Polský rys v Jeseníkách má dohru: Velký problém, varují odborníci

Podle českých odborníků polský program návratu rysů do volné přírody ohrožuje jejich ochranu ve celé střední Evropě. Může ohrozit existující rysí populace a snížit už tak poměrně malou toleranci lidí vůči této šelmě.

Na Dolní Moravě staví visutý most, nejdelší na světě. Obec z toho nejásá

„Za prvé je nejisté, jaké dopady na toleranci šelem ze strany veřejnosti bude mít vypuštění jedinců narozených v zajetí. Ti nemusí být dostatečně připraveni na život ve volné přírodě a mohou si život usnadňovat lovem domestikovaných zvířat. Navíc neznáme původ vypouštěných jedinců, hrozí tedy riziko genetického a fyziologického nesouladu s původní populací. Chybí nám i mezinárodní dialog a dohoda, která je v případě vysoce mobilního druhu nanejvýš žádoucí. Ostatně dva z vypuštěných rysů se již objevili v Česku a oba vykazovali známky nezvykle ‚smělého‘ chování,” přiblížil Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí Duha.

Rysové vypuštění v polském Pomořansku jsou schopni se rozptýlit až do blízkosti původních populací, jako jsou baltská nebo karpatská. Spojení různých genetických linií přitom může mít vliv na zdraví populace.

„Jedinci jsou do polského projektu vyhledávaní mezi německými soukromými chovateli, u nichž bylo nedávno zjištěno, že mají ve svých chovech převážně rysy sibiřského původu. Ti jsou větší než rysi karpatští a mohou tedy svým menším ‚bratrancům‘ konkurovat nebo je přímo ohrožovat,” řekla Jarmila Krojerová z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky.

Právě možnost křížení vypuštěných rysů s původními baltskými či karpatskými jedinci měla být dalším důvodem lepší koordinace projektu se sousedními zeměmi.

Rys se na Zábřežsko zatoulal z Polska. Vypustili tam šelmy odchované v zajetí

Návrat šelmy v Německu i na chorvatském pomezí

Čeští zoologové z Mendelovy univerzity v Brně, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Správy národního parku Šumava a Hnutí Duha se v článku v uznávaném vědeckém časopise Biodiversity and Conservation proti polskému programu vymezili. Zdůraznili i nutnost lepší mezinárodní koordinace podobných projektů.

Na rozdíl od polského programu dva jiné aktuální evropské projekty návratu rysa přijatá doporučení v rámci EU splňují. Rysí populace je uměle posilována na slovinsko-chorvatsko-italském pomezí. Jiný reintrodukční program probíhá taky ve Falckém lese v Německu.

„V obou případech přemisťují autoři programů do cílových oblastí divoce žijící rysy odchycené ve volné přírodě, konkrétně v Karpatech. Tím se zároveň zachovává evoluční linie již dříve vypuštěných zvířat, která taktéž pocházela z karpatské populace. Oba projekty si navíc zakládají na úzké mezinárodní spolupráci,” dodal Miroslav Kutal, který přípravu článku koordinoval.

Vlk u Bílé Vody mohl být mladý zvědavec, tvrdí experti

Návrat vrcholových predátorů do krajiny může mít významné pozitivní dopady na populace jejich kořisti a udržitelnost ekosystémů. Mezi veřejností, zejména pak mezi chovateli hospodářských zvířat či myslivci, je však tolerance k velkým šelmám poměrně nízká.

„Právě zmiňovaná tolerance rysa některými zájmovými skupinami obyvatelstva je pro jeho další ochranu zásadní. Důležitým předpokladem je dlouhodobá práce s veřejností, její správná informovanost a vyvracení zažitých mýtů. Tuto práci ale může špatně provedený reintrodukční program zhatit,“ upozornil vedoucí zoologického oddělení Správy Národního parku Šumava Jan Mokrý.

V Evropě se v minulosti uskutečnilo několik programů navrácení rysa ostrovida do volné přírody v regionech, kde ho lidé dříve vyhubili. Příkladem je úspěšná reintrodukce rysa na Šumavu z let 1982 až 1989. Na české straně bylo vypuštěno sedmnáct divokých rysů původem ze Slovenska.

Stav některých těchto populací je však kritický. Důvodem je jejich izolovanost, klesající genetická diverzita nebo nelegální lovu. I proto byla pro další reintrodukční programy v rámci evropského společenství přijata pravidla, která by měla zajistit úspěch podobných iniciativ.