„Pendlují tu nákladní auta s kamením a za bránou je plácek, kde ho hromadí,“ uvádějí obyvatelé jižně od Frenštátu pod Radhoštěm. Šachtu brali celou dobu za „jednoznačnou hrozbu“ nejen jejich životním podmínkám, ale i celým Beskydům. Přes šestadvacet tisíc lidí se ostatně před osmnácti lety podepsalo pod petici požadující likvidaci dolu.

„Zdejší dobývací prostor s rozlohou kolem pětašedesáti kilometrů měl mít podle původní koncepce až jedenáct jam o průměru osmi a půl metru a více než kilometrovou hloubkou,“ upřesňují dnes horníci z Dolu Paskov, pod nějž lokalita až do přechodu OKD pod DIAMO spadala. Nikdy se tu uhlí nekopalo, v dole vznikla jediná chodba v úrovni 442 metrů mezi jámami.

Důl Frenštát pod Radhoštěm má být zasypaný v roce 2023.
Řešení Dolu Frenštát? Stejné jako pro Karvinsko

„Konečně je to tady, po třiceti letech jsme se dočkali,“ hlásí spokojeně Jiří Novotný, starosta Trojanovic. Právě na katastru této obce začali šachtu před jednačtyřiceti lety budovat a před jednatřiceti práce přerušili. Obec spustila rozvojový projekt „Cérka“, jimž chce areál proměnit v nadčasové místo, kde by se v budoucnu mělo bydlet i pracovat. Slibuje si od toho přínos pro celé Frenštátsko.

„Je zde první dobrý signál pro region, investory i vznikající projekty budoucího využití tohoto místa na úpatí Beskyd,“ vzkazuje Ludvík Kašpar za státní podnik DIAMO k zahájení návozu „nezpevněného zásypového materiálu“. Což je vlastně kamení pocházející z hlušiny na haldě D vyvezené z Dolu Paskov. Celkem ho bude k zasypání jam F4 a F5 zapotřebí až 110 tisíc kubíků.

Likvidace těžní věže dolů Staříč závodu Chlebovice, 15. února 2022 v Chlebovicích.
Bourání symbolu. Těžní věž na Ostravsku jde k zemi, vzpomínky horníků dojímají

„Dole je ostravské i karvinské souvrství uhelných slojí s mocnostmi od 123 do 880 milimetrů a stát tady odepsal téměř 1,4 miliardy tun bilančních zásob černého uhlí,“ popisují horníci. A přiznávají, že za komunistů se při přípravách těžby na přírodu v Beskydech moc nehledělo. Zmínili i zajímavé plány vozit produkci z Frenštátu (jako v USA) auty v podzemí až do Staříče.

„Jen postupný návoz hlušiny potrvá jedenáct měsíců, se zásypem začneme v průběhu příštího roku,“ vysvětluje další postup v areálu Jana Dronská z DIAMA. Fárání na Dole Frenštát – ne v kleci, ale v ocelovém koši – ale nepřestalo. Horníci zde stále sjíždějí na kontroly či údržby. Prostředí v samotném dole přirovnávali k jeskyni s vysráženou slanou vodou a všudypřítomnou korozí.

Těžní věže dolů Frenštát, 14. února 2022 ve Frenštátu pod Radhoštěm.
Důl Frenštát? Obec v Beskydech chce areál oživit a cyklostezkou spojit s okolím

Beskydská těžařská historie

• 1945 zahájen průzkum v jižní oblasti revíru
• 1958 první vrt narazil na karvinské souvrství
• 1976 stát rozhodl o výstavbě dolu
• 1980 vypočtení zásob v dobývacím prostoru
• 1981 zahájeno budování šachy ve Frenštátě
• 1984 hloubení jámy číslo F5 o průměru 8,5 metrů
• 1990 poprvé na dně jámy číslo 5, hloubka 1088 metrů
• 1991 jeden vrt na kilometr čtvereční v dobývacím prostoru
• 1991 výstavba přerušena, začátek přechodu na konzervaci
• 1994 dokončení jámy číslo F4 hluboké 903 metrů
• 1995 rozhodnutí o trvalém přechodu na konzervační režim
• 2002 ministerstvo průmyslu a obchodu odepsalo zásoby uhlí
• 2003 báňská správa prodloužila konzervační režim na neurčito
• 2020 těžaři rozhodli o zrušení Dolu Frenštát
• 2021 lokalita přešla pod správu státního podniku DIAMO
• 2022 postupné navážení hlušiny pro zasypávání jam