Nebezpečný jez ve Frýdlantu. Zpětné proudy stahují vše, kradou se záchranná lana
Neštěstí, při kterém v pátek zahynuli v jezu ve Frýdlantu nad Ostravicí tři mladíci se možná vůbec nemuselo stát, pokud by bezpečnostní prvky u blízké varovné cedule byly na svém místě. Někdo je však ukradl. Podle pracovníků Povodí Odry to není ojedinělý případ, záchranné podkovy s lany mizí i na jiných místech.
Povodí Odry takto svého času osadilo celkem patnáct nebezpečných jezů v Moravskoslezském kraji. „Někde vydrží rok a jinde týden. Všechno se krade a ničí,“ stýskají si vodohospodáři.
Státní podnik Povodí Odry investoval na zabezpečení patnácti „spádových stupňů“ svého času kolem tří set tisíc korun a jen vloni přitom musel na devíti z těchto jezů vybavení obnovovat. „Ročně to vychází na desetitisícové částky,“ řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.
Dva z patnácti nebezpečných jevů jsou přímo ve Frýdlantě nad Ostravicí. „Každý jez posuzujeme individuálně, všeobecně tam však bývají informační tabule, lana, podkovy, body pro zachycení záchranářů,“ popsala Vlčková. Podle vodohospodářů navíc neštěstí přispěl i větší průtok vody v řece Ostravici.
Zpětné proudy cokoliv ve vodě stahují zpět
„Protékalo tam v té době patnáct kubíků za sekundu, voda měla čtyři stupně,“ upozorňuje Šárka Vlčková s tím, že v Beskydech pořád trvá jarní tání sněhu. Průtok normálně bývá přibližně poloviční.
„V pátek i sobotu jsme z přehrady Šance snížili odtok na minimum, čtyři kubíky za sekundu,“ podotýká Vlčková k pokusům o nalezení posledního ze tří utonulých. Nejstarší – čtyřiadvacetiletý – do vody skáče osudného odpoledne do jako první a mizí pod hladinou. Na pomoc spěchají jednadvacetiletí kamarádi a dopadají stejně…
Frýdlantští uvádějí, že nešťastníci z velikonočního víkendu nejsou zdaleka prvními oběťmi. „Proto se říká: Divoká, šumná Ostravice!“ připomíná Anita Ficencová. „Snad to bude na nějakou dobu odstrašující pro ostatní, bohužel,“ vzkazuje Zdeněk Baďura.
Vodohospodáři mají pro situaci v takzvaném „spádovém stupni“ následující vysvětlení: Energie vody přepadávající přes jez se tlumí ve vývaru pod ním, vzniká tam vodní skok, který vytváří vodní válec, přičemž zpětné proudy cokoliv ve vodě stahují zpět. „A současně tam chybí vztlak, plavec se neudrží na hladině,“ popsala Vlčková.