Z nuly na dvaadvacet křesel v zastupitelstvu. Jak vzpomínáte na velký skok hnutí ANO do vedení kraje po minulých volbách?
Tak nějak jsme ve skrytu duše očekávali, že vyhrajeme, ale vítězství bylo výraznější, než jsme očekávali. Musím říct, že nás to potěšilo a dalo nám to do jisté míry svobodu vybrat si koaliční partnery podle cílů, které jsme si vytkli. Z tohoto pohledu to bylo příjemné a dobré.

VOLBY V MS KRAJI 2020

Pro aktuální volby to ale bude velký závazek. Jste připraveni dostát číslům, jakými jste disponovali před čtyřmi lety?
Když jsme stvrdili koalici s ODS a KDU-ČSL, dohodli jsme se na tom, že čtyři roky jsou strašně krátká doba, aby se dalo něco pořádného udělat. Navíc když startujete z bloků, které jsou deset metrů za ostatními. V roce 2016 byl tento kraj úplně nejhorší ze všech. Bylo třeba provést reorganizaci celého kraje. Dohodli jsme se, že připravíme volební program do roku 2024, takže dnes jsme v poločase. Předpokládáme tedy, že budeme pokračovat dál. Řada z těch slibů je nyní už na dobré cestě. Troufám si říct, že z tohoto pohledu máme svědomí čisté. Dostáli jsme si svým závazkům, ale na některé ještě potřebujeme ty další čtyři roky. Zkrátka si myslím, že se podařilo zrealizovat to, co jsme nazvali „novou energií“. Někteří to označují tak, že se kraj postavil na nohy.

Vesměs napříč celým politickým spektrem se na to, jakým způsobem kočírujete kraj, snáší chvála. Zdá se, že budete opět hlavním konkurentem pro všechny…
Nejsem úplně tradiční politik, což říká více lidí. Vždy jsem se do politiky snažil vstupovat z pohledu racia, jinými slovy nenechat se vtáhnout do politických půtek. To se podařilo. Za čtyři roky naší vlády jsme neměli výraznější konflikt mezi koaličními partnery. Troufám si říct, že téměř žádný. Z hlediska opozice jsme hledali nějaký konsenzus. Některá témata ale samozřejmě musejí být v zastupitelstvu přehlasována. Jsem totiž pragmatik, ne ideolog. Každopádně vytknuté cíle korespondovaly s těmi, které měli ostatní. To je výhoda regionální politiky; není postavena na ideologických principech a nefunguje v ní to, co vidím v poslanecké sněmovně. Za to budiž dík nejen koaličním partnerům, ale i opozici, která se v mnohých případech postavila za naše návrhy.

Ano, například schválením rozpočtu…
To, že se rozpočet jednomyslně schválil, je podle mě zcela výjimečná věc. Přitom právě rozpočet je klíčový nástroj. Zkrátka jsem rád, že mě lidé takto vnímají. Vždy jsem byl připraven pracovat v týmu a bez široké podpory všech se nedá dělat rozumná politika.

S jakou vizí jde hnutí ANO do krajských voleb? Sám jste zmínil, že čtyři roky jsou krátká doba na to něčeho dosáhnout. Je tedy cílem pokračovat v nastolené práci, nebo se od ní v některých bodech odkloníte?
Největší výzvou nyní rozhodně bude nové programové období Evropské unie. Existuje schéma v Evropské komisi, jak pomoci uhelným regionům. Vznikla uhelná platforma a Fond spravedlivé transformace. To je největší výzva, která nás do budoucna potká. Očekáváme, že na transformaci tohoto regionu od uhelného a tradičního průmyslu k tomu novému bychom mohli využít až 120 miliard korun. Na rovinu říkám, že těžký průmysl je pořád konstantou. Nemůžeme zavřít ocelárny a uhlí má své limity dané přírodními zákony. Nezbude nic jiného, než se připravit na útlum.
K tomuto stávajícímu průmyslu proto musíme vybudovat nový. Právě Fond spravedlivé transformace je nástroj k tomu, jak toho dosáhnout. Energetika je naprosto klíčová, útlumem nesmí trpět ekonomika tohoto kraje. Veškeré ocelárny, železárny, ale i teplárny využívají především uhlí z OKD. Když tu nebude, bude se muset dovážet. A když k tomu dojde, nikdy nevíme, jaká bude jeho cena. S poptávkou zákonitě vzroste i cena. Komplikovaná bude i doprava, uhlí se bude muset vozit vlaky z polských přístavů a samozřejmě pak nastává i ekologický problém, kde uhlí uskladnit, aby neprášilo.

