„Kanál nemá v dnešní době užitkové a ekonomické opodstatnění. Kromě toho je podle odborníků velkou hrozbou pro životní prostředí. Proto si myslím, že bylo správné rozhodnutí jeho výstavbu dále nepodpořit,“ řekl olomoucký hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).

Radní návrh jednomyslně odsouhlasili a doporučují krajskému zastupitelstvu schválit deklaratorní sdělení.

Šafarík: Pro rozvoj regionu je to zbytečná akce

S návrhem přišel náměstek hejtmana Jan Šafařík (KDU-ČSL), a to kvůli probíhající aktualizaci Politiky územního rozvoje, což je dokument na národní úrovni. V něm je vodní koridor uveden, a tudíž by jej musel přejímat do zásad územního rozvoje kraj a do svých územních plánů také obce a města po trase.

"Politiku územního rozvoje budeme věcně připomínkovat v lednu 2021. Považoval jsem ale za důležité vyjádřit názor kraje, že kanál Dunaj-Odra-Labe si v žádném případě nepřejeme. Pro rozvoj regionu je to zbytečná akce a zásadně narušuje přirozené ekosystémy. Navíc je nesmyslně nákladná," sdělil Jan Šafařík.

Proti výstavbě vodního koridoru se už dříve ohradili také starostové 56 obcí na Přerovsku, Olomoucku a Novojičínsku, kteří se podepsali pod společné memorandum a kanál Dunaj-Odra-Labe odmítají.

Ve Velké Bystřici chystají kluziště na Zámeckém náměstí, 30. listopadu 2020
Bruslení bude. Ve Velké Bystřici staví kluziště pro veřejnost

Územní rezerva, jež vede přes pět krajů, tedy i přes olomoucký, zahrnuje stovky kilometrů čtverečních a obce se kvůli ní nemohou už desítky let rozvíjet, protože je limitujícím prvkem pro umístění strategických staveb.

„Stavba by přinesla výrazné zhoršení bilance vody v krajině. Kanál by navíc výrazně přetvořil krajinu a prostředí Moravské brány,“ shrnul výhrady například starosta Lipníku Miloslav Přikryl. Obce se obávají i toho, že kvůli vodnímu dílu přijdou o tisíce hektarů kvalitní zemědělské půdy.

Pod text memoranda se podepsali starostové měst - Lipníku nad Bečvou, Oder, Hranic, Nového Jičína, Tovačova, Uničova, Litovle nebo Zábřehu, ale i řady obcí - na Přerovsku s průplavem nesouhlasí mimo jiné v Bochoři, Troubkách, Dřevohosticích, Brodku u Přerova nebo Polomi. Naopak město Přerov stavbu vodního koridoru podporuje.

Ilustrační foto
Ekonomický přínos průplavu? Nesmysl, říká vědec z olomoucké univerzity

Prioritou je splavnění Odry

Pro vládu je prioritou splavnění Odry, zatímco Labe zatím zůstává v rezervě. Úsek z Ostravy do Polska by se měl stát první částí vodního koridoru, jenž má spojit Odru s Dunajem a Labem, a náklady na jeho vybudování se odhadují na 15 miliard korun. Podle schváleného harmonogramu by měl být hotový do roku 2031.

Ministr dopravy Karel Havlíček argumentuje tím, že splavnění Odry usnadní přístup regionálního průmyslu na evropské a světové trhy. Počítá se ale i s rekreační plavbou a turistickým využitím.

„Bude to velký signál pro rozvoj celého Moravskoslezského kraje a pomůže to regionu. Splavnění polské části Odry je ve strategickém záměru Polska, takže to na sebe navazuje,“ shrnul.

Baťův kanál ve Spytihněvi
Baťův kanál až do Olomouce? Drahý nesmysl, kritizuje krajské "ano" opozice

Kritika z řad vědecké obce

Zahájení příprav první části vodního koridoru ale vyvolalo kritiku desítek českých vědců, včetně děkanů všech přírodovědeckých fakult. Projekt prosazovaný prezidentem Milošem Zemanem podle nich nenávratně poškodí krajinu.

„Odmítnutí kanálu vnímám jako pozitivní krok k tomu, abychom ochránili systém našich pozemních a povrchových vod a zdroje pitné vody. Podle nových právních předpisů ale bohužel vláda může rozhodnout i bez souhlasu obcí a krajů,“ komentovala to přerovská senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL), která výstavbu koridoru dlouhodobě odmítá s tím, že by měl stát raději investovat peníze do dokončení dálniční sítě a modernizace železnice.

Odmítnutí záměru vedením olomouckého hejtmanství naopak kritizuje předseda odborné skupiny Moravské vodní cesty Tomáš Kolařík.

„Je to tak trochu účet bez hostinského, protože s ministerstvem ze strany Olomouckého kraje nikdo nic neprojednal. Minulý týden přitom proběhla jednání na půdě hejtmanství Moravskoslezského kraje, které nepodporuje celý kanál, ale pouze splavnění Odry do prvního českého přístavu,“ řekl.

Ministerstvo dopravy podle něj při přípravě vládního usnesení reflektovalo desítky připomínek moravských krajů, které by měly být zpracovány v rámci vyhodnocení vlivu na životní prostředí.

„Rezort také jasně řekl, že jediné, co má v tuto chvíli smysl aktivně připravovat, je splavnění Odry na území Moravskoslezského kraje,“ uzavřel.

Vizualizace vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe
Kanál nechceme! Memorandum proti D-O-L podepsaly desítky obcí