„Umím se proplétat mezi hosty,“ přibližuje své přednosti štíhlá jednatřicetiletá Hanka a očekává, že na otevření renovované kavárny To místo ve dvoře činžáku v Poštovní ulici č. 9 zamíří i její rodiče, s nimiž bydlí ve společné domácnosti. I jim chce ukázat, co mají v podniku nového – sklad předělaný na další útulné posezení.

Lucie Gurecká coby provozovatelka nazývá Hanku, Karla, Jirku a devět dalších handicapovaných s nimiž tady pracují, „netradičními baristy“. A zdůrazňuje, že lidem s lehkým mentálním postižením či jinými omezeními je jakkoli otevřený trh práce víceméně uzavřený! To místo jim umožnuje zdokonalovat se, být v kontaktu, vydělat si.

„Tak ráda obsluhuju…“ uvádí pětačtyřicetiletá Karla, jinak klientka projektu podpory samostatného bydlení v Muglinově. A prozrazuje, že ráda zkrášluje okolí i sebe (na otevíračku po rekonstrukci chce vypadat moc hezky). Kromě kavárny se tato žena realizuje v jedné prádelně, kde jsou schopni a též ochotni dělat s handicapovanými.

„Je třeba začít u klidnějšího a vlídnějšího přístupu a mít pochopení i pro to, že něco třeba jeden den vysvětlíš a druhý to musíš znovu opakovat. Nezlobit se, když někomu třeba něco upadne a něco se nepodaří,“ komentuje provozovatelka tréninkové kavárny To místo. „Netradičním baristům“ nedává složité pokyny a neužívá cizí slova.

Jirka, sedmačtyřicetiletý klient z ústavu sociální péče z Muglinova, se nejvíce těší na nové lidi. „Pochlubím se, co umím,“ nechává se slyšet s obrovskou pýchou na své zaměstnání obsluhy v sociálním podniku. Ostatně, doporučují Andělské Latté s vaječným koňakem.

Šéfka kamenné kavárny To místo (spadá pod podnik Mental Café, který provozuje i pojízdné stánky) Lucie doplňuje, že v Poštovní č. 9 je více prostoru pro hosty díky nadaci švédského nábytkářského řetězce. I ochotným dobrovolníkům. Součástí slavnostního otevření ve středu v 16 hodin je i vernisáž fotek Tomáše Ulíka z Jedličkova ústavu v Praze.