VIZITKA IVO VONDRÁKA
Ivo Vondrák (narozen 15. dubna 1959 v Ostravě) je v pořadí čtvrtý hejtman Moravskoslezského kraje.

Je absolventem Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava, s níž spojil velkou část svého života. Od února 2010 do listopadu roku 2016 byl rektorem VŠB-TUO, dříve děkanem Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB-TUO.

Je hlavním autorem projektu vybudování jednoho z největších superpočítačů v Evropě IT4Innovations.

Od listopadu 2016 je hejtmanem kraje a od října 2017 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za hnutí ANO 2011. Od roku 1985 je ženatý.

Jak vůbec vidíte záměr společnosti Prisko ukončit těžbu v dolech OKD v horizontu nyní už ne dvou, ale jednoho roku?
Doufám, že se to nestane. Paní ministryně Schillerová mi přislíbila, že proces útlumu se s námi coby krajem bude řešit, ale že si nejprve musí udělat vlastní analýzy a rozvahy. My jsme toho názoru, že rok 2021 je dramaticky blízko, a to i z pohledu lidí, kteří uhlí z OKD využívají a bude to pro ně znamenat vážný problém. Minimum je rok 2022, ale byli bychom rádi, kdyby tady uhlí zůstalo ještě déle. Je to ale odvislé i od ceny uhlí. Je třeba mít argumentačně doloženy názory, jak pokračovat s útlumem uhlí aby se nezvažoval pouze pohled ekonomické efektivity podniku, ale i ekonomické efektivity celého kraje. Necháváme si proto zhotovit také dopadovou studii toho, co se s výpadkem těžby stane. Musíme přesvědčit ty, kteří o tom budou rozhodovat, aby vzali do úvahy i tento aspekt. Stovky tisíc lidí jsou závislé na centrálním vytápění. A pokud uhlí budeme dovážet odjinud, povede to ke zdražení tepla, a to nechceme.

Nehledě na to, že i stávající situace ukázala, že spoléhat se na dovoz další komodity odjinud je velký risk. Natož u tak zásadní komodity…
Je to velký risk. Navíc jsem se dozvěděl, že nejsou vagony. Nevím, zda už se to změnilo, ale to uhlí by nyní bylo i technologicky složité přivézt. A v Polsku ho nenakoupíme, protože tam jej sami nemají dost.

Když se se státem nedohodnete, zhroutí se kraj jako domeček z karet, nebo má kraj vytvořené dočasné rezervy na zažehnání toho nejhoršího?
Podívejte se: bavím se o tom se všemi. Pravda je taková, že to bude velký problém, ale ne problém fatální. Kraj se nezhroutí. Povede to k problémům, to ano. Ale varoval bych před existenčními obavami. Vždy, když jsem se bavil s premiérem, cítil jsem, že z jeho strany je snaha protáhnout těžbu na co nejdéle. Tlak na rychlé zavření dolů je spíše ze strany úředníků, kteří by rádi měli tuto „kauzu“ uzavřenou, mohli ji dát do šanonů a do skříně jako vyřízená akta. Bez koksovatelného uhlí se ale neobejdeme. Je to prvotní surovina.

Co se stávajícímu vedení kraje jako celku v posledních čtyřech letech ve vašich očích nejvíce podařilo?
Souhrnně bych to nazval jako změna image kraje. Myslím si, že spousta lidí už se k nám chodí dívat, jak to děláme. Zejména kraje, které jsou strukturálně stejně postižené, tedy Karlovarský a Ústecký. Tyto kraje tvoří známou skupinu Restart, a my jsme mezi nimi lídry. Dokonce i paní ministryně pro místní rozvoj Dostálová prohlásila, že Moravskoslezský kraj se liší tím, že nepotřebuje pomoc na té bazální úrovni, ale spíše už s rozvojem inovací a podnikání, tedy v jakési nadstavbě. Je tady už spousta podporovaných firem. Tuším, že čtyři sta firem bylo podpořených, aby tady mohly rozjet svůj byznys. V tom vidím budoucnost; musíme je podpořit. Musí zde vzniknout další ekonomický pilíř, který nás udrží v době ekonomických krizí. Jinými slovy: jsou tady velké mateřské lodě, stěžejní podniky, ale vedle nich i celá řada podpůrných křižníků, které je chrání a pomáhají jim. Co se také výrazně změnilo a lidé si to možná ani neuvědomují, tak se výrazně vyčistilo ovzduší.

