Nejseverozápadnější městskou část Ostravy, lze charakterizovat mnoha způsoby. První jsme tímto zmínili, dalším je její terénní členitost, ale popsat ji lze třeba i jako dělící bod mezi Ostravskem a Opavskem či místo, kde výstavba Globusu změnila zavedené pořádky. Tamní klid však nyní narušuje a posléze kvalitu života zvýší právě probíhající odkanalizování.

Pstruhová voda

Ať už nyní přijedete do Plesné odkudkoliv, dříve či později narazíte na semafor, rozkopané silnice a vozidla stavby. Tady bagr zasypává jámu, tam z vysokozdvižného rukávu domíchávač lije beton. V Plesné se buduje kanalizace, největší investiční akce za posledních několik desítek let.

Plesenský potok, jediné místo v Ostravě, kde rybáři vysazují pstruhy.Plesenský potok, jediné místo v Ostravě, kde rybáři vysazují pstruhy.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Hrazená je z rozpočtu města, protože ten plesenský je pouze několikamilionový. Dosud kanalizace v Plesné nebyla téměř nikde.

„Výjimkou je jediná místní část zvaná Hrábek či Kopaniny, která se nachází u Globusu. A vzhledem k tomu, že v Plesné máme jako jediní pstruhovou vodu v Ostravě, byl tlak na dobudování kanalizace i kvůli životnímu prostředí,“ popisuje starosta Plesné Pavel Hrbáč.

Nákladná a rozsáhlá akce se neobchází bez komplikací, které způsobuje členitý terén, navíc mnohdy neodpovídající projektové přípravě. „Geologie v Plesné je velmi členitá a skládá se z různých hornin. Práce, které začaly loni na jaře a měly skončit před letošní zimou se protáhnou nejméně do června příštího roku,“ podotýká starosta.

Plesná buduje na většině svého území kanalizaci. Doprava v městské části je výrazně omezená.Plesná buduje na většině svého území kanalizaci. Doprava v městské části je výrazně omezená.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Poté už bez kanalizace zůstanou jen nově se rozvíjející části či místa, kde starousedlíci kanalizaci v roce 2005, kdy projekt vznikl, nechtěli. Mnozí ale postupně mění názor a v budoucnu by měla být dobudována i tam.

„Pro Plesnou je to jednoznačně a nedostižitelně největší akce za několik desítek let. Větší už byl asi jen Globus, ale ten nešel z veřejného rozpočtu. Nic dražšího tady nebylo. Rozvoji a kvalitě života v Plesné to velmi pomůže,“ zdůrazňuje Hrbáč.

„Nový“ úřad

Starosta se může těšit i na nové zázemí. To stávající, byť při stavbě jen provizorní, má podobu přisunuté židle ke stolu svých kolegů. Celá budova úřadu totiž prochází od začátku roku generální rekonstrukcí.

„Úřad nesplňoval jednu ze základních podmínek – bezbariérový přístup. Ze strany od zadního parkoviště proto bude vybudována rampa, kterou se lidé dostanou zvenčí přímo do výtahu,“ popisuje Hrbáč jednu z nejviditelnějších změn pro veřejnost.

Generální rekonstrukce úřadu v Plesné.Generální rekonstrukce úřadu v Plesné.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Uvnitř samotné budovy jich však je velká spousta. Mění se okna i dveře, dělají se nové rozvody topení, elektřiny a vzduchotechniky, mění se podlahy, ale i původní, ekologicky nevyhovující eternitová střecha.

V rámci dispozičních změn vzniknou v patře nové kanceláře a v přízemí nová zasedací místnost pro patnáctičlenné zastupitelstvo. Využívat ji ale bude například i klub důchodců. Rekonstrukce úřadu, na kterou přispělo město, stojí kolem deseti milionů korun a hotová bude do června. „Tato doba je pro naše stavby ‚ideální‘, kvůli omezenému pohybu lidé komplikace ani tolik nezaznamenají,“ dodává Pavel Hrbáč - CELÝ ROZHOVOR SE STAROSTOU O PLÁNECH RADNICE A AKTUÁLNÍCH PROBLÉMECH OBVODU NAJDETE ZDE

Zkulturnění hřbitova

Třetím rokem už pokračují práce na plesenském hřbitově. Nejprve byl zrekonstruován tamní dům smutku a loni se začalo s opravou, potažmo budováním přístupových chodníků k jednotlivým hrobům.

Hřbitov v Plesné prochází třetím rokem rekonstrukcí. Nyní se dělají přístupové chodníky k hrobům.Hřbitov v Plesné prochází třetím rokem rekonstrukcí. Nyní se dělají přístupové chodníky k hrobům.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

„Hřbitov se zvelebuje a dostává pietní úroveň, jakou má mít, protože lidová tvořivost v podobě dláždění u jednotlivých hrobů byla někdy skutečně nevhodná,“ komentuje úpravy starosta. Budování chodníčků letos pokračuje a hotová je už také studie na jejich realizaci u urnového háje.

Přímo rozšíření hřbitova však není příliš reálné, přestože nové hroby se na hřbitov vlezou nanejvýš čtyři. „Okolní pozemky jsou soukromé, ale kvůli stárnutí populace to musíme řešit,“ uvědomuje si starosta Plesné, jejíž hřbitov využívají také lidé z Poruby či obcí na Opavsku z tamní „spádové“ církevní oblasti. 

ZAJÍMAVOSTI O PLESNÉ

První písemná zmínka: 1255
Počet obyvatel: 1524
V Plesné byla od 15. století vlastní farnost, kterou však pravděpodobně v roce 1607 převzali protestanti. Roku 1654 byla obec přičleněna k Hlučínu. Samostatnou duchovní správu získala zpět až v roce 1780, kdy k ní byly připojeny i okolní obce Děhylov, Dobroslavice, Jilešovice, Martinov a Pustkovec.

Významné osobnosti, které zde bydlely:
Věra Špinarová (1951 – 2017), česká zpěvačka
Radim Pařízek (1953 – 2021), kapelník a bubeník kapely Citron

Tip na výlet: 

Deník na návštěvě v Plesné.Kostel svatého Jakuba Staršího v Plesné.Zdroj: Deník/Petr Jiříček

Kostel svatého Jakuba Staršího se nachází v Plesné na ulici Dobroslavická. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Je to barokní stavba z let 1783 – 1787 postavenou hrabětem Wengerským z Ungerschützu za vydatné pomoci občanů všech obcí farnosti. Okolí kostela zdobí další čtyři kapličky a fara.

Podívejte se s námi také na další místa, která již Deník navštívil:

(*někdy je potřeba několik sekund počkat, než se mapa načte)