Výsledky z podrobného genetického monitoringu ukazují zranitelnost okrajové rysí populace na česko-slovenském pomezí. Studie publikovaná minulý týden v prestižním vědeckém časopise Heredity odhalila, že pytláctví a zvyšující se fragmentace vhodného prostředí vedly v posledních letech ke zvýšenému příbuzenskému křížení, které může ohrozit životaschopnost zdejší populace. Rys se v pohraničí vyskytuje v malé populační hustotě a neosidluje zatím všechny vhodné biotopy.

Rozmnožování pak probíhá v malých rodinných skupinách, kdy se mezi sebou kříží blízce příbuzná zvířata. Na výzkumu se podílel autorský kolektiv z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Biotechnologické fakulty Univerzity v Ljublani, Mendelovy univerzity v Brně a z Hnutí DUHA.

„Výzkumu rysí populace v oblasti Beskyd a Javorníků se za pomoci moderních genetických metod věnujeme už od roku 2010. V průběhu relativně dlouhé doby je možné docela dobře zrekonstruovat celou genealogii zde žijících rysů a nahlédnout tak do tajů sociální struktury tohoto skrytým způsobem žijícího teritoriálního druhu, u kterého ovšem vztahy mezi jedinci hrají docela významnou roli. Propojenost se zdrojovou populací je pro udržení životaschopné populace rysů v Beskydech to nejdůležitější,“ řekla Jarmila Krojerová, výzkumná pracovnice z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně.

Do České republiky zasahují dvě rysí populace česko-bavorsko-rakouská a karpatská. Osud rysů je podle odborníků velmi křehký, žije u nás i zhruba jen osmdesát až devadesát rysů. Aktuální výsledky monitoringu vlka a rysa i novou studii, zabývající se genetikou rysa ostrovida, představí zítra mezinárodní seminář v Dolní Lomné. „Seminář představí výsledky z dlouhodobého monitoringu šelem i situaci v sousedním Slovensku,“ uvedl expert na velké šelmy Miroslav Kutal.

Ilustrační foto
Pomocník pro běžkaře v Jeseníkách a Beskydech