Narážíte na několik vln kotlíkových dotací?
Ano. V minulém roce jsme zde měli vůbec nejčistší ovzduší v historii. Spousta kritiků tvrdí, že je to i počasím, ale pravda je taková, že to prokazatelně není jen tím. Zeptejte se na Českém hydrometeorologickém ústavu. Výměnou 17,5 tisíce kotlů jsme docílili toho, že jeden z nejhorších zdrojů znečištění se začíná výrazně eliminovat.

Zmínil jste, že se k nám do kraje chodí lidé dívat, jak transformace probíhá v praxi. Je to domněnka, nebo jste měl na toto téma nějaká setkání a jednání?
Měl jsem i osobní setkání. Samozřejmě tyto návštěvy většinou odkazuji na ředitele Moravskoslezského inovačního centra, ale těch lidí se objevuje stále více. Jako člověk z akademické sféry si tento úspěch beru za svůj. Já vím, že běžný občan to takto nevnímá, že řeší zeleň, životní prostředí a dopravu, ale podle mého názoru je právě v tomto skrytý potenciál dalšího rozvoje. Ano, není to tak populární, ale já nejsem populista. Šel jsem do politiky s cílem prosazovat věci nepopulární, které je ale potřeba řešit komplexně.

Těch nepopulárních kroků, za které vám voliči v jistých městech hlasovací lístek do urny patrně nehodí, bylo několik. Jistě víte, kam mířím…
Já tomu rozumím. Takto jsem se musel chovat už jako rektor na univerzitě, kde bylo 2500 zaměstnanců a 20 tisíc studentů. Nikdy nevyhovíte všem. Ono se ale v čase ukáže, že záměr restrukturalizovat zdravotnickou péči a služby nemocnic v tomto kraji byl nezbytně nutný. A hned řeknu proč. Máme zde 17 nemocnic, vůbec nejvíc v celé republice, které patří různým subjektům. Nemáme nástroje, jak je řídit. Navíc všechny nemocnice se snaží nabízet totéž. Ty soukromé si vybírají vždy vesměs finančně lukrativní obory. A ty městské mají tendenci nabízet totéž. Na Karvinsku je pět nemocnic na rozloze snad 15 krát 15 kilometrů. Potom vzniká problém, že ty nemocnice nemohou ekonomicky prosperovat. Měli jsme tam hodně nevytížených lůžek akutní péče. A ještě větší problém byl nedostatek lékařů. Ani argumentace, že v orlovské nemocnici vše fungovalo, není pravdivá. Bylo to úplně na hraně.

V jakém smyslu?
Vyjma už uvedeného ta nemocnice například nemá CT, nemá magnetickou rezonanci. Navíc nám chybí lůžka pro dlouhodobě nemocné. A těch bude přibývat, protože populace stárne. Musíme proto vybudovat funkční LDN. A Orlová ji ze dvou třetin už má. A přesně to jsme tím chtěli udělat, ne zavřít nemocnici. Šlo o změnu struktury péče. Do budoucna si musíme říct, kde jsou nejlepší oční specialisté, kde jsou nejlepší plicní lékaři, kde internisté, kde ortopedi. A podle toho musíme určit, jak péči strukturovat, abychom zajistili co nejlepší kvalitu. Je to otázka soustředění zdrojů. Vím, že každý chce mít svou nemocnici, ale když tam nemáte tu nejlepší techniku, a že CT je dnes klíčový diagnostický nástroj, tak se nedá svítit. Na běžná ošetření tam můžete chodit stále. Museli jsme to rozseknout, byť dodnes z nutnosti tohoto rozhodnutí nemám dobrý pocit. Nejde o kvantitu, ale o kvalitu. Není to populární, ale jak jsem řekl, nejsem populista. Navíc vzdálenosti mezi těmi městy na Karvinsku jsou tak malé, že to je jako jet z centra Ostravy do fakultní nemocnice v Porubě. Myslím si, že problém malých nemocnici čeká Českou republiku i v dalších krajích.

