Spolek Slezské odrůdy má vizi městského sadu

30. 9. 2019

Většina z nás kupuje ovoce v hypermarketech, které nabízí velkoprodukci z celého Česka i ze zahraničí. Tradiční odrůdy, které dozrávají všude kolem nás, kromě zahrádkářů téměř nikdo nezná.

Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy bilancuje první sezonu v městském sadu. Už se zde podařilo určit staré odrůdy jabloní Bernské růžové, Croncelské, Spartan, Průsvitné letní, Starkinson, Strýmka a Malinové hornokrajské

Kliknutím zvětšíte

Spolek Českého svazu ochránců přírody ČSOP Slezské odrůdy se rozhodl zmapovat staré sady a zahrady. Zjišťoval, jaké odrůdy jsou pro Slezsko typické a tradiční. Při tom se podařilo za krnovskou čističkou najít opuštěný neudržovaný starý sad. Byl na městském pozemku a připomínal džungli. Spolek si sad pronajal a zkouší zde hospodařit s pomocí dobrovolníků.

MYSLÍ NA OVOCE I EKOLOGII

Bernské růžové, Croncelské, Spartan, Průsvitné letní, Starkinson, Strýmka, Malinové hornokrajské jsou názvy starých odrůd jabloní, které se v sadu už podařilo identifikovat. Roste zde i hrušeň Hardyho máslovka. „Na jaře jsme začali hospodařit na pronajatém městském pozemku, a už jsme větší část sadu takzvaně „vytrhli ze spárů přírody“. Taky se nám tu podle plodů podařilo identifikovat řadu odrůd. Máme představu volně přístupného městského sadu, který bude ukázkou pěstování starých odrůd a současně hodnotným ekosystémem. Proto spolupracujeme nejen se sadaři, ale i s ornitology,“ vysvětlil Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy.

Šéfkuchaře Marka Fichtnera známe z televizní kuchařské show Masterchef. V Karlově Studánce vařil a vyprávěl jak se prosadil v oboru gastronomie.

Šéfkuchař Marek Fichtner pomáhal mamince v kuchyni

ODUMÍRAJÍCÍ STROM NEVADÍ

Jedná se o přísně sponovitě pravidelně založený sad s přibližně padesátkou ovocných stromů, převážně jabloní. Zastoupeny jsou ale i hrušně, slivoně, třešeň a ořešáky. Kromě perspektivních stromů, které lze zmladit vhodným řezem, jsou zde i stromy přestárlé a dožívající. „Z některých zbylo jen torzo. Ty sice žádné plody nepřinesou, ale odumírající dřevo je biotop pro organismy, které do extenzivních sadů patří. Proto s jejich odstraňováním nespěcháme. Nejdůležitějším krokem byla probírka náletových dřevin, protože ovocné stromy jsou extrémně světlomilné. Jen dobře osluněný ovocný strom může přinášet kvalitní úrodu,“ doplnil Lukáš Matela.

Lukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy bilancuje první sezonu v městském sadu. Už se zde podařilo určit staré odrůdy jabloní Bernské růžové, Croncelské, Spartan, Průsvitné letní, Starkinson, Strýmka a Malinové hornokrajské Zdroj: Deník / František KubaLukáš Matela ze spolku Slezské odrůdy bilancuje první sezonu v městském sadu. Už se zde podařilo určit staré odrůdy jabloní Bernské růžové, Croncelské, Spartan, Průsvitné letní, Starkinson, Strýmka a Malinové hornokrajskéAutor: Deník / František Kuba

ODRŮDOVÁ PESTROST POTĚŠILA

Jak je možné, že loni v sadu plodilo vše co mohlo, a stromy byly obsypané do poslední větvičky, ale letos řada stromů zůstala bez ovoce? „Ovocné stromy, zejména ty starší, jsou bez patřičné péče typické střídavou plodností. Letos se to v městském sadě projevilo naplno. Některé stromy sezonu úplně vynechaly. Ovoce se objevilo jen v menší části, přestože zjara krásně kvetl celý sad. Přesto se potvrdila slušná odrůdová pestrost, což je pro nás příjemné překvapení,“ uzavřel Kuláš Matela s tím, že s identifikací dalších odrůd musíme rok počkat.

Spolek Slezské Odrůdy ve spolupráci s městem Krnovem v listopadu založí také v Chomýži volně přístupný genofondový sad se stovkou stromků, aby se také zde veřejnost mohla seznámit s rozmanitostí starých a lokálních odrůd. Zájemci si mohou v Chomýži zasadit nebo sponzorovat „svůj“ strom.