Kliknutím zvětšíteKnížecí rodině Lichtenštejnů byl majetek na území České republiky zabaven na základě takzvaných Benešových dekretů, přestože se za války snažili zachovat neutralitu. Lichtenštejnové se považovali za občany Lichtenštejnska, takže poválečné označení za Němce odmítají jako účelové.
ŽALOBY
Nadace knížete z Lichtenštejna podala v závěru loňského roku žaloby k 26 českým okresním soudům, ve kterých žádá vydání neoprávněně zkonfiskovaného majetku.
Týká se to tisíců hektarů pozemků polí a lesů, ale i několika známých zámků jako Lednice, Valtice nebo Velké Losiny.
Žaloby Lichtenštejnové zdůvodnili změnami v českém občanském zákoníku, které zkrátily lhůty pro vznesení nároku na majetek. Aby nároky nebyly promlčeny, musela nadace žaloby podat do konce roku 2018.
ZMĚNA TAKTIKY
Letos ale Lichtenštejnové nečekaně změnili taktiku. Pozastavili všechny žaloby kromě jediné. Prozatím se budou o svůj majetek soudit pouze v okrese Jeseník. Na Jesenicku žádají Lichtenštejnové zpět jen několik pozemků. „Předpokládám, že chtějí projednávat jednu věc v Jeseníku a u ostatních soudů nechat řízení přerušené a počkat, jak to dopadne. Podle toho se situace zřejmě vyvine dál,“ naznačil před pár dny předseda svitavského soudu Zdeněk Fric.
„Může to být určitá procesní taktika. Čekají, jak dopadne jedno řízení. Pokud by byla nějaká věc už rozsouzená a skutkově stejná s jinou věcí, existuje právo na rozhodnutí stejným způsobem, tímhle směrem zřejmě bude směřovat procesní taktika,“ komentoval postup Lichtenštejnska brněnský právník Michal Bortel.
Krnovsko Lichtenštejnové získali v roce 1622 a jejich vláda zde byla spojená s návratem katolické víry. Příchod Lichtenštejnů Krnovsku pomohl. Financovali opravu vyhořelého poutního kostela na Cvilíně, výstavbu Střeleckého domu i krnovské nemocnice, darovali pozemky pro vznik Mikulášské ulice i krnovského gymnázia.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