Také letiště dostalo onen pomyslný hřebík do už dávno připravené rakve…
Já bych to tak neviděl. Od začátku jsme šli do toho, že odmítáme financovat z veřejných prostředků soukromé letecké společnosti, které si na tom postaví svůj byznys. Naší úlohou je zajistit dvě věci. První je cargo, tedy nákladní letecká doprava, která se rozjíždí ve velkém. A my chceme, aby nám tento prosperující byznys zafinancoval věc druhou linky, které potřebujeme pro udržení byznysu v regionu. Více než tři sta firem tady má zahraniční vlastníky. A když to řeknu na rovinu, tak oni nám tady vlakem nepojedou. Nebudu jmenovat generálního ředitele jedné světové firmy, který mi řekl: „Kdybych věděl, že se tady zruší letecká linka z Prahy do Ostravy, tak bych sem nepřišel.“ Oni to takto berou a my jim to musíme zajistit. Třetí záležitostí je pak charterová doprava, tedy lety na dovolené.

Pozitivem je každopádně uzavření smlouvy s polským národním dopravcem…
Máme nasmlouvaný LOT, který nám na trase Ostrava Varšava nahradí to, co nám dříve poskytovaly České aerolinie. K nim mám výtku a velkou. Vždy byly vnímány jako náš národní dopravce a jako národní dopravce se tady na to… no vykašlaly. Ze dne na den zastavily veškerou dopravu. Linku, která tady létala desítky let, zničehonic utnuly. Nemá smysl držet linku pro lety z Ostravy do Prahy, to si řekněme na rovinu.

Má to však smysl pro byznys lidí, kteří z Ostravy potřebují doletět dál. Z tohoto pohledu nevidím letiště jako prohru.
Jako má Ostrava svůj opečovávaný projekt v koncertní hale, kraj má svou resuscitovanou Černou kostku. Je náhoda, že stavební povolení má být vydáno v září, jen několik týdnů před volbami?
Opravdu je to jen náhoda. Vše má svůj vývoj, nedalo se to stihnout dříve z technických důvodů. Projekt se musel z velké části přepracovat, protože byl postaven úplně na jinou dobu. Zcela určitě to není tento důvod. Naopak jsme chtěli začít co nejdříve stavět, aby od toho projektu už nikdo nemohl utéct. Přišla sice komplikace v podobě koronaviru, ale celou dobu jsme počítali s tím, že to vyjde na září, protože tak to zkrátka časově vycházelo.

Nejprve fakultní nemocnice, pak situace kolem koronaviru, nakonec Bohumín… Věříte, že region čekají po záplavě negativ zase nějaká příjemná překvapení?
Určitě je čas na příjemnější zprávy. Ale jak se říká, neštěstí nechodí po horách. Navíc vše jsem si vyjedl se vším všudy. Na druhé straně tvrdím, že tyto výzvy člověka zocelují a dávají vám šanci ukázat, co umíte.

Jak vy vidíte koronavirus? Někteří by jej zařadili na seznam mezi chřipky, jiní stávající bezpečnostní opatření kvitují…
Jednou je tady a teď jde o to, kudy se bude ubírat. Pokud virus půjde cestou, kdy zmutuje a nebude nebezpečný ani pro rizikové skupiny, pak ano, troufám si říct, že je to chřipka. Ale podle mého názoru je na to příliš brzo. Podle mě preventivní opatření by stále měla být. Chyba podle mě byla jen na začátku, že se vše plošně zavřelo. Když to shrnu, nemyslím si, že je to běžná chřipka, ale pokud bude mutovat k něčemu, co není ohrožující, pak tvrdím, že opatření nepotřebujeme. Zatím je to ale jen hypotéza.

Předpokládám, že letošní rok pro vás byl v pozici hejtmana ze všech čtyř ten nejtěžší…
Vzhledem k tomu, že jsem už půl roku neměl volný víkend, tak ano. Na zahradě už mám značky, kam se staví jednotlivé televize, když přijedou natáčet. Vždy všechno vypukne o víkendu. Tragédie v Bohumíně, změny v nouzových opatřeních… Bylo to těžké. Práce mi ale nevadí a tvrdím, že raději být desetkrát přetížený, než se jednou nudit. Z tohoto pohledu to nevnímám jako něco fatálního. Vidím v tom tu výzvu. Nejhorší totiž je, když vám hrozí vyhoření. A to hrozí, když máte stereotyp, který vás začne ubíjet. Letošní rok rozhodně stereotypní nebyl. (směje se)

Naspal jste toho v posledních měsících méně?
To mi nikdo nevěří, ale já spím dobře! Když lehnu, během vteřiny usínám. To je moje výhoda. Chodím spát kolem jedenácti, o víkendu později. Pro mě by bylo tragické pracovat ve vládě. Přijít v sedm hodin na jednání, to by mě deprimovalo, já si potřebuju své naspat. Jsem spíše sova než ranní ptáče. S koronavirem jsem naspal stejně jako bez něj, problém je spíše v tom, že jsem neměl volný den. Jen tři dny jsem byl v Beskydech a dva dny v Jeseníkách. Sice pršelo, ale bylo to fajn.

