V pondělí 19. února navštívily Krnov ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková, aby si prohlédly, co zbylo v Karnole po velkém požáru.

„Chtěly jsme vidět stav věcí a mluvit s místními a s odborníky, jak moc je potřeba projekt revitalizace Karnoly pozměnit a jestli vůbec má smysl po velkém požáru zachovat statut národní kulturní památka,“ vysvětlila důvod své návštěvy ministryně v demisi Klára Dostálová.

„Když jsem tu byla poprvé bezprostředně po požáru 22. prosince, vypadalo to daleko víc dramaticky. Teď po dvou měsících záchranných prací je zřetelně vidět, že se zachovala podstata vzorkovny dezinatury, většina archivů a vzorkovníků je restaurovatelná a stroje jsou opravitelné. Proto mohu všechny ubezpečit, že Karnola dál zůstane národní kulturní památkou,“ sdělila novinářům Goryczková s tím, že základní hodnota Karnoly je ucelenost dokladů o vývoji textilní produkce a o vývoji strojů na výrobu tkanin.

Ministryně Dostálová přidala další dobrou zprávu: rozhodnutí o přidělení dotace městu Krnov na projekt oživení Karnoly a na přeměnu v muzeum textilnictví je dál platné.

„Zvažovali jsme možnost projekt stáhnout a podat ho znovu v pozměněné podobě, ale tudy cesta nevede. Žádosti o dotaci už teď převyšují o dvě miliardy možnosti operačního programu,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj s tím, že nyní je nutné vypracovat takzvaný změnový projekt, navýšený o škody způsobené požárem.

Rizikem při tom jsou náklady i termíny.

„Požádala jsem město Krnov, aby se pokusili udržet celkové náklady do 123 milionů korun, ale je otázka, zda se podaří vysoutěžit dodavatele za stejnou cenu, když ceny stavebních prací jdou nahoru. Do toho limitu se musí vejít vše, co bylo nedílná součást původního projektu. Jsou tu ale i práce s restaurováním a digitalizací archívů. Ty by mohly být etapový projekt, který tak úplně nesouvisí s tím prvním. Pokud se podaří zahájit soutěž na jaře, tak by neměl být problém vlézt se termínově do další výzvy v roce 2020,“ uzavřela minystryně Dostálová.

Vize kraje: ať Karnola láká do Krnova turisty

Krnovské zastupitele navštívila Karin Veselá z krajského úřadu, aby jim poradila jak po velkém požáru naložit s projektem oživení Karnoly.

Jen co spáleniště národní kulturní památky Karnola opustili hasiči a policisté, vystřídali je památkáři, úředníci z krnovské správy majetku města, odborníci Národního památkového ústavu i zástupci krajského úřadu.

Byla mezi nimi také Karin Veselá, vedoucí odboru kultury a památkové péče Moravskoslezského kraje. Ta navštívila zasedání krnovských zastupitelů, aby jim vysvětlila jak dál.

V akutní krizové situaci se na byrokratické procedury nehledělo, ale už pomalu přichází čas návratu do standardních kolejí.

„Vy jste majitelé národní kulturní památky a my jsme orgán státní správy, který se ke všemu v Karnole vyjadřuje. Protože po požáru situace byla naléhavá, zrušili jsme veškeré oficiality. Zákon nám umožňuje v krizi rozhodovat přímo na místě podle nejlepšího vědomí a svědomí. Prošli jsme Karnolu se statikem a rozhodovali co zachovat. Pak jsme část papírových vzorníků odvezli do mrazíren a uklidili jsme stroje zasažené požárem. Teď se ale naše cesty změní. K tomu, co nám předložíte, zas budeme přistupovat obvyklým způsobem,“ popsala Karin Veselá krnovským zastupitelům, jak se liší krizový a standardní postup orgánů státní správy.

Vzhledem k tomu, že záchrana Karnoly naléhavě vyžaduje přepracování původního projektu kvůli dotacím, bude se krajský úřad i nadále snažit o urychlení rozhodovacích procesů. Například je připraven okamžitě vyslat do Krnova experty, kdykoliv nastane potřeba v Karnole něco posoudit přímo na místě.

Starostka Krnova Jana Koukolová Petrová (ANO) informovala zastupitele, že pojišťovna už uvolnila milion korun jako zálohu na úhradu škod v Karnole, ale k pojistnému plnění v celém rozsahu může dojít, teprve až Policie ČR uzavře vyšetřování.

Před týdnem policie poprvé potvrdila, že dosavadní vyšetřování směřuje ke dvěma nezletilým osobám. Pokud by požár Karnoly ať už úmyslně nebo nedopatřením založily děti, zákon neumožňuje zveřejnění detailnějších informací. Je tedy možné, že veřejnost se celou pravdu o prosincovém požáru Karnoly nikdy nedozví.

Zastupitel Petr Vartecký (KSČM) požádal Karin Veselou o doporučení, jaký směr dalšího využití Karnoly považuje za optimální.

„Optimální je to, co přinese zvýšený zájem o turistický ruch. Schůdná je každá varianta, která do Krnova přivede lidi. Například v malé vesničce Poniklé je sklářská dílna, kde se musíte dva měsíce předem hlásit na exkurzi, pokud chcete vidět, jak se vyrábí ozdoby na vánoční stromeček a třeba si s dětmi navléknout andělíčka. Muzeum takového charakteru by mělo vzniknout i v Krnově. Pokud vím, tímto způsobem to bylo původně v Karnole nachystáno,“ doporučila Veselá zastupitelům, o jaké koncepci by měli jednat.

Až ji Krnov oficiálně předloží, bude kraj posuzovat, co v ní je správně a co je potřeba přepracovat.