Akci zorganizovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Beskydy a zúčastnilo se jí asi 75 profesionálních a dobrovolných ochránců přírody. Poznatky z terénu se porovnávají se záznamy z fotopastí, které má k dispozici Hnutí DUHA. Na snímcích lze totiž rozpoznat konkrétní jedince.

Předběžná analýza dat z fotopastí ukázala, že v zimě se v Moravskoslezských Beskydech a v Javorníkách, včetně slovenské strany obou pohoří, pohybovalo celkem třináct samostatných rysů a minimálně sedm koťat, včetně zvířat, která trvale žijí slovenské straně pohoří. V CHKO Beskydy a jejím širším okolí se objevilo několik samostatných vlků. Ve slovenské části Javorníků byl v zimě také opakovaně zaznamenán výskyt medvěda, který tu pravděpodobně zimoval. Medvěd byl spatřen i v okolí Trojmezí u Hrčavy. Největší hrozbu pro velké šelmy představují pytláctví a doprava. Ta ohrožuje hlavně mladá nezkušená zvířata.

„Mimořádná hustota sítě lesních cest v beskydských horách a s tím související velký pohyb lidí i motorových vozidel je pro místní rysy, vlky a medvědy velkou nevýhodou," vysvětlila Dana Bartošová z AOPK ČR, Správy CHKO Beskydy.

Výskyt rysů potvrdili ekologové v tradičních lokalitách v západní části CHKO Beskydy, kam patří také Kněhyně, Čertův Mlýn, Smrk, Lysá hora nebo Travný. Vlk se podle vyhodnocených stop a stopních drah potuloval v horách kolem československé hranice, ve Vsetínských vrších a v oblasti Kněhyně a Smrku.

„Rysi se v posledních letech pravidelně rozmnožují a jejich počty jsou relativně stabilní, rovnováha je však křehká. O osudu mladých rysů, kteří se osamostatňují, nemáme skoro žádné informace, a zároveň jsou rozsáhlé oblasti v Moravskoslezských Beskydech a Vsetínských vrších, kde se rysi nevyskytují vůbec nebo jen sporadicky. Vlci a medvědi jsou na území chráněné krajinné oblasti také zatím spíše vzácnými návštěvníky," řekl Miroslav Kutal, koordinátor programu ochrany velkých šelem z Hnutí DUHA.