V Dětřichově se jako zázrakem dochovaly původní autentické nádražní latríny. Už jsou zbořené a v dohledné době se počítá s demolicí celé nádražní budovy. Vedle už roste novostavba.

Ve stavebnictví je „rekonstrukce“ definována buď jako přestavba nebo návrat ke staršímu nedochovanému stavu. Proto jsou rekonstrukce základem památkové péče.

„Když někdo řekne, že se jedná o rekonstrukci nádraží a přitom má v úmyslu provést demolici, neboli zboření, je to lež. Nebo eufemismus?,“ komentoval transparent Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky, který založil iniciativu Zachraňme nádraží na trati Olomouc Bruntál.

NÁKLADNÉ PROJEKTY

Dokoupil požádal zodpovědné orgány o odstranění zavádějícího billboardu z Dětřichova, a také o zdůvodnění demolice. Vyžádal si také zdůvodnění částečné demolice nádražních budov v Moravském Berouně a Valšově.

Jedná se o velmi nákladné projekty. Podle podkladů poskytnutých Správou železnic a ministerstvem dopravy rozpočet počítá s 26,7 miliony korun v Dětřichově nad Bystřicí, s 31,3 milionu na Moravský Beroun a 26 miliony na Valšov.

Rozsáhlé bourání ministerstvo dopravy zdůvodnilo havarijním stavem budov a nevyužitou kapacitou.

Iniciativa Zachraňme nádraží na trati Olomouc Bruntál tvrdí, že místo demolice lze za srovnatelné náklady provést skutečnou rekonstrukci, neboli vrátit nádražím původní romantický vzhled.

JSOU PODKLADY RELEVANTNÍ?

„Řešení daných lokalit a nakládání s nemovitostmi osobních nádraží bylo zpracováno v takzvaném záměru projektu, který byl schválen Centrální komisí Ministerstva dopravy. Záměr projektu slouží jako podklad pro obhajobu věcného rozsahu akce a navrženého řešení nádraží,“ popsal rozhodovací proces Tomáš Drvota ze Správy železnic s tím, že zmíněné nádražní budovy Dětřichov, Valšov a Moravský Beroun jsou v havarijním stavu.

Podklady ministerstva dopravy, kterými byly demolice zdůvodněny, kritizuje autorizovaná statička Barbora Bartecká: „Přílohy, které popisují stav objektů, nemají atributy Odborného vyjádření, které se běžně používá ve stavebnictví pro rozhodování o objektu. Není známo, kdo a kdy je vydal a zda jejich autor byl odborník, ideálně autorizovaný inženýr v oboru Statika a dynamika staveb,“ komentovala Bartecká dokumentaci, na základě které se rozhodovalo o dalším osudu nádraží.

PAMÁTKÁŘI SE PTAJÍ: PROČ DEMOLICE?

Alena Borovcová z Národního památkového ústavu NPÚ vysvětlila, proč preferuje zachování historických železničních staveb.

„Výpravní budova v Domašově nad Bystřicí je autenticky dochovanou stavbou s malebnou historizující fasádou s mnoha detaily. Její prostory představují potenciál pro nové využití. Proč investovat miliony do demolice, když stejné prostředky vynaložené na její opravu umožní zachování této historické stavby?“ uvedla památkářka.

Karel Hájek z ČVUT v Praze, Fakulty stavební, Katedry architektury, zase v postupu Správy železnic postrádá jasnou vizi a strategii.

„Veřejnost není dostatečně informována, což zejména v případě nevratné likvidace státního majetku může zbytečně vyvolávat zjitřené emoce v přístupech jak pro, tak proti zachování,“ uvedl k nádražím Hájek.

NA OSOBLAŽCE TO JDE

Autorizovaný projektant Karel Siuda pracuje na přípravách rekonstrukce historických nádraží na úzkokolejce Osoblažce, Tato nádraží stát předal obcím. Projektant upozorňuje, že nejen Osoblažka, ale také trať Olomouc - Bruntál vede turisticky atraktivním územím.

„Stavby nádraží jsou historické a unikátní. Sice zanedbané, ale z hlediska statiky nejeví zásadní problémy. Je dobrá zpráva, že po dlouholetém chátrání Správa Železnic stav nádraží řeší. Je však chyba, že stát k problematice nádraží přistupuje čistě technicky. Navrhované úpravy považuji za bezohledný zásah do historického a kulturního bohatství regionu,“ komentoval Siuda rozhodnutí státních orgánů, které razantními stavebními zásahy a demolicemi zcela setře romantickou atmosféru této trati.