Říkáte, že rodina vás konečně viděla, ano?
Ano, hlavně pes si konečně vzpomněl, po kom nemá štěkat. (směje se) Spoustu záležitostí však vyřeším přes počítač, takže řadu věcí mohu dělat z domova. Není to tak, že bych seděl v kanceláři od rána do noci, protože to nemá smysl.

Když jsme u technologií vnímáte úšklebky, že jste zcela propadl kouzlu grafů? Pro čtenáře jen uvedu, že narážím na každodenní monitoring situace kolem koronaviru na vašem twitterovém účtu…
(směje se) Nepropadl jsem, protože to dělám celý život. To je moje celoživotní povolání. Proto si ta data mnohdy dělám a procházím sám. Důvod je prostý: když je čtete, lépe je pochopíte. Je to součást mé práce. Neberu to tak, že bych grafům propadl, spíše to beru tak, že mohu udělat něco, co je typické pro to, co dělám celý život.

Přemýšlíte občas, co bude po politické dráze? Zda se vrátíte na univerzitu? Nebo se vám na kraji zalíbilo a máte tam dlouhodobé plány?
Na univerzitě pořád učím a když to alespoň trochu jde, docházím tam. Mám tam své doktorandy. Pořád mě to bude bavit. Vždy, když tam přijdu, udělají mi kafe, dají mi sušenky a povídáme si.

Vnímají vás stále jako jednoho z nich, nebo už jste pro ně pan hejtman?
Neberou mě jako hejtmana, tedy alespoň doufám. (směje se) Přestože ihned po zvolení hejtmanem jsem opustil křeslo rektora, abych na univerzitu nevrhal pohled, že tam něco politicky ovlivňuji. Ale když tam přijdu, jsem opravdu Ivo, Ivo Vondrák. Profesor informatiky.

A jak je to s těmi plány v politice?
Nikdy není dobré říkat, kdy skončíte. Vzpomeňte si na Magic Johnsona v basketu. Ale pořád mám pocit, že dvě volební období, ať už pro prezidenta, pro rektora nebo pro hejtmana, jsou optimální. Pak už je třeba, aby přišel někdo s novými nápady. Vnímám to jako standard, který by měl být dodržován. Nedokážu si ale představit, že bych potom nic nedělal. Nevím, jak dopadnou volby. Pokud špatně, vytvoří se mi prostor, abych dělal věci, které mě baví, a že jich je hodně.
Samozřejmě ale věřím, že volby dopadnou dobře. Musím říct, že práce hejtmana mě přes všechny krize neuvěřitelně baví. Když máte dobrý tým lidí a možnost věci delegovat, je to ohromně zajímavá práce. Pro mě je politika jako architektura. Nikdy jsem ji nevnímal jako mocenský nástroj. Nehledě na to, že dnes politik žádnou moc nemá, naopak se stává bezmocným v útocích, které se na něj ze všech stran hrnou. Nemáte šanci vysvětlit racionalitu svého rozhodnutí. S tím člověk musí žít. Ale baví mě to. Stejně jako na univerzitě vidím, že se něco mění. A když vám pak generální ředitel Siemensu řekne, že tady otevírá vývojové centrum proto, že je zde osvícené vedení kraje, tak vás to opravdu potěší.

K TÉMATU

Kandidáti hnutí ANO
1. Ivo Vondrák
2. Jaroslav Kania
3. Jan Krkoška
4. Ondřej Němeček
5. Šárka Šimoňáková
6. Radek Podstawka
7. Igor Hendrych
8. Kateřina Šebestová
9. Martin Gebauer
10. Stanislav Kopecký

Krajské volby 2016
Hnutí ANO ve volbách před čtyřmi lety získalo 25,7 % hlasů a 22 křesel v zastupitelstvu. V tehdejších volbách šlo jednoznačně o největšího skokana, neboť ANO neobhajovalo z předešlých voleb žádný mandát. Koalici kraje v roce 2016 nakonec utvořilo spolu s KDU-ČSL a ODS, v opozici skončily ČSSD, KSČM a SPD s SPO.