programu Spravedlivé transformace. V tom národním výběru jsme uspěli a na projektu průběžně pracujeme a rozvíjíme jeho podobu do větší podrobnosti.

Projekt POHO Parku v zásadě usiluje o vybudování důstojného centra pohornické krajiny, které přiblíží historii tohoto území návštěvníkům a zároveň jim dá nahlédnout do kuchyně budoucí transformace. Chtěli bychom nějakou atraktivní formou lidem ukázat, že to, co jsme krajině a vůbec tomuto regionu dlouhá léta v podobě miliard tun uhlí brali, chceme nyní vracet, a to s respektem k místu, ale s energií, která dá území nový směr.

Jak konkrétně?
Předně chceme kompletně zrekonstruovat objekty bývalého dolu Gabriela (kompresorovna a těžní věže). Tam bude fungovat zázemí pro návštěvníky a expozice staré Karviné a hornického života. Nicméně nechceme budovat další muzeum, ale živé centrum, které bude nabízet služby v podobě restaurace, sdílených prostor pro pořádání nejrůznějších akcí. Chceme také, aby zde byly i částečně komerčně využívané prostory. Představujeme si něco jako transformační laboratoř, kde budou vnikat další nové nápady a myšlenky, jak zdejší pohornickou krajinu dál rozvíjet.

Jak moc se samotný areál nebo jeho okolí promění?
Projekt počítá i s proměnou širšího okolí dolu Gabriela. Jeho poloha je naprosto unikátní, je ponořen v zeleni a přitom dobře dostupný. Je to skvělé místo pro aktivní odpočinek i relaxaci třeba formou glampingu – relaxačních obytných objektů - vnořených mezi stromy a propojených stezkou. Zaměříme se také na propojení Gabriely s další významnou dominantou, kostelem sv. Petra z Alkantary. To propojení bude jak vizuální, jako bylo kdysi v minulosti, když ještě stála stará Karviná a důl fungoval a bude rovněž fyzické prostřednictvím stezky, která by měla sama o sobě nést řadu informací o minulosti území, měly by zde být i naznačeny původní ulice prostřednictvím výsadby stromů, umístěním artefaktů v krajině a podobně. Tedy už samotný příchod ke Gabriele od kostela by měl být smyslovým zážitkem a připomínkou minulosti. Tuto část projektu chceme ale více otevřít veřejnosti, aby vnikala společným úsilím všech, které toto území zajímá.

Bude to znamenat v těch důlních areálech nějaké přestavby, větší rekonstrukce nebo pouze zařízení interiérů? Co to nabídne obyčejnému místnímu člověku? Anebo je to směřováno spíše na rozvoj turistického ruchu zvenčí?
Důl Gabriela, respektive objekty, které se zde zachovaly, jsou kulturní památkou, což je pro nás závazek a do jejich typického vzhledu nechceme nijak dramaticky zasahovat. Spíše je vhodně doplnit vestavbou a přístavbami, aby mohly plnit funkce pro širokou veřejnost, což dnes možné není, a i proto chátrají.

Ano, chceme by tento projekt spolu s dalšími přilákal turisty nejen z České republiky, ale třeba i z Polska. Zájem o území se už z daleka netýká jen místních lidí. V turistickém ruchu vidíme určitou možnost, jak regionu Karvinska ekonomicky pomoci po ukončení těžby uhlí. Na druhou stranu ale také chceme, aby zde trávili čas i místní obyvatelé, a tím mám na mysli každodenní volnočasové aktivity. Pomohou k tomu třeba pikniková místa volně přístupná na kole nebo pěšky. Cílem je nechat krajinu maximálně přístupnou a spojenou s místním životem. Rozhodně nechceme budovat uzavřené areály s klasickým muzeem s otvíracími hodinami nebo sezónním provozem.

Na stránkách zmíněného projektu vyzýváte případné zájemce, aby se mají-li zájem, do tohoto projektu zapojili – ať už poskytování m služeb či jinou činností, která bude pro tento projekt přínosná…
To je naše filosofie při práci s pohornickou krajinou Karvinska obecně. V území chceme spíše našimi projekty iniciovat jeho oživení, a to nemůžeme dělat bez lidí, kteří zde žijí, mají zájem zde něco podnikat, přinášet sem svou energii a nápady. To se týká i POHO parku. V určitou chvíli projekt otevřeme širší diskusi s veřejností, předpokládám, že by to mohlo být ještě letos.

Pokud projekt POHO Parku získá finanční podporu, kdy by mohl začít fungovat? Bude to i pracovní příležitost, byť jen pro určitý počet lidí?
Jsme na začátku poměrně dlouhé cesty, ale naší ambicí je, aby do roku 2026 bylo vše alespoň po stavební stránce hotovo. Programovou náplň budeme tvořit průběžně a ta bude základem i pro pracovní příležitosti. V tomto případě můžeme chápat POHO Park jako zastřešující projekt pro širší koncept, který propojí i další kulturně historické dominanty v pohornické krajině.

Vznikne tím platforma, do které se budou moci zapojit v nemalé míře i místní podnikatelé, celý koncept POHO Parku dotvářet svými aktivitami pod jednou značkou. Odhadujeme, že samotný jádrový projekt POHO Parku (Gabriela) zaměstná nižší desítky lidí, ale v navazujících provozech se může následně uplatnit násobně více pracovních míst.